ThinkPad X1 Carbon (2018): černé pírko s dockem (recenze)Profi

ThinkPad X1 Carbon (2018): černé pírko s dockem (recenze)

Lenovo nám skrze svůj ThinkPad X1 Carbon už pět generací dokazuje, že přívlastky jako pracovní, luxusní, moderní, lehký, tenký nebo odolný lze skloubit do jednoho produktu. A dnes tu konečně máme na test šestou generaci s procesory Coffee Lake!

Pokud trochu sledujete moje články, určitě víte, že jsem člověk, který vyhledává kompaktní pracovní notebooky. Nerad ale dělám mnoho kompromisů, a tak za zlatý střed považuji ztenčené 14″ modely řady T – jsou dostatečně tenké a lehké, přitom nabízí plnohodnotnou klávesnici, displej s rozumnou úhlopříčkou i rozlišením, možnost dokovat, dlouhou výdrž na baterii i slušnou konektorovou výbavu. Proto, ačkoliv pro mě byly ThinkPady X1 (Carbon) už od první generace velmi atraktivní díky svému důrazu na váhu, rozměry a design, vždy jsem je nakonec (s těžkým srdcem) z výběru vyloučil hlavně kvůli konektorům a dokování.

Jak ten čas letí! Před sedmi lety jsem klíči a kuchyňským nožem drápal po Gorilla Glass ThinkPadu X1; před šesti lety zase žasl nad tenkostí, lehkostí (a překvapivě kvalitním TN displejem) prvního ThinkPadu X1 Carbon, který při porovnání s mým tehdejším T420s byl úplným zjevením; čtyři roky zpátky jsem se snažil bránit nakonec nepovedený dotykový proužek klávesnice místo šesté řady kláves, no a poměrně nedávno zase žasl nad stříbrným Carbonem. Ale pořád to nebylo zařízení pro mě…

Tedy až dodnes, kdy právě šestá generace ThinkPadu X1 Carbon (alespoň pro mě) vše mění! Přestože Carbon s každou generací přinášel evoluci namísto revoluce, takříkajíc zrál jako dobré víno, protože už původní model z roku 2012 položil základy celé této řady, kterých se Lenovo dodnes drží, a vlastně kdybyste vedle sebe položili všech šest Carbonů, rozdíly budete hledat na první pohled jen obtížně. Změny spočívají v detailech a v tom, jak se vyvíjely technologie a konstrukce – dnešní Carbon je tenčí, lehčí a výkonnější, no a samozřejmě také do detailu vybroušený.

Tou zásadní změnou pro mě však je příchod nové generace dokování, která je založena na univerzálním Thunderbolt rozhraní a trochu připomíná úspěšné pokusy Lenova s OneLink dokováním – pryč jsou doby dokovacích konektorů na rubu notebooku, tenká těla to už dnes nedovolí. Přichází dokování z boku, které právě dává šanci dokovat i Carbonu. A to je velká věc, protože najednou se z exota, kterého do firem nikdo moc pouštět nechtěl, stává plně standardizovaný, byť luxusní pracovní notebook, který si vyšší manažer může koupit, aniž by způsoboval bolehlavy IT oddělení.

Tak se už nezdržujme a pojďme se na toho útlého krasavce, co konečně nativně dokuje, podívat!

Upozornění: Testovaný notebook je sice finální kousek, ale nepochází ze sériové produkce! Zároveň se jedná o mezinárodní (anglickou) verzi, a tak klávesnice neobsahuje české popisky.

Vzhled a zpracování

Nový Carbon si zachovává stejné základní designové rysy jako všechny jeho předchozí generace, kombinuje tak černý ThinkPad industrialismus s moderními tenkými a ladnými křivkami, které ještě podtrhují jeho už tak impozantně tenké provedení, základna je proto plynule zkosená směrem dopředu. Potěší, že se všude, kde to bylo jen trochu možné, odebíraly milimetry – nejvíc je to znát na úžasně tenoučkém rámečku displeje, který poskytuje místa jen tak akorát, aby pojmul také čočku webové kamery s mikrofony.

Celé zařízení také aktualizovalo designové detaily tak, aby plně ladilo s letošním trendem celé rodiny ThinkPad – předně, ThinkPad letos striktně používá pouze tříbarevnou paletu černé, bílé a červené s tím, že pouze popisky relevantní pro uživatele mohou být bílé, s červenou se šetří a podřídit se musely i diody a panty. Výsledek? Bílá je tak vlastně jen klávesnice a několik indikačních diod (včetně napájení a nabíjení), jakékoliv další popisky (a to i loga výrobce nebo ThinkPad!) jsou v černém, lesklém provedení. Zpočátku mě to překvapilo a chvíli mi trvalo, než jsem na to přistoupil, ale musím uznat, že to dává smysl (snad jen to logo ThinkPad bych nechal tradičně stříbrné) – žádné rozptylování, logo Lenovo nebo regulační popisky nejsou důležité; uživateli, soustřeď se na klávesnici, polohovadla a displej! Leskle černé popisky navíc v kontrastu se saténovým povrchem ostatních ploch vypadají velice elegantně! No a abyste se se svým luxusním Carbonem odlišili od ostatních, najdete na víku displeje kromě loga ThinkPad také elegantní znak X1.

Carbon svého času dostal svůj název proto, že ve své konstrukci využíval výhradně kompozitní materiály v čele s karbonovými vlákny. Pro dosažení potřebné odolnosti, tenkosti a váhy tomu samozřejmě není jinak ani letos – víko displeje kombinuje karbonová vlákna se skelnými (kvůli anténám), základna tradičně hořčíkové slitiny.

Při váze 1,13 kg a tloušťce pouhých 16 mm má zařízení stále vynikající tuhost všech částí konstrukce, působí velmi jednolitě a bytelně. Přesto ale, protože zde mluvíme o luxusním stroji, si musím rýpnout, že při zdvihnutí za roh základny zaslechnete nějaké to drobné zalupání, jak o sebe díly třou.

Když už mluvíme o zvedání, dodám jen, že první uchopení Carbonu do ruky je úžasný pocit, který – překvapivě – ani po pár dnech nevyprchá.

Obraz a zvuk

Šestá generace ThinkPadu X1 Carbon může být osazena jedním ze tří 14″ IPS panelů – základem je matná Full HD obrazovka s LED podsvícením o intenzitě 300 nit, 72% gamutem, udávaným kontrastem 700:1 a samozřejmě širokými pozorovacími úhly. Tento displej jako jediný pak může být i dotykový (one-cell technologie, takže na pohled není poznat, že se jedná o dotykový displej). Předpokládám, že toto bude ta méně vyhledávaná volba. Další variantou, kterou jsme našli i v našem testovaném kousku a která zřejmě bude nejoblíbenější, je WQHD panel (2 560 × 1 440 bodů) jinak shodných parametrů. No a třetí, nejvyšší volbou je rovněž WQHD panel, ovšem s kontrastem 1 500:1, plným 100% gamutem a zvýšeným jasem na 500 nit. Díky tomu nabízí atrakci v podobě podpory HDR zobrazení ve formátu Dolby Vision (předpokládám, že by se tak mělo jednat o 10bitový panel). Tento displej je ale pouze v lesklém provedení a očekávám, že bude jen okrajovou záležitostí.

Zpět ale k hodnocení osazeného WQHD IPS panelu (LG LP140QH2-SPB1). Ten mě popravdě mile překvapil. Samotný nadstandardní jas 300 nit je znát, obvykle jsem displej (i za dne) používal s 60-80% úrovní jasu, protože 100 % bylo jednoduše zbytečných. Panel má navíc subjektivně opravdu pěkné barvy, teplými tóny a sytou červenou mi připomněl displeje ze starších ThinkPadů W. Zároveň jsem nepozoroval žádné neduhy v zobrazení v podobě problémů s kontrastem, zobrazením černé či prosvítáním podsvícení. Celkově bych tento displej doporučil nejen kvůli kvalitě zobrazení, ale také díky rozlišení, které na 14″ úhlopříčce nabídne po nastavení 150% měřítka ostrý a čitelný obraz v adekvátní velikosti. Dle nezávislého měření serveru Notebookcheck.net dokonce tento panel své udávané parametry překonává (reálná svítivost 350 nit, kontrast 900:1, minimální prosvítání podsvícení, velmi dobrá černá, 100% sRGB, 70% AdobeRGB, žádné problémy s PWM blikáním).

Víko displeje drží dva kovové, tentokrát černé panty, které se zakusují do základny, ale umožňují otevření do plných 180°. Svým chodem se jedná o jedny z nejlepších pantů, které jsem na ThinkPadu měl tu možnost vyzkoušet – otevírají se plynule, umožňuji otevřít víko i jednou rukou, přesto jsou dostatečně tuhé a pevné – takhle mají vypadat panty v nejvyšší řadě ThinkPad!

Nad displejem, ve velmi tenkém rámečku, najdeme tradičně čočku 720p webové kamery včetně dvou mikrofonů a bílé indikační diody. Obraz i zvuk je tradičně kvalitní. Novinkou, kterou jsme zde na blogu již několikrát zmiňovali, je vestavěná mechanická krytka kamery ThinkShutter – posunutím doleva je kamera funkční, doprava ji naopak skryjeme. Konec izolepám, volejme třikrát sláva! Dodám, že lze nakonfigurovat také IR kameru pro rozpoznání obličeje – ta nepodporuje ThinkShutter a ve firemním prostředí se asi nechytne, nicméně je to velmi pohodlný a rychlý způsob přihlašování.

Ale se zvukem, resp. vestavěnými reproduktory spokojený nejsem. Ač papírově splňují všechny předpoklady (dva 1W reproduktory, rozšíření Dolby včetně Dolby Atmos), jejich projev je tišší, než bych čekal, a zvuk je méně prokreslený a plechovější, než bývalo zvykem dříve. Tohle je ale, zdá se mi, společné téma více dnešních ThinkPadů (podobně mě zklamal i P51s/T570, což u 15″ notebooku nechápu dvojnásob). Není to žádná tragédie, ale od prémiového notebooku čekám víc.

Klávesnice a polohovadla

Klávesnice – výborná. Polohovadla – výborná. Jdeme dál…

Nebojte, takhle vás samozřejmě neodbudu, jen mám pocit, že tady opravdu není co hodnotit (aby nebylo pochyb, to myslím zcela pozitivně). Klávesnice používá stejné rozložení jako ostatní ThinkPady v posledních letech – jedná se tak o šestiřadou klávesnici, která ve své horní řadě standardně preferuje vedlejší funkce (hlasitost, jas, sítě apod.) před F1-F12, ačkoliv toto chování lze přepnout díky tzv. FnLocku a stálým nastavením v BIOSu či aplikaci Lenovo Vantage. Na klávese F12 je uživatelsky nastavitelná funkce označená piktogramem hvězdy.

V české verzi na klávesnici najdeme dvouřádkový Enter a nechybí samozřejmě předsunutý blok s šipkami a PgUp a PgDn. Namísto vícebarevných indikačních diod nově používá pouze diody bílé pro signalizaci FnLocku, CapsLocku a ztlumení reproduktorů či mikrofonu.

Ostrůvkový ergonomický tvar kláves, který redukuje překlepy, samozřejmě zůstal zachován. Legendární mechanika pod nimi rovněž, klávesnice na ThinkPadu X1 Carbon šesté generace je zase o kousek jemnější, má maličko mělčí chod, ale stále adekvátně jasný stisk a špičkovou mechaniku, která dává jasnou odezvu a díky kompletnímu zabudování v hořčíkovém odlitku vydává jen kultivované zvuky. Dvoustupňové bílé podsvícení samozřejmě nechybí.

Jako každý správný ThinkPad nabízí i Carbon dvě polohovací zařízení – legendární TrackPoint s červenou čepičkou bezi klávesami G, H a B doplňuje trojice vyhrazených kláves s původní mechanikou a jemným chodem, které mají letos naprosto příkladný také zvukový projev. Konstrukce TrackPointu se ale zjednodušila (to platí již delší dobu, ale myslím, že stojí za to to zmínit) – zřejmě kvůli místu je výška celého mechanizmu spolu s trnem nižší a obsahuje méně prvků (třeba vložka, která zde dřív vždy byla, je úplně pryč, nyní se červená čepička, která má silnější stěny, nasazuje přímo na samotný trn). Možná i kvůli tomu se mi stávalo, že se – sice občas, ale častěji, než bych čekal – pohyb kurzoru zasekl a šipka na obrazovce ještě pár vteřin dojížděla. Opět – není to nic nového, toto se čas od času vždy TrackPointům stávalo, protože se jedná o tlakové zařízení, ale s Carbonem se mi to stávalo častěji a výrazněji než u jiných ThinkPadů. Je ale dost možné, že Lenovo aktualizuje ovladač a situace se zlepší.

X1 Carbon 6thGen TrackPoint

X1 Carbon 6thGen TrackPoint

Pro uživatele, kteří ještě k TrackPointu nedorostli, tu je samozřejmě také poměrně velký clickpad s povrchem z matného skla a rovněž jemným, ale jasným stiskem, který zhodnotím jen tak, že je s ním jedna báseň pracovat. Ten nově plně odpovídá standardu Windows „precision touchpad“ včetně všech souvisejících gest.

Konektivita (aktualizováno 14. 6. 2018)

Všechny dnes běžně existující formy bezdrátové komunikace dokáže nový ThinkPad X1 Carbon obstarat – standardně je k dispozici Wi-Fi (dvoupásmová Intel 2×2 802.11AC) a Bluetooth 4.1 (hardware podporuje 4.2). Volitelně lze konfigurovat také mobilní připojení (LTE modem) a NFC.

Z fyzických konektorů je k dispozici, řekl bych, vše, co byste mohli potřebovat, přičemž zbytek doplníte zadokováním. Nalevo to je Thunderbolt 3 (USB-C), dokovací konektor (kombinace Thunderbolt 3 a zmenšeného LAN konektoru, dle modelu s podporou vPro, nebo bez ní), USB 3.0 a plnohodnotné HDMI. Oba USB-C (Thunderbolt 3) konektory lze využít také k nabíjení. Thunderbolt 3 dokáže vyvést obraz v maximálním rozlišení 5 120 × 2 880 při 60 Hz, HDMI je omezené „pouze“ na 4K (4 096 × 2 160) při 30 Hz. Celkově grafický čip podporuje tři nezávislé displeje. V balení s notebookem najdete rovněž redukci ze zmenšeného LAN konektoru na plnohodnotný RJ-45 – jen si ji nesmíte zapomenout nosit s sebou, pokud se běžně pohybujete v místech bez Wi-Fi (a nebo používáte aplikace, kde drátovou síť kvůli odezvě prostě potřebujete)…

X1 Carbon 6thGen 45

X1 Carbon 6thGen 45

Pravobok nabídne pouze zdířku pro zámek Kensington, stále napájené USB 3.0 a sdružený 3,5mm audio jack. V tenké zadní straně, kterou běžně překrývá otevřené víko displeje, se pak schovává šuplík pro nano SIM kartu a slot pro MicroSD kartu. Je chválihodné, že se Lenovu podařilo do Carbonu dostat slot pro SD kartu (z některých dřívějších modelů zmizel), nicméně jeho řešení není příliš užitečné a nese se v duchu mobilů a tabletů – pro odjištění šuplíku je třeba špendlík a zavřený displej, manipulace je tak omezená, zdlouhavá a nepohodlná – řešení pro fotografy to rozhodně není. Slot tak než jako „čtečka karet“ slouží spíše jako stálé rozšíření vnitřního úložiště, které mi ale osobně při velikosti a rychlosti interního SSD disku (v porovnání s rychlostí a cenami SD karet) nedává smysl. Na druhou stranu si v době cloudů a přenosu fotek z fotoaparátu přes Wi-Fi ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy potřeboval čtečku paměťových karet v notebooku.

Zabezpečení

Na pravé opěrce zápěstí, hned vedle touchpadu, najdeme celkem rozumně umístěnou čtečku otisků prstů od Synaptics v podobě malého dotykového okénka s bílou diodovou indikací, která zabliká oranžově, když není otisk rozpoznán. Tyhle nové dotykové čtečky na ThinkPadech mi přijdou méně citlivé než ty „přetahovací“, ale je to rovněž hodně o zvyku. Výhodou každopádně je nativní podpora biometriky Windows Hello a – jak je zvykem – vyhrazený čip s uloženými otisky.

X1 Carbon 6thGen 22

X1 Carbon 6thGen 22

Když už mluvíme o čipech, notebook samozřejmě disponuje vyhrazeným TPM 2.0 čipem a dle modelu také podporou centrální správy a zabezpečení Intel vPro. Hesla BIOSu a po spuštění netřeba zmiňovat.

Výkon, chlazení, baterie

Testovaný Carbon k nám dorazil v takové ne úplně vyvážené, nicméně na testovací notebook poměrně vhodné konfiguraci, která dokáže celkem dobře demonstrovat, co v útlém rytíři v karbonové zbroji je. Kromě již zmíněného „lepšího“ displeje najdeme „pod kapotou“ SOC platformu s procesorem Intel Core i7 osmé generace Coffee Lake s integrovanou grafikou Intel UHD 620, 8 GB RAM (s tímto procesorem bych očekával plných 16 GB) v dvoukanálové konfiguraci napájené na desce (notebook nemá žádné sloty na operační paměť, proto v případě nákupu vybírejte procesor i paměť s rozvahou, už je nikdy nerozšíříte) a velmi rychlé, 512GB SSD.

Těší mě, že se Lenovo napravilo, pochopilo, že notebooky někdo musí občas rozebírat (byť jen kvůli přidání LTE modemu, RAM, výměně SSD nebo baterie) a nové modely – stejně jako Carbon, ale u toho to platí vlastě odjakživa – se velmi snadno rozebírají. Spodní kryt drží pět Philips šroubků a směrem odzadu jde odklopit ven. Přesto ale přiléhá pevně díky šikovným plastovým pružinkám. Jen tak dál!

Testovaná konfigurace:

  • CPU: Intel Core i7-8550U „Coffee Lake“ (1,8-4,0 GHz, 4 jádra / 8 vláken, 8 MB cache)
  • GPU: integrovaná Intel UHD 620
  • RAM: 8 GB LPDDR3 2 133 MHz, dual-channel
  • Úložiště: 512GB NVMe SSD

Nad procesory Coffee Lake se chvíli pozastavím, protože po delší době se jedná namísto pouhé pomalé evoluce o skutečnou malou revoluci. Osmá generace mobilních procesorů Intel Core totiž dokáže standardně i do takto kompaktního notebooku přinést fyzická čtyři procesorová jádra, která se díky HyperThreadingu rozloží až do osmi vláken. Už to samo o sobě znamená prakticky dvojnásobný výpočetní výkon oproti minulé generaci! K tomu všemu ale dokáže být procesor (resp. celý SOC) nejen rychlý, ale taky velmi energeticky hospodárný. Oproti sedmé generaci je posun v rychlosti odezvy znát. Vyladěný je i samotný spánek a probouzení, které je nyní okamžité – s takovým notebookem je opravdu radost pracovat, protože jednoduše na nic nečekáte!

Níže klasické syntetické testy…

No ale co na nárůst jader a výkonu říká chlazení? V první řadě je potřeba zmínit, že s přesunem dokovacího konektoru na levobok všechny menší ThinkPady přechází na konfiguraci s výdechem chlazení napravo právě z toho důvodu, že pro soustavu chlazení a jeho výdechy už vlevo nezbývá místo. Pozitivní je, že X1 Carbon se ani v zátěži nemění v horkovzdušnou pistoli (ventilátor tak daleko nedofoukne), takže problém s hořící rukou na myši registrovat zřejmě nebudete (nehledě na to, že nyní budete mít notebook v docku); navíc neočekávám, že by si tento notebook někdo kupoval pro náruživou dennodenní práci v náročných aplikacích, takže to za problém označit nemůžu.

Při provozu na baterii je Carbon zcela tichým a chladným společníkem, za což dávám všechny palce nahoru! Když je ale připojený k externímu napájení, procesor dokáže svůj takt držet nahoře (kolem 3,6-3,9 GHz) i při nižší zátěži, na což adekvátně reagují teploty tenkého těla i samotný ventilátor – jeho zvuk není ani při vyšších otáčkách nepříjemný (velmi jemné svištění), ale notebooku i sobě uděláte lépe, když jej položíte na stůl. Anebo jej na klíně nezatěžujte kontinuálně, protože chlazení i teploty spadnou okamžitě po skončení zátěže. Obecně nový X1 Carbon dlouhodobé zátěži neodolává dobře – teploty jader se při okolních 25 °C vyšplhaly po 20 minutách až za 98 °C, což už je hraniční teplota a procesor musel podtaktovávat (průměrná teplota 91 °C, průměrné takty 1,88 GHz), aby se nepřehřál. Pozitivní body notebooku nepřipisují ani teploty těla v takové situaci, kdy v pravé části klávesnice atakují 60 °C, což je skutečně hodně – takhle vysoko jsme se už dlouho nepodívali! Ponaučení je jasné: ThinkPad X1 Carbon šesté generace je sice výkonný stroj (téměř dvojnásobný výpočetní výkon oproti minulé generaci), ale na dlouhodobou zátěž stavěný rozhodně není, na náročné výpočty si určitě pořiďte větší model (nebo desktop).

X1 Carbon 6thGen teploty

X1 Carbon 6thGen teploty

V těle notebooku se nachází uživatelsky nevyměnitelná 57Wh Li-Ion baterie, u níž Lenovo udává, že dokáže udržet notebook naživu až 19,3 hodiny. To je – jak už to u takových čísel bývá – hodně (řekněme) laboratorní hodnota. Reálně se budete schopni dostat na 8-10 hodin v rozumných režimech (nižší jas displeje, práce s Office apod.). O nabíjení se stará dodávaná 45W USB-C nabíječka. Jak jsem zmínil, nabíjet lze pomocí obou USB-C/Thunderbolt 3 portů. S 65W nabíječkou můžete navíc využít rychlé nabíjení RapidCharge, kdy baterii do 80 % nabijete za necelou hodinu, plné nabití pak trvá 1:15 až 1:30 hodiny. Jako jiná zařízení se i Carbon v takovém případě celkem zahřívá.

X1 Carbon 6thGen 36

X1 Carbon 6thGen 36