Rozšíření záruky pro ThinkPad (tříletá NBD s “ochranou”)

ThinkPad je pracovní nástroj jako každý jiný. Jakékoliv zařízení se může porouchat – ať už vinou uživatele, nebo samotného stroje. Bez pomůcky, která člověka navíc ještě z velké části živí (eventuelně funguje jako školní pomocník), nevydržíte ani den, natož měsíc, což je zákonná lhůta pro opravu. Jak záruční podmínky vylepšit?

 

Lenovo k ThinkPadům nabízí samozřejmě rozšíření záruky, jak se u profesionálních business strojů sluší a patří. S výjimkou některých vyšších modelů získáte po nákupu jednoletou omezenou záruku (fyzické osoby přirozeně ze zákona roky dva; nově vyšší modely T, W a X nabízí standardně záruku tříletou), kdy musíte notebook dopravit do servisu a trpělivě čekat až 30 dní na vyřízení (i když se dnes opravy pohybují obvykle v rozmezí 4-7 dnů, zrovna váš náhradní díl nebude jako na potvoru skladem).

 

Před představením nadstandardních dokoupitelných záruk si projdeme základní terminologii:

• SPac = Service Pack = servisní balíček, rozšíření záruky
• carry-in = standardní záruka, kdy dopravíte notebook do servisu
• on-site = servis je prováděn (doma) u zákazníka
• NBD = Next Business Day = servisní balíček s reakcí servisu následující pracovní den od nahlášení poruchy
• w/ Protection = záruka pokrývá i náhodné poškození
• HC = Hard Copy = papírová (tištěná) verze záruky

Rozšířené záruky

Jaké druhy rozšířených záruk Lenovo pro ThinkPady nabízí? Na výběr je jejich nepřeberné množství. Úvodem poznamenám důležitou informaci – záruku je možné prodloužit pouze v prvních 12 měsících od koupě přístroje (tedy po dobu platnosti záruky standardní); ThinkPady, ThinkPady Edge, ThinkPad X100e a IdeaPady mají všechny odlišné servisní balíčky. Stav záruky můžete ověřit na webu Lenovo.

 

Základem je prodloužení záruky na více let (2, 3 a více let; je nutné si uvědomit, že v případě delší doby než 3 roky, což je takový nepsaný standard, cena dramaticky roste) beze změny záručních podmínek – carry-in (notebook tedy dopravíte do servisu a pak vyzvednete, vše proběhne v rámci zákonem stanovené lhůty 30 dnů; záruka pokrývá výrobní vady a vady vzniklé při běžném používání).

 

Pokročilejší záležitostí je servis typu NBD on-site, kdy vás servis Lenovo kontaktuje následující pracovní den od (telefonického) nahlášení poruchy a co nejdříve k vám domů/do kanceláře pošle technika (celý proces obvykle trvá 3-4 dny). Záruka stále pokrývá zákonný rámec.

 

Poslední, nejvyšší variantou je servis NBD on-site s ochranou proti náhodnému poškození (with Protection), který kromě rychlé a pohodlné opravy u zákazníka nabízí záruční pokrytí závad vzniklých mechanickým poškozením (pád apod.), poškozením displeje (jak mechanické, tak jiné) či poškozením elektrickým proudem (vše samozřejmě neúmyslně). V případě, že je notebook po poškození neopravitelný, dostane zákazník nový kus (ve smlouvě stojí, že se bude jednat o stejný, nebo lepší model). Spadne-li vám tedy notebook omylem ze schodů a úplně se “zruší”, stačí zavolat Lenovo a na cestě je nový kus. Důležité upozornění ale je, že tím záruka přirozeně pozbývá platnost – platí buď po smluvně stanovenou dobu, nebo do doby první výměny stroje.

 

Ještě pokročilejší záruky existují (např. s přednostní opravou, se zálohou a obnovou dat), ovšem už je nutné řešit se zákazníkem individuálně.

 

Jak vypadá HC NBD onsite w/ Protection?

Nedávno jsem svůj ThinkPad R400 před skončením standardní záruky dovybavil o tříletou NBD on-site záruku s ochranou proti náhodnému poškození. Za (v porovnání s cenou notebooku a kvalitou a šíří poskytovaných služeb) směšnou cenu zhruba 4 000 Kč jsem tak získal pokoj a klid. Pravda ale je, že jsem ještě nikdy nedal tolik peněz za papírovou brožurku, která vypadá jako zkrácený manuál k počítačové hře (rozměr je mimochodem shodný s vsádkou v klasickém CD obalu; dříve se tak prodávala).

 

 

Co v balení najdeme? Pouze několikastránkový sešitek s potřebnými kontakty na servis a záručními podmínkami. Na poslední straně je pod strhávací krytkou vytištěné číslo záruky a PIN, kterými svou záruku po internetu zaregistrujete. Samotná registrace mi zabrala několik minut (i když z nějakého důvodu byl text na webu tak malý, že jsem musel zvětšit zobrazení prohlížeče na 700%), ověření registrace trvalo několik desítek minut a samotné přiznání necelý den (Lenovo má oficiální lhůtu do 30 dnů).

 

 

Pozn.: Po odtržení krycího okénka PIN a čísla záruky ztrácíte možnost záruku vrátit! Proto dobře ověřte (ideálně se zodpovědným prodejcem) a zvažte, zda je záruka na váš notebook použitelná.

 

Zkušenosti s NBD on-site zárukou

Krásné zkušenosti píše na svém Notebook Blogu swarm. Odkazy najdete níže.

• Oprava pantů na ThinkPadu R61
• Na notebooku se nejí (oprava víka displeje T61)
• Koupě NBD on-site záruky (swarm ještě na MyEgo)

celý článek...

Workstationy Lenovo: ThinkStation S20 a C20 – představení

Pracovním stanicím (alias „workstationům“) jsme se zde na blogu věnovali pouze povrchně, a tak je čas toto napravit. Přichází proto série článků jak o klasických, tak mobilních verzích těchto krasavců, nebudou chybět ani oblíbené benchmarky. V prvním díle si představíme ThinkStation S20 a C20.

Přestože spoustu z vás nemusím uvádět do děje, protože tyto stroje používáte, určitě se najdou i návštěvníci, kteří čtou tento článek jen pro zajímavost, a tak letmé přípomenutí neuškodí – pracovní stanice obecně jsou druhem počítačů, které jsou stavěné na speciální, obvykle velmi náročné úkoly – ať už složité výpočty (rendering obrázků či filmů, fyzikální a geografické jevy, meteorologie apod.), tvorbu grafiky či návrhářské aplikace (CAD atd.).

Z toho samozřejmě vyplývá, že oproti běžným domácím počítačům používají speciální hardware, který podobné úkoly pomáhá plnit efektivněji než ten standardní. Příkladem budiž procesory Intel Xeon (původně serverové modely) určené pro nepřetržitý provoz, s podporou obsluhy podstatně většího množství paměti včetně korekce chyb, základní desky osaditelné dvěma procesory pro ještě větší výpočetní výkon či profesionální grafické karty šité na míru návrhářským softwarům (samozřejmě s potřebnou certifikací).

O čem tentokrát?

Modely, které si představíme dnes, patří do řady ThinkStation, tedy řady profesionálních pracovních stanic Lenovo. Oba představované modely se řadí obecně k vyšší třídě.

S20 („Single“) zastává nejvyšší místo v nabídce jednoprocesorových pracovních stanic – pro méně náročné je v nabídce E20 („Entry“). C20 („Compact“) je sice číslo dvě, resp. tři, ovšem v portfoliu dvouprocesorových mašin, takže stojí nad S20.

	Jednoprocesorové	Dvouprocesorové
Vyšší třída	ThinkStation S20	ThinkStation D20 ThinkStation C20x
Nižší třída	ThinkStation E20	ThinkStation C20

Pracovní stanice Lenovo

Pro ThinkStationy jsou typické některé prvky designu (myšleno ve všech významech tohoto slova). Abychom si je nemuseli uvádět u každého typu zvlášť (nehledě na to, že platí i pro ostatní, dnes neprezentované zástupce rodiny ThinkStation), sesumarizujeme si je hned na úvod našeho povídání.

Skříň
Základem je typicky černá, do industriálního designu Lenovo laděná skříň z kvalitního materiálu (nejlehčí model váží přes 11 kg, standardně se však pohybujeme ve vyšších třídách od 17 kg výše; nikde se nic nekroutí, také bočnice jsou velmi pevné), která na první pohled zaujme odmontovatelným masivním držadlem (vpředu i vzadu) pro snadné přemisťování. Přední stranu skříně pokrývá plastové čelo vzhledově shodné pro všechny modely, díky celoplošné perforaci slouží jako nasávací otvor čerstvého vzduchu (většina modelů proudění vzduchu napomáhá vstupním ventilátorem).
Čelní panel s výstupy (standardně 2× USB 2.0 + audio, některé modely rovněž FireWire) v sobě zahrnuje i ukazatel činnosti pevného disku, tlačítko napájení a jeho indikaci. Líbí se mi, že ikona nad každým výstupem zeleně svítí (u nepřipojených výstupů je zhaslá). V přední straně skříně se nachází malý reproduktor – málokdo potřebuje u workstationu kvalitní zvuk, nákup reproduktorů si tak majitel může ušetřit.

Kromě nejnižšího modelu (E20) jsou skříně ThinkStationů zkonstruovány pro údržbu a přístup výhradně bez nutnosti použít jakékoliv náčiní – vystačíte si proto jen s rukama. To začíná u bočnice s otevíracím mechanismem (včetně zámku), pokračuje přes pevné disky či karty PCI a končí u optické mechaniky. Je nutné poznamenat, že v této třídě počítačů se samozřejmě jedná o standard, neřknu-li nutnost, ovšem je to příjemné.

Pro dostatečnou podporu výkonných (a velkých) grafických karet je ve skříních přítomný dvojitý mechanismus, který karty přidržuje – jeden pro krátké karty, druhý pro dlouhé.

„Cable management“
Vždycky jsem si potrpěl na čistotu, kterou zajistí propracovaná správa kabeláže té které počítačové skříně. Nejde jen o to, že to „dobře vypadá“ – je nutné brát v potaz i fakt, že kabely brání správnému proudění vzduchu a v neposlední řadě se přes ně počítač obtížně spravuje. Byla by velká škoda, kdyby v tomto směru ThinkStationy pokulhávaly a naštěstí tomu tak opravdu není. Jak to vypadá u konkrétních modelů, si ale povíme až v odstavcích věnovaných přímo jim.

Chlazení
Nic nedokáže člověka rozčilovat víc než hučící počítač. Když ho máte někde hluboko pod stolem, za změtí kabelů, dá se to ještě tolerovat, má-li vám být nablízku, je to k nevydržení. Lenovo si proto na chlazení dalo záležet, s výsledky tohoto snažení jsem celkem spokojený – pomaloběžné ventilátory s uchycením tlumícím vibrace, zdroje s regulací otáček ventilátoru a věžové chladiče procesru svou práci zastanou dobře a tiše. Chválím použití dodatečných tepelných čidel ve skříni.

Ekologie na závěr
Jak nová C20, tak i S20 (a zbylé ThinkStationy) se pyšní ekologickými certifikacemi. V případě S20 se jedná samozřejmě o Energy Star, EPEAT Gold a Greenguard Bronze + 50% recyklovaných plastů (26% po spotřebě, 24% z továren). C20 laťku posouvá ještě o kousek výš – Energy Star a EPEAT Gold zůstávají, trumfem je však Greenguard Gold, recylované plasty tvoří opět 50%, tentokrát jsou však všechny ze spotřeby.

Příslušenství
K ThinkStationům se standardně dodává USB klávesnice a myš – v obou případech běžné kvality. Že jsou na klávesnici oba entery modrou barvou a klávesy F1-F12 šedivou (leč takřka neznatelně, protože „business“ šedá, kterou Lenovo na některých Think produktech používá, je v malých plochách těžko rozeznatelná od černé), asi není v souvislosti s produktem Lenovo nutné dodávat. Je ale zajímavé, že anglická klávesnice má oproti té české tišší, kultivovanější chod, nižší tlačítka a bohužel taky kvalitnější potisk.

Kde je grafická karta?
Pokud si pracovní stanici sami nenakonfigurujete, běžně ji koupíte bez grafické karty. Má to logiku – dodavatel nemůže dopředu vědět, pro jaký účel má počítač sloužit, a tak než aby bylo nutné dovážet desítky variant, dodá se stanice bez grafické karty, kterou si zákazník dokoupí dodatečně.

Pro běžné zobrazování (např. v případě výpočetní stanice) bohatě postačí nejnižší nVIDIA Quadro NVS 295 s dvěma DisplayPort výstupy (popř. „čtyřkové“ verze s výstupy čtyřmi, tedy dvěma čipy). Jste-li náročnější, výběr grafických karet je nepřeberný, standardně dosahuje až k výkonné FX 4800, (výrobce je však na zakázku schopný dodat i FX 5800).

ThinkStation S20

Jednoprocesorová S20 stojí na vrcholu své třídy v rámci nabídky Lenovo. Zasloužila si to především podporou šestijádrových procesorů Intel Xeon W3680 (nižší E20 podporuje pouze čtyřjádra), až 12 GB RAM (díky šesti slotům pro 1 333 MHz DDRIII ECC), možností osadit hi-endovou profesionální grafickou kartou nVIDIA Quadro FX 4800 (1,5 GB GDDRIII 384 bitů, 192 výpočetních jednotek) a podporou SAS a SSD (MLC) pevných disků.

Testovaná konfigurace:

• Intel Xeon W3680 (3,33 GHz, 3,6 GHz Turbo Boost, 6 jader/12 logických procesorů)
• Čipová sada Intel X58
• 6 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM (3× 2 GB, tříkanál)
• nVIDIA Quadro FX 380 (256 MB GDDRIII, 128 bitů, 16 výpočetních jednotek)
• 500 GB pevný disk (7 200 RPM SATAII)
• 625 W zdroj

Komponenty S20 jsou umístěné ve skříni standardních rozměrů i rozmístění (tipoval bych miditower, zdroj je v horní části). V testovaném modelu bylo osazeno odlehčené chlazení (věžový chladič s 92 mm ventilátorem na procesoru, 92 mm výstupní ventilátor a samozřejmě 120 mm ve zdroji; vstupní osazený nebyl – jeho umístění je jinak velmi dobře vyřešené, protože proudění vzduchu nebrání žádná překážka). Celkově hodnotím chlazení na výbornou, protože je opravdu velmi tiché, schéma proudění vzduchu je na obrázku.

Pro snadnou manipulaci jsou „šuplíky“ s pevnými disky otočeny směrem k uživateli (běžná záležitost u „lepších“ skříní), volné pozice jsou celkem tři, přičemž jedna je samozřejmě osazena dodávaným pevným diskem. Chválím, že uchycení disků v šuplících je podpořeno gumovými podložkami pro redukci vibrací.

S20 může být (a většinou je) vybavena čtečkou paměťových karet 20 v 1 na čelní straně, optická mechanika je samozřejmostí (na výběr je z DVD-ROM, DVD-RW a také BluRay).

Jak jsem zmínil v obecné části, i ve skříni S20 jsou přítomné podpůrné držáky PCI karet. Z boku je pro podporu menších karet instalován plastový stavitelný držák, který může podpírat až dvě karty (máte-li například zapojení SLI či CrossFire). Řešení je to praktické, ovšem kovová konstrukce by ve mně vzbudila lepší pocit než provedení à la bakelit – při manipulaci se držák trochu kroutí, podporu ale poskytuje dostatečnou. Druhou podporou je sloupec s lyžinami vepředu (perforovaný, aby nebránil průchodu vzduchu vstupního ventilátoru), který podpírá dlouhé karty (např. Quadro FX 4800), ty ale musí být Lenovem vybavené speciální kovovou „ploutví“.

Správa kabeláže je v případě S20 na jednodušší úrovni, což je do jisté míry daň za standardní uspořádání skříně. Vodící lišty pro kabely přítomné nejsou, dostatek univerzálních spon ale ano.

Cena testované konfigurace: kolem 3 000 USD

ThinkStation C20 (a C20x)

V případě ThinkStation C20 se pohybujeme v docela jiné lize – C20 je nejkompaktnější dvouprocesorová bestie na trhu, což je fakt, na který je Lenovo právem hrdé. (Žádáte-li ještě vyšší třídu, a to bez redukce rozměrů, musíte sáhnout po nejvyšší D20.) C20 je navržená pro provoz naležato – např. pod monitorem, nebo (hlavně) vložená v serverovém racku (díky svým rozměrům se jich do racku 42U vejde hned 14); aby nerušil vzhled skříně, je i její spodní strana rovná v černé barvě. Orientace na šířku ovšem nebyla zvolena náhodně – právě toto uspořádání napomáhá minimalizovat tloušťku skříně, která je shodná s PCI kartou.

Perlička: ThinkStation C20 už patří do nové generace výrobků Lenovo, kde se používá jiný druh brandingu – značka Lenovo se odsouvá do ústraní, upřednostňuje se Think. To je důvod, proč se logo Lenovo zmenšilo a přestěhovalo dolů, jeho prominentní místo zabral velký nápis ThinkStation. Ten lze podle potřeby jednoduše natočit do pozice naležato, když sundáte čelo skříně. Viz. foto.

C20 samozřejmě můžeme osadit jen jedním procesorem, to bych ovšem považoval téměř za barbarství. V nabídce jsou pochopitelně pouze serverové Intel Xeony (ty jediné podporují tandemovou spolupráci) počínaje nejnižšími E5503 až po šestijádrové X5670. Díky šesti paměťovým slotům se dostaneme až na 48 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM. Čtveřice PCI-E patic (dvě 16×, jedna 4× a jedna 1×) nám v extrémní konfiguraci zaručí přítomnost až čtyř zobrazovacích karet (v takovém případě se nazvat grafickými kartami nedají), díky čemuž získáme možnost výstupu pro 16 monitorů (pro použití na informačních monitorech, sledování obrazu z kamerového systému apod.). Druhou stranou barikády je uspořádání nVIDIA Quadro FX 4800 společně s výpočetní Teslou C1060, čímž vyrobíte ultimátní výpočetní a grafickou bestii. Z nabídky pevných disků i zde můžeme volit mezi variantou klasických SATA (7 200 i 10 000 RPM) či SAS, SSD (MLC) jsou k dispozici přirozeně taky – s nimi získáte bleskovou odezvu.

Testovaná konfigurace:

• 2× Intel Xeon X5650 (2,66 GHz, 3,06 GHz Turbo Boost, 2× 6 jader/12 logických procesorů)
• Čipová sada Intel 5520
• 12 GB DDRIII 1 333 MHz ECC RAM (6× 2 GB, dva tříkanály)
• nVIDIA Quadro FX 4800 (1 536 MB GDDRIII, 384 bitů, 192 výpočetních jednotek)
• 150 GB pevný disk (10 000 RPM SATAII) / 128 GB SSD
• 800 W zdroj (Fortron)

Kvůli minimálním rozměrům je skříň, rozmístění komponent i uspořádání šité na míru (zdroj je mj. ve spodní části, což ale u uzpůsobení naležato není výjimka). Zdroj má speciální rozměry, vyrobený přímo pro Lenovo Fortronem – upravená délka kabeláže, pomaloběžný 80 mm ventilátor.

Chlazení je opět velmi tiché, přirozeně však mírně hlučnější než v případě S20 z důvodu nutnosti většího počtu menších ventilátorů. Skříň je inteligentně rozdělená na dvě části – spodní tunel a vrchní část. Ve spodní části se o proudění vzduchu stará zdroj, který vhání vzduch čelem skříně skrze šachtu s pevnými disky. Čerstvý vzduch v horní části zajišťuje vpředu umístěný 120 mm (pomaloběžný – s velkým středem) ventilátor. Ten při použití rozměrné karty (či kombinaci karet) zásobuje vzduchem především je. Oba procesory najdeme v horní polovině skříně – CPU 1 vlevo (s 80 mm ventilátorem), CPU 2 vpravo, skrytý pod optickou mechanikou (kvůli tomu je osazený speciálním chladičem se 70 mm ventilátorem v poloze „nastojato“, který tahá vzduch skrz hliníkový chladič přes průduchy v čele skříně; proudění vzduchu je tak redukované, druhý procesor se proto zahřívá o něco více než jeho kolega). Ven ze skříně teplý vzduch vypouští dvojice 70 mm větráčků. Proudění vzduchu je (dle mého názoru) vyřešené nejlépe, jak to šlo (viz. obrázek). Doplním jen, že kolem pamětí RAM je na základní desce nainstalovaný plastový „plůtek“ pro připevnění aktivního chlazení (C20, resp. C20x používá shodnou základní desku s vyšší D20, kde už chladiče RAM použité jsou).

  

Pevné disky (až 3) jsou samozřejmě i zde v totožných šuplících jako v případě ostatních ThinkStation, jen pro snížení tloušťky klasicky otočené směrem dopředu. Pro výměnu či upgrade disků je tak potřeba jednoduše sejmout plastové čelo skříně.

Podpora velkých PCI karet je v případě C20 řešená lépe – boční držáky jsou plastové, samozřejmě stavitelné, ovšem zasazené do masivního kovového křídla z milimetrového plechu, které zakrývá celou šířku skříně v prostoru PCI patic, což považuji za velmi spolehlivé a komfortní řešení (důvodem je ovšem především možnost postavení monitoru na bočnici, podpora PCI karet tak bok zpevní). Přední lyžiny jsou samozřejmě přítomné taky, pro Quadro FX 4800 (s instalovanou kovovou „ploutví“) nutné.

Úplnou lahůdkou je ale správa kabeláže, která musela být kvůli rozměrům dovedena k dokonalosti – všechny kabely jsou vedené ve speciálních lištách, a to i napájecí na základní desce, nepotřebné kabely jednoduše uklidíte do připravených prostor (hodí se především u dodatečného napájení PCI-Express karet, které konektory zacvaknete do podpůrných lyžin). Chlazení tak kladou odpor jen minimálně.

Cena testované konfigurace: kolem 7 200 USD / 7 600 USD s SSD diskem

Teze na závěr

Proč existuje navíc verze C20x?
C20x je kompaktní verze nejvyšší D20 (mají shodnou základní desku; klasická C20 má stejný layout a tištěný spoj, ovšem některé součásti nejsou osazené), která oproti C20 nabízí podporu většího množství operační paměti díky dvojnásobku slotů (až 92 GB RAM), druhý gigabitový ethernet, přímou podporu FireWire na základní desce a podporu výkonnějších, 130 W procesorů.

Proč nVIDIA nevyrobí tichý referenční chladič?
Jediným zabijákem příjemného, tichého šumění je grafická karta nVIDIA Quadro FX 4800, kterou výrobce nabízí jen s jedním druhem chlazení, a to referenčním, které k tichým vůbec nepatří. Je to ale škoda – v případě herních GeForce se s tímto problémem výrobci vypořádávají po svém, návrhem vlastního chlazení; s referenčním jsou pouze nejlevnější modely. U profi grafik toto bohužel možné není – tak, jak ji nVIDIA certifikovanou dodá, tak musí být použita.

Další zajímavé články

• ThinkStation D20 (Lenovo Blog)
• ThinkStation E20 (Lenovo Blog & Notebook Blog)
• ThinkStation C20 (Lenovo Blog)
• Testy workstation Lenovo (Notebook Blog)

celý článek...

A jsme také na Facebooku

Tak, a jsme také na Facebooku. Cíle, které tím sledujeme:

• Zkusit vytvořit větší komunitu i na Facebooku, kde se některé problémy řeší jednodušeji, než v diskusi pod článkem
• Odstranění nepohodlného komentovacího systému a nahradit jej přehlednějším komentovacím systémem Facebook

Každá změna vyžaduje nějaký čas, aby se ukázalo, zda za něco stojí. O jedné nevýhodě víme už teď. Sstém neumožňuje importovat a nějak smysluplně ukázat existující komentáře. Po dlouhém zvažování nakonec převážil názor, že Facebook komentáře nasadíme.

Takže naše stránka na Facebooku se jmenuje Lenovo Blog CZ a přihlásit se můžete i vpravo v boxu. celý článek...

Update Firmware baterie u ThinkPadu

Už jsem si toho všiml během července, ale teprve před pár dny se to objevilo oficiálně. Update Firmwaru baterií u vybraných, především téměř všech současných ThinkPadů.
Jedná se o update ve chvíli, kdy vám ThinkPad ukazuje uměle nízkou kapacitu baterie a tím vám redukuje množství dostupné energie pro notebook.
Problém se týká notebooků X100e, L410/L510, L412/L512, SL410/SL510, T410/T410i, T510,T510i, W510 a ThinkPad Edge - 13, 14 i 15.
Pokud používáte System Update nebo ThinkVantage ToolBox Update,  update vám tam automaticky naskočí. Pokud ne, jděte na podpůrné stránky s updatem.
Nejedná se ovýměnu HW, stačí jen a pouze update firmware. Pokud máte problém s baterií i nadále, speciálně, pokud Vám něco hlásí Windows či Power Manager, je lepší se obrátit na servisního partnera Lenovo. problém pak může být v baterii, například vadný jeden článek apod.

A nezapomeňte se připsat zkušenosti. celý článek...

ThinkPady SL410/510 – pokročilá správa nabíjení baterie s novým BIOSem

Na diskusních fórech o noteboocích se již před delší dobou řešil fakt, že Lenovo přidalo ThinkPadům nejnižší série SL410/510 skrze aktualizaci BIOSu velmi užitečnou funkci známou z vyšších tříd, a sice možnost ručně přizpůsobit nabíjení baterie. Vzhledem k tomu, že se stále jedná o málo propagovanou a mezi uživateli známou změnu, podíváme se na ni zblízka tady na blogu.

 

ThinkPady jsou kromě jiného pověstné také svou výbornou správou napájení skrze aplikaci ThinkVantage Power Manager. Jednou z jejích možností je i pokročilé nastavení nabíjení, kdy nám aplikace dá možnost určit, kdy se má začít baterie nabíjet (pod jakou mez musí klesnout vybití baterie, aby se aktivovalo nabíjení) a kdy má nabíjení skončit (opět hranicí v procentech). Musím ještě zmínit, že s podobnou vlastností přichází i nové IdeaPady (či G560 a G555 z řady Essential), zde však není možné podrobné nastavení.

Přínos?

Na první pohled se může zdát, že se jedná pouze o kosmetickou změnu pro běžného uživatele nepotřebnou. Opak je však pravdou – tím, že změníte prahy nabíjení baterie, můžete výrazně přispět ke zvýšení její životnosti.

 

 

Nejenom mně, ale např. také Jiřímu Zimovi (alias Swarmovi – Notebookblog.cz) se osvědčilo nenabíjet baterii do 100%, ale “jen” do 90%, pokud vyloženě nepotřebujete dlouhou výdrž na cestách – ideální je to v případech, kdy vám notebook leží jen tak na stole na nabíječce. Je totiž známo, že nabíjení (zhruba) posledních 10% kapacity baterie je pro ni nejnáročnější. To je mimochodem také jeden z důvodů, proč dnešní notebooky s inteligentním napájením nabíjí poslední procenta baterie nejpomaleji a nejšetrněji.

 

Osobně používám nastavení prahů nabíjení 50%/90% (začátek/konec), když mám notebook v dokovací stanici. Opotřebení baterie za necelý rok, co svůj ThinkPad R400 mám, je minimální.

 

O tuto vlastnost byly právě nové modely řady SL ochuzeny, jelikož BIOS, který podporu správy nabíjení přinesl, byl vydaný až několik měsíců po uvedení SL410/510 na trh. Proto o této funkci v českých recenzích (viz. SL510 na ExtraNotebook.cz, SL510 na Notebook.cz a SL410 na Notebook.cz) nenajdete ani zmínku.

 

Kde stahovat?

Nový BIOS si můžete stáhnout na webu podpory Lenovo. Konkrétně zde.

 

Doporučuji stahovat a instalovat verzi, která se vypaluje na CD – předejdete tak mnoha možným problémům. Více o aktualizaci BIOSu si můžete přečíst např. na Notebookblogu.cz.

celý článek...

ThinkStation C20(x) - další výkonná mašina

Tak na trhu se objevila další výkonná pracovní a grafická stanice - ThinkStation C20(x). Před časem se jsme tu psali jak o low-end pracovní stanici ThinkStation E20, ale i o nadupané ThinkStation D20. A kromě oznámení nové pracovní stanice, která dopňuje portfolio stanic, máme i první fotky, první vzorek.

ThinkStation C20(x) doplňuje portfolio pracovních a grafických stanic Lenovo. Mezi jednoprocesorovými stanicemi je k dispozici ThinkStation E20 a S20. Mezi dvouprocesorovými stanicemi doplňuje C20(x) ThinkStation D20.
Nová ThinkStation je hned ve dvojím provedení - C20 a C20x. Obě mají společné dva PCIe x16 sloty, stejný zdroj 800W, stejné šasi. Liší se ovšem základní deskou a tím i podprou některých věcí.

Obecně řady ThinkStation C20(x) podporují:

• 2x procesor Xeon E55xx, Xeon X55xx, Xeon X56xx a W56xx řady (130W procesory pouze u C20x)
• 6 (C20) nebo 12 (C20x) paměťových slotů s podporou 1333MHz DDR3 pamětí (UDIMM i RDIMM)
• 3x pevný disk, SATA RAID 0,1,5, u C20x i SAS
• 2x PCIe x16 s podporou nVidia FX karet a Tesla C160 či ATI Fire MV
• FireWire (C20x jen), HD 7.1 audio, 10xUSB
• 1x (C20) nebo 2x (C20x) LAN
• >Optická mechanika
• Provoz na výšku i šířku
• bez možnosti čtečky karet či dalších externích slotů 5,25" či 3,5"

Na stůl mi dorazil vzorek ThinkStation C20 ve variantě pro CPU výpočty.
Konkrétně 2x X5650 2.66GHz (2x6 jader s HT - tedy 24 jader viditelných v OS), 12GB RAM, 1x150GB SATA 10k, Windows 7 Professional 64bit, 2x NVS295 (celkem 4x Displej port).

ThinkStation C20 a S20

Jak je vidět z konfigurace, nejedná se až tak o grafickou, jako spíše pracovní stanici pro výpočetně náročné operace.
Trh pracovních a grafických stanic se typicky dělí na dvě skupiny - aplikace a užití, kde lze využít pouze výpočení výkon procesorů a kde zákazník potřebuje primárně hrubý výkon procesorů. Zde pak záleží na SW, zda je výhodnější více jader na nižší maximální frekvenci nebo raději méně jader s vyšším taktem.
Druhou skupinu tvoží aplikace a užití, kde lze vužít výpočetní výkon grafických karet a kde typicky není třeba až tak obrovský výpočetní výkon procesorů - typicky stačí jedno čtyřjádro na střední frekvenci - doplněné o jednu či dvě karty s podporou od SW, například CUDA výpočty.
Málokdy, i třeba s ohledem na celkovou cenu, se najde zákazník, který dokáře a skutečně potřebuje mít jak výkon v procesorech, tak i na grafických kartách.


Vzorek C20 patří do první kategorie. Obrázky berte jako první náhled. Pokusím se dopnit o nějaké benchmarky a reálné zkušenosti.

Oficiální fotogalerie.
celý článek...

Lenovo USB-to-DVI adaptér – další monitor přes USB v praxi

Tento článek volně navazuje na stojany pro více monitorů.
Stolní počítače obvykle nemají problém s připojením více zobrazovacích zařízení. Každá grafická karta má dnes minimálně dva výstupy, což je počet, který většině uživatelů bohatě stačí. V případě notebooků to tak jednoduché není (doporučuji přečíst článek na Notebookblogu) a my si dnes představíme jednu z možností, jak přidat další digitální obrazový výstup k jakémukoliv notebooku – adaptér USB-to-DVI.

 

Co je to USB-to-DVI adaptér?

Stručně a jasně, USB-to-DVI adaptér je elektronické zařízení, adaptér, který po připojení do USB portu slouží jako další fyzická přípojka monitoru, v tomto případě se jedná o digitální rozhraní DVI. Elektroniku uvnitř zařízení dodává společnost DisplayLink (včetně ovladačů).

 

Jak adaptér funguje?

V počítači nainstalovaný ovladač sleduje změny v obraze, ty zakóduje vlastním adaptativním algoritmem, odešle přes USB port do adaptéru, který jej dekóduje a zobrazí na monitoru. Rychlost (resp. snímková frekvence) tedy závisí především na rychlosti procesoru počítače a přirozeně také na výkonu dekódovacího čipu v USB-to-DVI adaptéru. Z logiky věci je také velmi důležité, jak velká část obrazu se mění – posouvání okna či psaní textu bude mít na výkon podstatně menší vliv než celoobrazovkové video, kdy musí být v podstatě každý snímek odeslaný kompletní.

 

Obsah balení

Jak je u profesionálních doplňků a příslušenství Lenovo zvykem, krabička je kartonová, bez jakékoliv povrchové úpravy, pouze se štítkem, přelepená plombou. Uvnitř se kromě samotného USB-to-DVI adaptéru nachází miniUSB propojovací kabel, redukce z DVI na analogový D-Sub a samozřejmě krátký manuál a instalační CD s ovladači.

 

 

Parametry

Lenovo USB-to-DVI adaptér využívá novější verzi čipu DisplayLink (podle všeho v nejvyšší variantě DL-195) a tak je dekódovaní rychlejší (dvoujádrový čip) a komprese kvalitnější (DL 2+). Zařízení dokáže dodávat monitoru rozlišení až do 1920x1200 (v případě 16:10 displeje), resp. 2048x1152 bodů (s podporou standardu 1080p pro obraz 16:9). Adaptér je napájený přímo z USB portu počítače. Tok dat, který je zajištěný vysokorychlostním USB 2.0 (vyžadováno), je signalizovaný pro Lenovo typickou zelenou diodou.

• Pro provoz s notebooky ThinkPad je počet souběžně připojených USB-to-DVI adaptérů omezen na 3.
• Pracovní stanice ThinkCenter se mohou těšit až 6 dodatečných monitorů přes USB.

Instalace a provoz

Instalace zařízení je naprosto jednoduchá, stejně tak jeho provoz. Nainstalujeme dodané ovladače (dokonce bez restartu) a po připojení nám přibude další monitor – žádné záludnosti, žádné obtíže, vše se tváří, jako bychom v počítači opravdu měli další fyzickou přípojku.

 

 

Ovladač samotný, který se zobrazí pouze jako ikona v oznamovací oblasti (vedle hodin) s menu, jež vyvoláme pravým tlačítkem myši, nám dává základní možnosti nastavení, zda chceme obraz klonovat, rozšířit, který monitor bude primární a podobně (to samé ale můžeme nastavit přes klasické možnosti operačního systému). V případě Windows XP je ale vhodnější použít tuto metodu – vyhnete se tak mnohým nepříjemnostem.

 

 

U nových Windows je navíc přidaná volba, zda chceme, či nechceme používat filmový režim. Ten funguje tak, že při detekci přehrávaného videa se sníží rozlišení (resp. fyzické rozlišení se nemění, jen se zvětší obrazové body) a subjektivně se sníží počet barev (řekl bych, že na 16 bitů), čímž samozřejmě dosáhneme mnohem plynulejšího přehrávání a mnohem nižšího zatížení procesoru, ovšem na úkor ztráty kvality. U starších Windows, jako jsou Windows XP, tato možnost chybí, filmový režim se zapíná automaticky a není možné jej vypnout.

 

 

Reálné použití, zkušenosti

Provoz Lenovo USB-to-DVI adaptéru jsem testoval na třech noteboocích – prvním byl Lenovo ThinkPad R400 (Intel Core 2 Duo T6670 @ 2,2GHz , 3GB RAM, Windows 7), druhým testovaným vzorkem byl o poznání slabší, jednojádrový netbook tablet Lenovo IdeaPad S10-3t (Intel Atom N450 @ 1,66GHz, 2GB RAM, Windows 7 Home Premium) a třetím pánem na holení se stal (opět) netbook Lenovo IdeaPad S10-2 (Intel Atom N280 @ 1,66GHz, 1GB RAM, Windows XP), kde jsem testoval především chování pod Windows XP.

 

Všechny testy proběhly na monitorech Lenovo ThinkVision L2251x s velmi nízkou spotřebou, o kterých si můžete přečíst zde na blogu.

 

Lenovo ThinkPad R400 – 2x 1680x1050 (VGA + USB-to-DVI), Windows 7 Professional

Činnost		Vytížení procesoru	Slovní hodnocení
Film SD		70% / film. r. 40%	Plynulé / plynulé.
Film HD	1080p	75% / film. r. 60%	Téměř plynulé / plynulé.
	720p	55% / film. r. 45%	Plynulé / plynulé.
Běžná práce		do 80% (prům. 50%)	Obraz je téměř plynulý, přesouvání oken ani rolování obrazovky není zcela plynulé.

 

Lenovo IdeaPad S10-3t – 2x 1680x1050 (VGA + USB-to-DVI), Windows 7 Home Premium

Činnost		Vytížení procesoru	Slovní hodnocení
Film SD		85% / film. r. 80%	Obraz není plynulý / téměř plynulý.
Film HD	1080p	-	-
	720p	100% / film. r. 100%	Obraz není vůbec plynulý / obraz nebyl plynulý.
Běžná práce		do 90% (prům. 60%)	Obraz je téměř plynulý, přesouvání oken není plynulé, při rolování celé obrazovky není obraz vůbec plynulý.

 

Lenovo IdeaPad S10-2 – 2x 1680x1050 (VGA + USB-to-DVI), Windows XP Home Edition

Činnost		Vytížení procesoru	Slovní hodnocení
Film SD		60%	Plynulé.
Film HD	1080p	-	-
	720p	75%	Přehrávání téměř plynulé, při náročnějších scénách obraz plynulý není.
Běžná práce		do 90% (prům. 60%)	Téměř plynulý obraz, přesouvání oken není plynulé, při rolování obrazovky není obraz vůbec plynulý.

 

Obecně se dá říct, že se Lenovo USB-to-DVI adaptér ukázal být poměrně zajímavým a efektivním rozšířením obrazové plochy. Obraz na běžných kancelářských noteboocích sice není tak plynulý jako klasicky připojený monitor, pro práci, internet a další činnosti bez problému stačí. Plynulost se ovšem odvíjí od velikosti části obrazu, která se hýbe.

 

Při pracovních činnostech byste se s běžně výkonným notebookem do problémů dostat neměli, v případě slabých netbooků už tak radostní nebudete, protože se vám často při změnách celého obrazu zahltí slabý jednojádrový procesor a obraz se bude opravdu nepěkně “sekat”.

 

Sledování filmů je na běžném notebooku možné, ve vyšších rozlišeních či vysoké kvalitě videa budete někdy muset sáhnout po filmovém režimu. Na slabších strojích nemá smysl se přes USB-to-DVI adaptér do přehrávání HD videa pouštět – procesor jej nebude zvládat počítat spolu s kódováním obrazu, výsledek tak nebude ani zdaleka dobrý. Na druhou stranu uživatelé netbooků rozhodně nepatří do cílové skupiny tohoto produktu, a tak tuto záležitost není až tak nutné řešit.

 

Pokud si chcete vychutnat plynulý obraz na takto připojeném monitoru téměř za všech okolností, je nutné mít výkonný, čtyřjádrový notebook (krátce testováno na Lenovo IdeaPad Y550P s Intel Core i7-720QM).

 

Rád bych se ještě zmínil o kódování obrazu – jak jsem psal v úvodu, ovladač DisplayLinku nejprve obraz kóduje pro ušetření objemu odesílaných dat do adaptéru, tedy zvýšení rychlosti odezvy a přenosu. Toto kódování má fungovat adaptativně v závislosti na vytížení procesoru. Musím potvrdit, že se tak vážně děje. V případě Windows XP jsem tuto vlastnost sice nepozoroval, ovšem pod Windows 7 už byla znatelná – jakmile se např. při přehrávání videa procesor začíná zadýchávat, obrazová kvalita se pro zvýšení výkonu sníží i přesto, že filmový režim zapnutý není.

 

Cena

Lenovo USB-to-DVI adaptér můžete zakoupit za cenu kolem 2 400 Kč s DPH, což je poměrně zajímavá částka, uvážíme-li, že zařízení obsahuje nejvyšší verzi čipu DisplayLink a že je možné jej připojit k jakémukoliv počítači.

Dodatek od Honzyk

výše uvedný článek reaguje částečně na dotazy ohledně výkonu adaptéru. Proto také popisuje primárně při použití notebooku. Ale ani využití u stolního počítače nemusí být nereálné. Přeci jen připojit mnoho monitorů bez použití karet se někdy může hodit. Stejně jako využití u více počítačů či notebooků. Ne vždy máme takovýto dodatečné připojení monitoru nebo monitorů takto mobilní a připojitelný na střídačku.

celý článek...