Lenovo ThinkPad L380: recenze

11. 12. 2018 | 8

Jaký je nový dostupný 13,3″ ThinkPad? V čem se odlišuje od svého dvojčete s přídomkem Yoga? Jeho výhody i zápory přinášíme v dnešní recenzi.

Testovaná konfigurace: Lenovo ThinkPad L380 (Type: 20M5-Z3UYUS)

  • CPU: Intel Core i3-7130U (2x 2,7 GHz, 14 nm, 15W)
  • RAM: 16 GB DDR4, dual channel
  • GPU: Intel HD Graphics 620
  • Úložiště: SSD San Disk X400 SD8SN8U128G1001, 120 GB, SATA 6 Gb/s
  • Obrazovka: 13,3“, FullHD, IPS, antireflexní, 250 nitů, 700:1 kontrast
  • Rozměry: 322 mm x 224 mm x 19 mm
  • Hmotnost: 1,5 kg
Jedná se o předprodukční kus, proto konfigurace nemusí odpovídat u nás dostupným produktům. Jelikož se nejedná o finální zařízení, mohl být testovací kus vybaven i horšími komponentami, jako například displejem.

Design, konstrukce, zpracování

Po vybalení notebook překvapí nezvyklou stříbrnou barvou. Na trhu je dostupná i klasická černá varianta. Stříbrný ThinkPad je pro mě stále trochu nezvyk, i když jej nemám v ruce poprvé. Oproti černé barevné variantě je ale v některých ohledech praktičtější. Stříbrné plochy se ukazují jako odolnější proti mastným otiskům rukou, navíc je na notebooku méně vidět prach.

Konstrukčně vzato se jedná o zcela nové zařízení. Jak je na těle notebooku patrné zejména na pravém boku, sdílí mnohé díly s konvertibilním ThinkPad L380 Yoga. Zapínací tlačítko tak naleznete na pravém boku, stejně jako plastovou záslepku nevyužitého otvoru pro stylus.

Víko je z hliníku a pocitově je o něco pevnější než plastová základna vyztužená skelnými vlákny. Obrazovku obklopuje plastový rámeček, který tak trochu působí dojmem, že by se do těla notebooku vměstnal i větší 14″ displej. Plastový černý rámeček po obvodu přechází na vystouplý proužek silikonu, díky čemuž nedochází k odírání vlastního rámečku obrazovky o základnu.

Základna docela pruží a jako celek není nejpevnější. Při zatlačení v krajích je pevná a odolává tlaku ruky, pokud se ale více opřete o klávesnici, dochází k jistému prohýbání základny, což však může být vinou předprodukčního kusu. Přenášení otevřeného notebooku za roh moc nedoporučuji. Hliníkový kryt obrazovky něco váží a na základnu byste vyvíjeli docela silný tlak. V zavřeném stavu působí notebook (i díky hliníkovému víku obrazovky) bytelně a kompaktně.

K dobrému dojmu ze zařízení přispívá i nízká hmotnost (1,56 kg). Ta může být vyšší u konfigurací s dotykovou obrazovkou. Rozměry notebooku jsou 322 mm x 224 mm x 19 mm.

Masivní panty jsou hliníkové a umožňují displej vyklopit až úplně dozadu, tzn. položit víko obrazovky na stůl (výrobce udává úhel 170°). Panty jsou poměrně tuhé, notebook nelze otevřít jednou rukou. K mechanismu pantů míří má jediná výtka ke konstrukci. Tuhé panty způsobují ohýbání zadní strany základny podle toho, jak si naklápíte obrazovku. Je možné, že to je vlastnost předprodukčního kusu, který jsem obdržel na test.

Po dobu testování mě docela rušilo pronikavé světlo indikačních diod. Červená dioda v logu ThinkPad ve víku obrazovky a bílá v zapínacím tlačítku na pravém boku svítí dost intenzivně a v noci je nutné je něčím zakrýt.

Klávesnice, TrackPoint, trackpad

Šestiřadá ostrůvková klávesnice zůstává oproti starším modelům téměř beze změn. Nutno říct, že to příliš nevadí. Mechanicky ji nelze téměř nic vytknout, klávesy mají tak akorát tužší stisk (nejsou gumové) a jasný chod. Perfektní je i hmatová orientace a tvar jednotlivých kláves s mírným prohnutím uprostřed. Psaní je jisté a s méně překlepy než na jiných klávesnicích. Za předpokladu, že na notebooku chcete hodně psát je ThinkPad L380 ideální kandidát.

Oproti dřívějším modelům se mírně změnily klávesy Page Up a Page Down, které jsou nyní lépe oddělené od kurzorových kláves (neboli „šipek“). Další, tentokrát už nepříliš sympatickou novinkou je změna barvy indikačních diod (ztišení zvuku, caps lock atd.). Původní oranžovou barvu nahradila bílá. Indikátory svítí velmi silně a zejména v noci je jejich studený svit docela nepříjemný.

Klávesnice testovaného modelu není podsvícená, vyšší konfigurace modelu L380 ji ale mají. Lze jako obvykle očekávat, že takové modely budou mít vlastní klávesy s příjemnějším povrchem (nepodsvícené klávesnice v ThinkPadech jsou na pohled více „plastové“, to je ale skutečně drobný detail).

TrackPoint uprostřed klávesnice je přesný a funguje dobře. Oproti jiným modelům mi ale přišel méně citlivý, a to i při nastavení nejvyšší rychlosti v nastavení. Trojice jeho tlačítek má jasný stisk a příjemnou mechaniku.

Trackpad se nachází veprostřed spodní strany základny. Na dotyk reaguje okamžitě a bez zpoždění. Samotná dotyková plocha má zcela hladký povrch s jemnou povrchovou úpravou, pohybu prstu neklade žádný odpor. Integrované tlačítko lze pohodlně stisknout po celé ploše vyjma horní strany. V naprosto tiché místnosti je jasně slyšet zvuk stisknutí, při běžném hluku je neslyšné a neruší.

Ovladače TrackPointu a trackpadu neobvykle zajišťuje Elan (většinou bývají od Synaptics).

Displej

13,3″ obrazovka má klasický poměr stran 16:9 a FullHD rozlišení (1920 x 1080 pixelů). Takové rozlišení považuji na dané úhlopříčce za ideální: na obrazovku se vejde dostatek textu i celá webová stránka (není zmenšená jako v případě HD obrazovek). Samotný panel využívá technologie IPS, díky čemuž má obrazovka dobré pozorovací úhly ze stran i vertikálně. Samozřejmostí je antireflexní (matná) povrchová úprava, díky čemuž je na displeji méně vidět prach a neodráží se v něm okolí (jako v případě lesklých panelů. Konkrétně se jedná o panel AUO B133HAN06.1.

Zklamáním je intenzita podsvícení (pouhých 250 nitů) a také kontrast by mohl být lepší, barvy působí trochu mdle. Jedná se však o nedostatek předprodukčního kusu, finální verze mají displej kvalitnější a s jasem 300 nitů. Trochu lze s nastavením barev experimentovat např. v dodávané aplikaci Lenovo Vantage (nahrazuje klasický balík Lenovo ThinkVantage).

Tak jako vždy, zásadně doporučuji nešetřit tam, kde je to nesmyslné, tzn. pořizovat si notebook se základní TN HD obrazovkou. Na našem trhu sice nebudou oficiálně k sehnání, pokud byste ale pokukovali po dovozovém ThinkPadu L380 a neměl FullHD IPS obrazovku, doporučuji dát od takového notebooku ruce pryč. TN panely jsou dožívajícím přežitkem let minulých a ušetřená koruna se nevyplatí.

Výkonnostní testy, komponenty

Srdcem notebooku je dvoujádrový procesor Intel Core i3-7130U s frekvencí 2,7 GHz a 3MB Cache. Ačkoliv ho významně překonávají novější procesory Intel Core 8. generace, nenáročného uživatele nebude notebook nijak brzdit. Součástí procesoru je integrovaná grafická karta Intel HD Graphics 620. Její výkon je dostatečný na akceleraci 4K videa, na hraní her se ale příliš nehodí.

Testovaná konfigurace je nestandardně vybavená 32 GB paměti RAM. Je patrné, že RAM někdo doplnil dodatečně. Tato hodnota je zároveň maximem, se kterým ThinkPad L380 dokáže pracovat. Paměti mají samozřejmě současný standard, tzn. DDR4 s frekvencí 2133 MHz. Notebook obsahuje dva sloty RAM, zapojení dvou stejných modulů v režimu Dual Channel pak dokáže asi o 20 % zvýšit výkon grafické karty.

Úložištěm je M.2 SATA SSD disk San Disk X400 s kapacitou 120 GB. Dle výsledku v benchmarku Anvil’s Storage Utility spadá výkonem někam ke staršímu Samsung 840 EVO.

Výsledky jednotlivých benchmarků naleznete v galerii.

Jak jsem již nastínil, obdržel jsem na test ThinkPad L380 v nestandardní konfiguraci, která se u nás prodávat nebude. Popravdě řečeno, tato konfigurace nebude nejspíš k dostání nikde, kombinace procesoru Intel Core i3-7130U s 32 GB RAM je přinejmenším nevyvážená. Na českém trhu jsou k dispozici pouze konfigurace s procesory Intel Core 8. generace, které testovanou sedmou generaci Intel Core překonávají prakticky v každém ohledu. Základní model na českém trhu je vybavený procesorem Intel Core i3-8130U, který v benchmarcích překonává testovaný i3-7130U asi o 20 %. V případě dražších modelů s procesorem Intel Core i5-8250U bude rozdíl samozřejmě ještě o něco vyšší.

Konektivita, konektory

  • Levý bok: nabíjecí konektor (typu USB-C), USB-C 3.1, klasické trvale napájené USB 3.0, HDMI 1.4b
  • Pravý bok: 3,5 mm jack, čtečka paměťových karet microSD, USB 3.0, proprietární ethernet (Ethernet Extension Connector), zdířka zámku Kensington
  • Další: Wi-Fi a Bluetooth 4.1 (Intel Dual Band Wireless-AC 8265)

Všechny konektory se nachází na zadní části základny (blíže k obrazovce). To znamená, že případné kabely nebudou tolik překážet. Líbí se mi, že se výrobcům poslední roky daří konektory umisťovat tak, aby co možná nejméně otravovaly (alespoň ty, co jsou praváci). Na pravém boku nalezneme např. čtečku karet microSD (nepřekáží), sluchátkový konektor (spousta lidí má sluchátka se zalomenou koncovkou), ethernet nalezneme až úplně vzadu. Jedinou výtkou je tak právě ethernet, který zde nalezneme pouze v proprietární verzi, a je tak nutné si dokoupit redukci (Lenovo Ethernet Extension Cable).

Se signálem Wi-Fi jsem neměl žádné potíže. Notebook nemá slot na SIM kartu a ani anténovou předpřípravu, není tak možné se s ním samostatně připojit k mobilní síti.

Testovaný notebook není vybavený čtečkou otisku prstu. Tu najdete, stejně jako podsvícenou klávesnici, až u lépe vybavených konfigurací.

Webkamera, mikrofon, reproduktory

HD webkamera nad obrazovkou podává průměrné výkony. Tak jako u jiných notebooků, záleží na intenzitě okolního světla. Za dobrého osvětlení je obraz ucházející, v šeru jde ale kvalita strmě dolů. Na nenáročné telefonování ale postačuje.

Dvojice mikrofonů se nachází po stranách webkamery. Nahrávaný zvuk je postačující. V aplikaci Lenovo Vantage je možné si pohrát s dodatečným nastavením (potlačení zvuku kláves, zaměření na jeden či více hlasů atd.).

Dvojice reproduktorů je rozmístěná po stranách spodní strany základny (orientačně pod Fn a pravou kurzorovou klávesou). Zvuk z nich není žádná extra třída, po několika desítkách minut si na něj ale zvyknete, až vám začne připadat „docela dobrý“. Rozšíření Dolby Audio se snaží vytvářet prostorový efekt a zintenzivňuje trochu basy. Na sledování seriálů a nenáročné poslouchání hudby hraje notebook dostatečně. Opět je však potřeba zmínit, že testovaný notebook byl z předprodukční série a tak nemusí obsahovat tak kvalitní reproduktory, jaké mají prodejní kusy.

Napájení, výdrž baterie, chlazení

Notebook se nabíjí konektorem USB-C na levém boku dodávaným 65W adaptérem.

Integrovaná baterie se nachází v přední části základny. Tříčlankový akumulátor má kapacitu 45 Wh. To v praxi znamená asi 8 hodin výdrže (při polovičním jasu a internetovém prohlížeči). Při přehrávání médií na pozadí se ale výdrž o něco zkracuje. Na plný jas a procházení náročných webových stránek notebook vydrží něco přes 3 hodiny.

Větráček se nachází v zadní části základny (díky čemuž zbylo po stranách i více místa na konektory). Při práci na baterii se notebook chladí zpravidla vždy „pasivně“, kdy jsou otáčky větráčku natolik nízké, že jej není vůbec slyšet. Při zátěži se ale roztočí, jeho zvuk je docela svištivý. Na plné otáčky je zvuk docela rušivý. Finální kusy však mají větráček tichý.

Při nízkém využití se teplota procesoru pohybuje okolo 40 °C, v plné zátěži se přibližuje 80 °C.

Servisovatelnost

Dle servisní příručky je třeba pro rozebrání použít jakýsi plastový díl, který si samozřejmě musíte nejprve objednat. Tím vyjmete tlačítka TrackPointu a následně ještě vycvaknete spodní uchycení klávesnice. Takové řešení mi upřímně moc „Think“ nepřipadá, důležité ale je, že si lze poradit i s klasickým vybavením (více zde).

Po odšroubování devíti šroubků na spodní straně šasi následuje klasická „vycvakávačka“ plastových paciček, kterými je secvaknuté tělo notebooku. Vzhledem k tomu, že nejsem v této disciplíně nejšikovnější a obvykle hned několik paciček vylomím, do sundávání spodního krytu jsem se nepouštěl.

Odpovědět

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky