IdeaPad Y700-15ISK: Když si chcete trochu zahrát

IdeaPad Y700-15ISK: Když si chcete trochu zahrát

15″ notebook IdeaPad Y700 nabízí výborný 4K IPS displej, solidní zvuk se subwooferem, kvalitní zpracování a slušnou porci výkonu. Otázka ale zní: stačí to na hry?

Poměrně nedávno se Lenovo rozhodlo rovnýma nohama vkročit do segmentu opravdových herních počítačů a notebooků. Logicky k tomu použilo řadu Y, která vždy v rámci nabídky představovala to nejdravější, co Lenovo nabízelo (ač se řada Y dlouhé roky vyvíjela a hledala). Dnes se podíváme na sice aktuální, ale přeci jenom už trošku staršího zástupce notebooků řady Y (první pohled jsme přinesli už začátkem roku), který ještě do generace ryze herních mašin Lenovo nepatří, spíše bychom jej pasovali do kategorie výkonných a dobře vybavených multimediálů, který cílí především na kvalitní audiovizuální zážitek, ale nabídne i nezanedbatelnou porci výkonu, díky které rozhýbe i nové hry. Dává nám ale tušit, jakou cestou se herní stroje Lenovo ubírají.

Vzhled a provedení

Napsal jsem to mnohokrát a napíšu to zas – IdeaPady Y se mi vždy líbily a měl jsem pro ně slabost. Jistě, Lenovo mělo v historii méně šťastné generace (ano, vzpomínám na Y550p s velmi neatraktivním designem), ale celkově se jednalo o povedenou řadu. Aktuální podoba sice designově jasně míří do herního segmentu, má však decentnější a pro mě přijatelný styl kombinující matné kovové plochy ozvláštněné na některých místech broušeným finišem, lesklými doplňky a červeným zvýrazněním.

Zavřený notebook tvarem připomíná černou, nezajímavou mušli s postupně zaoblenými tvary, ozvláštnění přináší jen víko displeje s broušeným povrchem, červené, dozadu přesahující mřížky reproduktorů a tamtéž viditelný dlouhý výdech chlazení na zadní straně. Na přední hraně si všimneme jen čtveřice diod indikující nabíjení, stav napájení, činnost pevného disku a vypnutý touchpad.

Až teprve po otevření víka (což Lenovo uživateli příliš neulehčuje) na nás vykoukne pravý charakter IdeaPadu Y700, kdy se na nás usměje koncert různých povrchových úprav a červených detailů. Displej je překrytý jednolitým sklem s matným povrchem, přičemž na pomezí displeje a klávesnice najdeme lesklý pás, v němž jsou zasazené reproduktory s červenou, ostře tvarovanou mřížkou a podsvícené vypínací tlačítko. Zbytek základny je pak saténově matný, z monolitu vystupuje jen velký, pololesklý touchpad s jemnou červenou linkou a ostrůvková klávesnice s červeným lemováním.

No a jak je na tom zpracování, materiály a konstrukce? Tady můžu popravdě jen těžko kritizovat – jelikož je celé tělo z velké části z kovu, ani víko displeje, ani základna nemají tendenci se prohýbat, a tak – držíte-li notebook v ruce – máte velmi jistý a komfortní pocit. Přirozeně vrzání se nekoná. Dodám jen, že Y700 není zrovna nejmenší (387 x 277,5 x 27,7 mm) ani nejlehčí (2,6 kg) stroj.

Displej a zvuk

Kdybych měl zvolit právě dvě oblasti, kde Y700 v žádném případě nezklame, byl by to jednoznačně obraz a zvuk…

Za jednolitým sklem s povrchovou úpravou eliminující odlesky (a s ne úplně tenkým rámečkem, abych byl spravedlivý) se skrývá 15,6″ IPS panel s jemným 4K (či Ultra HD, chcete-li) rozlišením 3 840 x 2 160 bodů, což nám dává na poměry notebooků krásných 282 ppi. Přidáme-li k tomu široké pozorovací úhly, vysoký jas 300 nit a udávaný kontrastní poměr 1 000:1, je jasné, že před sebou máme velmi pěkný displej. A to potvrzuje i moje subjektivní vnímání. Windows 10 už navíc dokáží velmi obstojně pracovat s obrazovkami s vysokým rozlišením, a tak nám takto jemný panel nabízí úžasnou ostrost obrazu, kterou oceníme především při čtení. Na hry ve 4K však s Y700 nemyslete, ale o tom až dále… Jak jsem však nakousl v předchozí sekci, víko displeje se neotevírá příliš snadno, na vině jsou jednak poměrně tuhé panty (nicméně díky nim netrpí víko chvěním či samovolným kýváním, to však podporuje také kovová konstrukce) a jednak chybějící vykrojení, vybrání či zkosení hrany víka či základny, kde by bylo možné správně zapřít prst a ulehčit tak „odlepení“ víka od základny. No a je také třeba zmínit, že – jako u většiny multimediálních notebooků – víko nelze otevřít do plných 180°, ale „pouze“ zhruba do 120°.

Reprodukce zvuku je v případě Y700 také na vysoké úrovni. Notebook za to vděčí značkovému stereu se subwooferem od společnosti JBL. Jistě, domácí kino vám notebook nenahradí a hrát budete většinou stejně se sluchátky, ale třeba pro sledování filmu (ale i poslech hudby) nabídnou reproduktory hlasitý a dostatečně prokreslený zvuk, kterému nebudou díky subwooferu chybět basy (samozřejmě v rámci možností). Podobně jako u jiných notebooků Lenovo je i Y700 vybaven rozšířením Dolby, které však JBL reproduktorům příliš nepomůže, jelikož ty jsou kvalitní víc než dost samy o sobě.

Dodám ještě, že nad displejem najdeme HD webovou kameru s diodovou indikací a dvojicí šum eliminujících mikrofonů. Jak kamera, tak mikrofony (pro Lenovo celkem tradičně) odvádí víc než slušnou práci.

Klávesnice a touchpad

Y700 používá klasickou IdeaPad ostrůvkovou klávesnici, jen s upraveným vizuálním stylem, kdy mají jednotlivé klávesy červené lemování a, aby bylo jasné, že Y700 aspiruje také na herní notebook, blok ASDW je silně červeně zvýrazněn, pořád ale dostatečně elegantně na to, aby zvýraznění nepůsobilo humpolácky. Už když se tento design klávesnice objevil poprvé před pár lety v řadě Y, velmi se mi líbil a nejinak tomu je i dnes – nepůsobí tak odpudivě jako vícebarevné podsvícení (i když vím, že u herních strojů z nějakého důvodu „letí“), naopak zachovává až překvapivě určitý stupeň elegance, ale zároveň jasně říká, že tady máme čest s trochu jiným typem notebooku. Řada Y taky vždycky vybočovala ze zajetého trendu, kdy horní řada kláves upřednostňuje vedlejší funkce před F1-F12 – zde má Y700 na prvním místě F-klávesy a až po nimi funkce vedlejší (po stisku klávesy Fn). Na klávesnici však chybí vyhrazená klávesa pro ztlumení zvuku (mute), což je škoda.

Zbytek je však opravdu ta stará IdeaPad klávesnice, kterou vídáme už několik let. A kterou jsem vždy chválil v souvislosti s – na poměry domácích notebooků – kvalitní mechanikou, ergonomickým tvarováním kláves a hlubším, nehlučným stiskem. Ale taky jsem ji vždy hanil pro příliš stísněnou pravou stranu s namačkanými kurzorovými šipkami a neodděleným numerickým blokem, o malých Home, End, PgUp a PgDn ani nemluvě. To se nezměnilo a majitel Y700 se s tím musí naučit žít.

Touchpad… Tady budu asi trochu emocionální, a tak doporučuji si z mého hodnocení tak 50 % odečíst. Inu, Y700 je už druhý IdeaPad v řadě, který testuju a který mě silně zklamal svým polohovacím zařízením (clickpadem). Lenovo dříve dávalo touchpady od ELAN či ALPS jen do nejlevnějších notebooků, všude jinde používalo špičkový Synaptics. Tady, v poměrně drahém a prémiovém zařízení, zase najdeme touchpad ELAN, který prostě není dobrý – jeho citlivost je špatná, polohování je nepřesné, gesta často vyhodnocuje špatně (nezřídka ovladač vyhodnotí rolování jako zoom), ale co mě vytáčelo nejvíc, je jeho nesmyslně nastavené zrychlení, kdy rychleji pohnete prstem a myš máte na druhé straně obrazovky. Pro mě osobně se jednalo o zatím nejhorší touchpad, který jsem u IdeaPadu testoval. Paradoxně ale mám pocit, že za špatnou funkci může ovladač, protože před jeho načtením se chová touchpad celkem příkladně a i citlivost a přesnost je na úplně jiné úrovni. Pokud vás napadlo nastavení ovladače změnit, nesnažte se – nejde to. Čili v případě Y700 se bez myši neobejdete, pokud tedy nechcete přijít o nervy… A to ani nemluvím o tom, že často vydává nepříjemné zvuky a má docela tuhý a hluboký stisk.

Připojení a konektivita

Musím přiznat, že na 15″ notebook nabízí Y700 celkem slabou konektorovou výbavu – zřejmě proto, že většinu těla zabralo chlazení a baterie. V každém případě vše důležité je pokryto a líbí se mi, že USB 3.0 konektory mají červenou barvu – drobnost, ale potěší. Inu, na levé straně najdeme kromě plochého napájecího konektoru také USB 2.0 (černý), čtečku paměťových karet, sdružený 3,5mm audio jack a za otvorem schované tlačítko Novo. Pravobok nabídne zdířku pro zámek Kensington, výklopný gigabitový ethernet (Realtek), HDMI a dva (červené) USB 3.0 konektory.

Nepřekvapí, že notebook disponuje klasickou dvojkou připojení v podobě dvoupásmové Intel Wi-Fi 8260 (A/B/G/N/AC) s vestavěným Bluetooth 4.0.

Hardware a výkon

Testovaná konfigurace 15″ IdeaPadu Y700-15ISK je v podstatě ta nejvyšší, jakou můžete zakoupit (a na českém trhu se momentálně přibližuje hranici 40 000 Kč s DPH). V sestavě najdete čtyřjádrový procesor Intel Core i7 Skylake se standardní voltáží, 16 GB DDR4 RAM, přepínatelnou dedikovanou grafiku nVIDIA GeForce GTX 960M s 4 GB vlastní GDDR5 paměti, dvojici úložných zařízení – rychlý 256GB PCIe SSD disk pro Windows a aplikace, prostorný 1TB plotnový disk pro ostatní data (a o 4K IPS panelu, který jsem zmínil výše, ani nemluvě). Čili za své nemalé peníze dostanete velmi slušnou dávku funkcí a výkonu.

Testovaná konfigurace:

  • CPU: Intel Core i7-6700HQ (4 jádra / 8 vláken, 2,6-3,5 GHz, 45W TDP)
  • RAM: 16 GB DDR4 (2 133 MHz)
  • GPU: Intel HD 530 + nVIDIA GeForce GTX 960M (4 GB GDDR5)
  • HDD: 256GB PCIe SSD Samsung + 1TB HDD Western Digital

Už v tomto momentě si ale musím do Lenova (a jeho marketingu) trochu píchnout – testovaný Y700 Lenovo s oblibou prezentuje spolu s přízviskem „herní“, což je – popravdě – trochu nefér, zvlášť v roce 2016. Jistě, 17″ bestie Y900 je jiná káva, zde se daného výrazu nebojím, ale Y700 s čistým svědomím za herní notebook označit nemůžu, protože v současné generaci nenabízí dostatek výkonu pro plynulé hraní nových her s vysokými detaily. A to se bavíme o běžných HD rozlišeních – pro plynulé hraní nových her ve Full HD při vysokých detailech by Y700 potřebovalo výkonnější grafický čip (nejlépe GTX 980M) s alespoň 50% výkonnostním vylepšením. Nad hraním ve 4K nemá smysl ani uvažovat – na to byste potřebovali alespoň čtyřnásobný grafický výkon. Nicméně hraní ve 4K není momentálně dosažitelné ani pro většinu herních desktopů. Co zde ještě musím zmínit, je fakt, že Y700 je teď na trhu v docela nezáviděníhodné pozici, protože pomalu přichází notebooky s novou generací grafických karet nVIDIA GeForce 10. řady, které díky nové architektuře přináší téměř shodný výkon jako jejich desktopoví protějšci (tedy výrazně vyšší výkon než současné mobilní čipy).

Kvůli těmto důvodům tak musím opět zdůraznit, že IdeaPad Y700 je především výkonný multimediální notebook poskytující výborné audiovizuální požitky, na kterém se dají díky středně výkonné grafické kartě celkem obstojně hrát i hry. Počítat však musíte s tím, že musíte hrát maximálně ve Full HD (1 920 x 1 080 bodů) a nad „High“ detaily se u nových her nedostanete (dobrou zprávou však je, že i Forzu 6 Apex si plynuje zahrajete na High).

Syntetické testy

Chlazení a napájení

Chlazení IdeaPadu Y700 je poměrně masivní – v zadní části spodní strany najdeme poměrně velký průduch pro dvojici ventilátorů, které na zadní straně profukují měděný radiátor, ke kterému vedou dvě trubice heatpipe. Za běžného provozu v napájecím režimu „Rovnováha“ dokáže být notebook poměrně tichý, v režimu „Vysoký výkon“ však drží takty procesoru stále na maximu, a tak i při běžných činnostech mírně fouká a občas profoukne více, když se notebook potřebuje zbavit tepla. Zásadnější však je, jak se notebook chová při zátěži. V takovém případě samozřejmě hluk – jak se dá u výkonného multimediálu očekávat – stoupne, ventilátory se roztočí na vysoké otáčky a hluboký aerodynamický hluk začne. Nejedná se o nepříjemný zvuk (žádné pískání nebo svištění), ale fučení je to poměrně silné a generovaný hluk jakbysmet. I po 20 minutách maximální zátěže se však ventilátorům daří udržet komponenty na rozumných teplotách při nominálních taktech, což je důležité. Také povrchové teploty jsou víc než akceptovatelné a při hraní nevadí, opěrky jsou zcela chladné. Rubové maximum je 44°C vzadu uprostřed, vydechovaný vzduch má teplotu kolem 50-55°C. Při hraní však doporučuji spíše sluchátka, ač vestavěné reproduktory se hluku chlazení samozřejmě nezaleknou.

Asi nikdo neočekává, že bude Y700 lámat rekordy ve výdrži na baterii. Inu, v oblasti opěrek najdeme vestavěnou 4článkovou 60Wh Li-Pol baterii (Simplo), o jejíž nabíjení se stará rozměrný 135W adaptér (alias „cihla“). V reálu se dostanete na zhruba 4 hodiny výdrže. Zajímavostí je, že notebook disponuje tzv. rychlým nabíjením, které zhruba dvojnásobně zvýší nabíjecí výkon (až na cca 60 W), a tak se nabíjení baterie zkrátí na polovinu běžné doby tedy cca na 1,5 hodiny.