Lenovo ThinkPad X280: velká recenzeProfi

Lenovo ThinkPad X280: velká recenze

Tradiční notebook od Lenova se po letech razantně proměnil. Přinášíme vyčerpávající uživatelskou recenzi.

Testovaná konfigurace: Lenovo ThinkPad X280, 20KF001HMC

  • Procesor: Intel Core i7-8550U
  • RAM: 16 GB DDR4L (součástí základní desky)
  • Úložiště: 500 GB SSD (SAMSUNG MZVLB512HAJQ-000L7)
  • Grafická karta: Intel UHD Graphics 620
  • Displej: 12,5“, 1920×1080 pixelů, IPS, matný, dotykový
  • Konektivita: Wi-Fi, Bluetooth 4.1, LTE, dokovací konektor
  • Rozměry: 307.7mm x 209.8mm x 17.8mm
  • Hmotnost: 1,27 kg
  • Operační systém: Windows 10 Pro

Konstrukce, design, zpracování

Po čtyřech letech mírných inovací (modely X240-X270) se klasická thinkpadí rodina X-series dočkala zbrusu nového modelu. Při přímém srovnání je to ihned znát. Notebook působí hodnotnějším dojmem, použité materiály jsou hezčí a příjemnější na dotek. Základna notebooku je kombinací hliníku a magnézia, víko obrazovky je ze skelných vláken (u nedotykových konfigurací je použitý díl z uhlíkových vláken). Pryč je éra nepříliš hezky slícovaných dílů, kterými byla předchozí generace charakteristická (kritizoval jsem např. špatně slícované díly na přední straně základny, kde se občas objevil ostrý výstupek).

Notebook je velmi kompaktní a ideální na denní přenášení (testovaný model s dotykovou obrazovkou, tedy ten těžší, váží necelých 1,3 kg). Přesto tím neutrpěla konstrukce základny. Ani u předchozí generace jsem neměl problém s pevností těla (bylo také výrazně masivnější), ThinkPad X280 jde však ještě dál. Pevnost proti ohýbání je na tak tenký notebook skutečně obdivuhodná. Pokud notebook vezmete oběma rukama ze stran a pokusíte se jej zkroutit, tělo klade hodně solidní odpor. Prohýbání, které je poměrně běžné u levných tenkých notebooků tady skutečně nehrozí.

Design přístroje se příliš nezměnil. Kromě změny barvy (šedou konečně vystřídal tmavší odstín) zůstala většina při starém. Zmizelo drážkované logo výrobce z víka obrazovky a přesunula se poloha zapínacího tlačítka a objevila se krytka webkamery ThinkShutter, čímž vzhledově vzato rozdíly končí. Návrat stavových diod či zmenšení rámečků obrazovky se nekoná. Přístroj se na první pohled inspiroval v designu dražšího modelu X1 Carbon a ačkoliv jsem spíš fanda původního industriálního designu (X301), musím uznat, že X280 je oproti předchozí generaci o dost elegantnější. Svůj vliv na tom má odstranění uživatelsky výměnné baterie.

Panty víka obrazovky mají hladký chod a kladou slušný odpor. To sice znemožňuje otevření notebooku jednou rukou, displej ale drží ve většině pozic tak, jak si jej nastavíte. Nemá tendence k velkému třepetání, což je na síti železnic spravovaných SŽDC velkou výhodou. Panty mají tradičně velký rozsah a umožní vyklopení obrazovky až v úhlu 180°. Provedení spojení těla a obrazovky ovšem vykazuje poměrně posměšný nedostatek: pakliže vyklopíte displej v úhlu větším než je zhruba 120°, spodní hrana víka obrazovky se dotkne stolu, přičemž při dalším vyklápění se o ni notebook přizvedne. Upřímně jsem absolutně nepochopil celý tento podivný designový směr, kdy displej zakrývá zadní část přístroje (kde by jinak mohl být výdech chlazení či nabíjecí konektor), tak to nicméně je. Zbytečně to kazí dojem z celého přístroje (o nepraktičnosti raději pomlčím).

Klávesnice, TrackPoint, touchpad

O šestiřadé ostrůvkové klávesnici bylo napsáno již mnoho, a pokud čtete recenze na Lenovo Blogu pravidelně, nečekejte zde nic zásadně nového. Změny se však objevily a bohužel ne vždy k lepšímu. Šestiřadá klávesnice nepřekvapí rozložením. Stále chybí klávesy na ovládání zvuku (i když jsou okolo klávesnice plochy, které si o ně přímo říkají), stále chybí klávesy na ovládání médií, pořád čekáme na vlastní klávesu Insert, pořád čekáme na kontextovou nabídku místo Print Screenu. Pokud však tyto požadavky nemáte, budete spokojeni. Režim Fn Lock umožňuje rychlým stiskem prohazovat funkci horní řady kláves (mezi rychlými volbami a funkčními klávesami F), nechybí základní stavové diody (reproduktory, mikrofon, Caps Lock). Klávesnice má dvouzónové podsvícení, které je velmi příjemné na oči a prosvítá jen minimálně, což je velký krok kupředu. Vítám zmenšení kláves Page Up a Page Down (když už tedy musí být vedle kurzorových kláves), jelikož jsou hmatově lépe oddělené a nestane se, že byste ji zmáčkli tzv. spolu „se šipkou“. Komu by vadilo rozmístění levého Ctrl a klávesy Fn, může si funkce kláves prohodit v biosu, doporučuji dát ale tomuto rozmístění šanci (Ctrl blíže k mezerníku činí klávesové zkratky o dost pohodlnější a ergonomičtější, je to především o zvyku.

Klávesy jsou díky ostrůvkovému uspořádání dobře oddělené, překlepy jsou tedy minimální. Díky dobrému tvaru jednotlivých kláves je pak hmatové rozlišení kláves o to lepší. Testovaný kus má bohužel oproti modelu X270 trochu jinou mechaniku. Stisk kláves je tužší, stejně tak doraz. Dalo by se říct, že je třeba ke stisku vyvinout větší sílu, doraz po zmáčknutí je navíc poměrně tvrdý. V původní mechanice se ale změnilo, a to je velká škoda, jelikož právě perfektní mechanikou se dal obhájit odstup od sedmiřadých klávesnic a jejich legendárního rozložení (laicky řečeno těch „s modrým enterem“). Důkazem toho, že mechanika potřebuješ ještě doladit, je vrzající mezerník na testovaném kusu. Psaní je pořád pohodlné, model X270 bych zde ale hodnotil lépe. Doufejme, že se tato vlastnost týká jen ojedinělých kusů. Druhou změnou je nově bílé podsvícení stavových diod, které svítí v noci poměrně silně a není moc šetrné na oči. Původní oranžová barva byla o hodně příjemnější.

TrackPoint obdržel nová, větší tlačítka s původní mechanikou. Oproti klávesám z modelu X270 (které byly vlastně jen vtěsnané do prostoru původního TrackPadu) se jedná o dobrý posun. Střední klávesa, nahrazující kolečko myši je sice na můj vkus dost vystouplá a znesnadňuje přehmat na pravé tlačítko, pořád se ale jedná o velmi pohodlný způsob ovládání. Kdo si na TrackPoint zvykl, obvykle se k touchpadu nevrátí, a model X280 má k potvrzení této hypotézy dobré vstupní předpoklady. Dojem bohužel kazí snížená citlivost TrackPointu jako takového. I na nejvyšší citlivost je pohyb kurzoru poměrně pomalý a zdaleka není tak hbitý jako dřív. Věřím, že výrobce zvýší citlivost v některé další aktualizaci.

Touchpad je výborný a není mu co vytknout. Je dostatečně velký, abyste nemuseli neustále přehmatávat, zároveň ale není obří, abyste si do něj hmatali dlaní. Textura na povrchu působí až „hebce“ a ačkoliv se nejedná o skleněný touchpad, který má vyšší model X1 Carbon, práce s ním je velmi příjemná. Stisk integrovaného tlačítka provází kultivovaný zvuk, což vítám, předchozí generace působily v tomto ohledu trochu lacině.

Displej

12,5“ displej má Full HD rozlišení s poměrem stran 16:9. Samozřejmostí je matná povrchová úprava, která je vhodná pro práci v terénu (z obrazovky se nestane lesklé zrcadlo). Testovaný kus je navíc vybavený dotykovou vrstvou, která zvládne až 10 dotyků najednou. Ale očekávat, že ThinkPad X280 s dotykovou obrazovkou bude spíš rarita, dotykové ovládání dává mnohem větší smysl u konvertibilních notebooků s překlopnou obrazovkou, větší zájem bude nepochybně o nedotykové varianty, které se co do kvality obrazu (dle technické specifikace výrobce) neliší. Obraz využívá technologie IPS, čili má velmi dobré pozorovací úhly a věrné podání tmavých odstínů barev. Intenzita podsvícení má úroveň 300 nitů a kontrastní poměr 700:1. Kvalitu obrazu hodnotím jako výbornou. Typický neduh notebooků Lenovo v podobě prosvítání podsvícení při stranách obrazovky (tzv. LCD bleeding) jsem nezaznamenal.

Lenovo bohužel stále nabízí modely s HD rozlišením (1366×768) s TN podsvícením, které mají poměrně slabé podsvícení (200 nitů) a vyloženě mizerným kontrastem (400:1). Případní zájemci by si tak měli dát pozor, aby je nečekalo rozčarovaní. Lituji zaměstnanců, kterým vedení takové notebooky objedná, a apeluji tím na všechny, aby si připlatili za konfiguraci s Full HD IPS displejem, opravdu to není úspora na správném místě.

Připojitelnost, konektivita

Nová generace ThinkPadu X přináší i kompletní revizi rozhraní a konektorů. Změnilo se prakticky všechno.

  • Levá strana: nabíjecí konektor typu USB-C, dokovací konekor (sdružené USB-C s Thunderboltem 3 a proprietárním ethernetem), klasické USB 3.1 (typeB), HDMI 1.4b, sdružený audiokonektor 3,5 mm jack
  • Pravá strana: čtečka čipových karet, výdech chlazení, USB 3.1 (trvale napájené), zámek kensington
  • Zadní strana: kombinovaný slot na nano SIM kartu a micro SD

Nové rozložení konektorů razí jasnou strategii: kabely vlevo, výdech chlazení vpravo. Pro praváky je to jistá forma vítězství, protože na pravém boku nepřekáží kabeláž práci s myší. Kdo si vzpomíná na modely X220/X230 s ethernetovým konektorem napravo blízko uživateli, ten ví, jak je dobré rozložení užitečné. Rozložení konektorů je výborné. To s sebou ale přináší daň v podobě výdechu chlazení, které fouká teplý vzduch přímo na ruku.

Thunderbolt 3 v podobě USB-C 2. generace nahrazuje původní dokovací konektor na spodní straně přístroje (který by se do tenkého těla nevešel). Vedle něj se nachází proprietární ethernet konektor, oba dohromady slouží k připojení do dokovací stanice. Toto řešení s sebou přináší úskalí v podobě ethernetu, který je v terénu bez přídavné redukce zcela nepoužitelný. Chvíli mi vrtalo hlavou, proč výrobce nepoužil klasický vyklápěcí ethernet (jako např. u nedávno recenzovaného ThinkPadu Yoga 370), ten by ale neřešil otázku vlastní dokovací stanice. Přesto si myslím, že nutnost používat redukci mimo dokovací stanici není pro notebook do podnikového sektoru to pravé řešení.

Další konektivita:

  • Wi-Fi (Intel Dual Band Wireless-AC 8265), Bluetooth 4.1, umístěné v M.2 slotu
  • 4G/LTE (Fibocom L830-EB)
  • Kombinovaný slot na microSD/nano SIM kartu

Slot na microSD kartu či nano SIM se nachází na zadní straně přístroje v šuplíčku, pro jehož otevření je třeba kancelářské sponky. Technické provedení je především z pohledu micro SD karty trochu škoda, možnost připojit paměťovou kartu byla u modelu X270 poměrně významnou výhodou (např. pro práci s fotoaparátem).

Výkon, komponenty

Intel šel po letech do sebe, osmá generace procesorů Intel Core je tak opět zase o kus dál. Testovaný model je osazen procesorem Intel Core i7-8550U. Čtyřjádrový čip (s celkem osmi výpočetními vlákny) má základní takt 1,8 GHz, v režimu Turbo Boost ale krátkodobě zvládne až 4 GHz. Nízkonapěťový ULV procesor má klasické 15W TDP.

Nárůst výkonu je znatelný v závislosti na způsobu práce a použitých programech. Při nízkém zatížení a nejméně úsporném napájecím profilu běží procesor v taktu 4 GHz (tedy na výkonovém stropu), procházení webu, spouštění programů atd. je tedy extrémně rychlé: v takových situacích procesor jede na plné obrátky, a jelikož nejde o náročné úkony (render webové stránky je obecně záležitost jednotek sekund), vytížení spadne téměř ihned na nulu (tudíž se procesor nestihne pořádně zahřát). Stinnou stránkou je však situace, kdy procesor vytěžujete konstantně. Hodnoty brzy přesáhnou 85 °C a procesor postupně snižuje takt až na výchozích 1,8 GHz (této hodnoty dosáhne asi po 10 minutách trvalé zátěže). V takovou chvíli se oproti předchozí generaci snižuje výkon pro aplikace, které umí využít pouze jedno výpočetní vlákno. Obecně je ale notebook velice rychlý a příliš neočekávám, že by si někdo takhle lehký a tenký kancelářský notebook kupoval na profesionální střih videa či matlab. Při nabíjení má notebook tendenci ubírat takt procesoru rychleji, jak dokazují grafy níže.

16 GB operační paměti typu DDR4 je nově pevnou součástí základní desky. ThinkPad X280 tak jde ve stopách modelu X1 Carbon, kde jsou kvůli dosažení nízké tloušťky taková řešení nezbytná. Levným upgradům RAM tak, zdá se, definitivně odzvonilo. Paměť je alespoň zapojená v režim Dual Channel, čímž mírně zvyšuje výkon integrované grafické karty. 16 GB RAM je nejvyšší dostupná hodnota, kterou můžete v ThinkPadu X280 mít. Lenovo vyrábí ještě modely s 8 a 4 GB RAM. Předpokládám, že model se 4 GB RAM bude cílit na rozvojové trhy, a hádám, že se v ČR vůbec neobjeví, což rozhodně nevadí.

Integrovaná grafická karta Intel UHD Graphics 620 patří k té lepší konfiguraci ThinkPadu X280, k dispozici jsou i modely se slabší HD Graphics 620. Výkonem neoslní, ale plně postačuje na přehrávání videa, rendery webových stránek a zvládne obstojně i starší hry. Zajímavější je, že má dvojici videovýstupů: jeden přes HDMI (1.4b), druhý přes Thunderbolt 3 v „céčkovém“ USB portu (kvůli dokovací stanici). Grafika dle výrobce zvládne utáhnout až tři nezávislé displeje (tedy obrazovku notebooku a dva externí monitory). Maximální rozlišení obrazu je 4096×2304 při 60 Hz (skrze USB, HDMI má „pouze“ 4096×2160 při 30Hz obnovovací frekvenci).

Pevný disk Samsung PM981 (typ MZVLB512HAJQ-000L7) je k základní desce připojen přes M.2 PCIe slot. Má 512 GB paměti, což je dostatek. S rychlostí nemá žádný problém, benchmark naměřil poměrně slušné hodnoty.

Reproduktory, mikrofon, webkamera, čtečka otisků prstů

Stereoreproduktory jsou umístěné v předních rozích základny a míří dolů, tzv. „do stolu“. Kvalita zvuku je ucházející a osobně si nemyslím, že by reproduktory hrály špatně. Samozřejmostí jsou režimy Dolby Audio, kde si můžete vybrat z přednastavených audio režimů (film, hudba, VOIP atd.). Zázraky ale nečekejte. Skype s nimi není žádný problém, film se dá také docela dobře zvládnout.

Dvojice mikrofonů je klasicky umístěná v horní části rámečku obrazovky. Nahrávaný zvuk je výborný, nemám co vytknout.

HD webkamera (720p) má dnes již standardní kvalitu obrazu: při ideálním osvětlení je záznam velmi dobrý a ostrý, s horším světlem rychle přibývá šumu. Lze si objednat i model s IR kamerou pro pohodlnější přihlašování do systému.

To nejzajímavější je ale posuvná krytka webkamery ThinkShutter. Po delší době Lenovo vyslyšelo naléhání uživatelů a výsledkem je velmi dobře zapracovaná posuvná krytka webkamery. V rámečku obrazovky je zkrátka vsazen plastový dílek s průhlednou částí. Podle toho, na jakou stranu krytku posunete, je kamera pod krytkou buď „slepá“ (v takový moment místo kamery vidíte červenou tečku), nebo objektiv kouká skrze průhlednou část krytky. Celá věc je čistě mechanická, což vítám: zapojení softwaru (který by kameru navíc vypínal) by limitovalo funkčnost krytky na jiných operačních systémech, navíc víme, že výrobci mívají s ovladači někdy poněkud problémy. ThinkShutter je vynikající vychytávka, na kterou jsem si velmi rychle zvykl. Můj ThinkPad X230, kde mám kameru přelepenou černou izolační páskou, je v tomto ohledu zpětně trochu k smíchu.

Čtečka otisků prstů se nachází napravo od touchpadu. Otisky čte rychle a bez problému, typicky mívá problém s mastnýma rukama (např. v MHD). Doplňující indikační dioda bliká buď bíle (v případě rozpoznání) či oranžově (otisk nelze přečíst či není registrován).

Servisovatelnost

Odejmutí spodní části základny je velmi jednoduché: stačí povolit 5 šroubků a vycvaknout celou spodní vanu, která je jako jeden díl. Máte tak snadno a rychle přístup do útrob notebooku. Oproti předchozí generaci je to velký posun: rozebírání modelu X240-X270 není vůbec snadná záležitost (u recenze X270 jsem to nakonec vzdal, koneckonců to nebylo mé vlastní zařízení, a to si myslím, že nejsem úplně nešikovný).

Chlazení

Výdech větráčku se nachází na pravém boku notebooku, což je daň za chytré umístění konektorů na levém boku notebooku. Ze začátku jsem z tohoto řešení byl vyloženě nešťastný: notebook po prvním zapnutí instaloval spousty aktualizací, procesor byl tedy neustále v zátěži a větráček foukal a foukal. Nutno podotknout, že v poměrně teplých dnech je příval horkého vzduchu na pravou ruku s myší skutečně dost nepříjemný. Při normální práci, kdy je procesor zpravidla hodně málo vytížený, je ale větráček v nejnižších otáčkách, a tepelná nepohoda tak zcela eliminována. Pokud ale plánujete notebook zatěžovat náročnějšími programy, bude fukot horkého vzduchu na ruku vaším denním chlebem.

Účinnost chlazení je omezená nízkou tloušťkou notebooku. Krátkodobé silné zatížení (v řádku jednotek sekund) zvládne chlazení i bez roztáčení větráčku. Obecně se větráček roztáčí i zpomaluje zcela dle zatížení procesoru. Je třeba říct, že se větráček vrací do nejnižších otáček prakticky ihned po skončení zátěže procesoru (zpětné ochlazení procesoru je záležitost jen několika málo vteřin).

Větráček má kultivovaný zvuk a ani na plné obrátky příliš neruší. Jeho zvukový projev bych přirovnal na pomezí svištivosti a funění. Rozhodně nemá ostrý ječivý zvuk, jako tomu bylo u některých předchozích modelů, což je velmi dobře.

Nabíjení a baterie

V rámci odtučňovací kůry přišel ThinkPad X280 o uživatelsky výměnnou baterii. To je docela zásadní změna, právě rozšířitelné baterie dělaly z ThinkPadů X series vždy stroje, které neměly problém udržet s uživatelem krok po celý den. Maximální disponibilní kapacita na nabití se oproti modelu X270 (s největší přídavnou baterií) smrskla asi na polovinu (integrovaný tříčlánkový akumulátor má kapacitu 48 Wh). To vskutku není příliš a na výdrži je to docela znát. Při běžné práci výdrž kolísá okolo 5-6 hodin reálného provozu (zhruba 2/3 jas, Wi-Fi, internetový prohlížeč, kancelářské dokumenty). Při sledování videa je situace o trochu lepší, 1,5hodinový film na Youtube spotřeboval 20 % baterie. ThinkPad X280 tak cílí na trochu jinou cílovou skupinu, která preferuje štíhlé tělo v kombinaci s velmi nízkou hmotností. Není to špatně, ale je třeba mít tento fakt na paměti a dle toho se při koupi rozhodnout.

Dodávaný 65W nabíjecí adaptér je příjemně lehký, na cestách se nepronese (těžítkem na něm budiž českoněmecká koncovka do zásuvky, která by se včetně tlustého a těžkého přívodního kabelu dala použít jako zbraň). Plné nabití notebooku trvá asi 1,5 hodiny. Koncovka adaptéru má typ USB-C, a lze ji tak zapojit jak do napájecího konektoru, tak do USB s Thunderboltem 3 (jinak sloužícím pro dokovací stanici). Vnímám to jako uživatelsky přívětivé řešení, protože stejný konektor dnes má velká část smartphonů: není žádný důvod tak nosit ještě nabíječku k telefonu. Případné filuty, kteří by chtěli notebook nabíjet nabíječkou mobilního telefonu zklamu, to skutečně nefunguje.