Moto G5s a G5s Plus: podruhé a ještě lépe! (recenze)

Moto G5s a G5s Plus: podruhé a ještě lépe! (recenze)

Motorola přichází s jakýmsi „faceliftem“ úspěšných smartphonů střední třídy, Moto G, tentokrát s přídomkem „s“, který posouvá už tak povedené telefony daleko výš, než by se mohlo zdát. Pojďme si oba modely otestovat!

Pátá generace Moto G, představená v Barceloně na konci února, přišla s jasnou myšlenkou: všestranného telefonu střední třídy s nadstandardním fotoaparátem a kvalitním zpracováním, který by ale zároveň byl cenově dostupný. I proto Motorola nabídla o pár desetin palce menší model Moto G5 s nižší výbavou (a také nižší cenovkou) a dále Moto G5 Plus s větším displejem, schopnějším hardware, pár funkcemi navíc (a adekvátně vyšší cenou).

Po představení čtvrté generace Moto E (recenze zde) jsem však pojal mírné podezření, že řady E a G se k sobě nebezpečně blíží a – být běžným zákazníkem – asi bych měl docela problém si vybrat. Nebo ještě lépe, měl bych problém odůvodnit si, proč bych měl za Moto G5 zaplatit o pár stovek či tisíc víc než za Moto E4, když „vlastně nabízí skoro to samé“.

A tak si říkám, že podobná myšlenka šla hlavou i dobrým lidem v Motorole. Máme tu tak celkem rychle představený „facelift“ v podobě Moto G5s a Moto G5s Plus, který výrazně rozevírá pomyslné nůžky mezi řadou E a G hned na první pohled a dotyk. Moto G5 s přídomkem „s“ sice nepřináší odlišný hardware, proto jej Motorola nejspíš neoznačuje za plnohodnotnou novou generaci, zato tělo, zpracování a materiály, takže také celkový pocit ze zařízení samotných, je o laťku či dvě výše.

Pojďme se tedy dnes podívat, jak se Motorole za pouhého tři čtvrtě roku podařilo Moto G zásadně proměnit a zda nám ona proměna nepřinesla i nějaké kompromisy.

Pozn.: V článku testuji oba modely, tedy Moto G5s a Moto G5s Plus. Telefony v jednotlivých sekcích rozlišuji pouze tehdy, pokud se v dané disciplíně odlišují. V opačném případě je hodnotím souhrnně.

Obsah balení: jen to nejnutnější

Až na maličko větší krabičku „pluskového“ modelu se od sebe balení obou modelů nijak neliší – jedná se o (pro Motorolu) typickou barevnou papírovou krabičku, v případě řady G v převážně zelené barvě, na které kromě loga Motoroly, papouška a názvu modelu najdeme na rubu také specifikaci a barevná provedení.

Uvnitř se už nachází jen to nejnutnější. První, hned navrchu, je samozřejmě telefon. Pod ním najdeme pár krátkých návodů a ve dvou oddílech už potom pouze rychlonabíječku, micro-USB kabel a špendlík na odjištění šuplíku s kartami. Sluchátka nečekejte, ta máte ostatně nejspíš stejně svoje a kvalitnější, než jaká by případně byla v balení.

Vzhled, materiály, zpracování: ve jménu hliníku

Teď jsme přesně v disciplíně, kde najdeme oproti původním, jarním modelům největší rozdíly a jasně znatelný pokrok. Původní Moto G5 a G5 Plus byly převážně plastové s kovovými zády, která se dala sejmout a odhalila sloty na karty a vyměnitelnou baterii (zcela stejně jako u Moto E4). Ač si člověk na konstrukci stěžovat nemohl (a věřím, že mnozí toto řešení dokonce uvítali), tahala telefon namísto do vyšších tříd spíše k cenově dostupným telefonům.

„Eskové“ modely Moto G5s a G5s Plus na sobě obrovským způsobem zapracovaly, daly sbohem plastům a přijaly namísto toho jednolitou hliníkovou konstrukci pospojovanou známými plastovými pásky s anténami, s do stříbrna broušenými hranami, pro Motorolu typickým tvarem, po obvodu zaobleným tvrzeným sklem, které kryje celou přední stranu, a vystouplým kruhovým ostrůvkem fotoaparátu na zadní straně. (Logo netopýřích křídel na rubu těla je navíc opět zasazené v důlku – volejme třikrát hurá!) Telefon najednou na pohled, ale hlavně v ruce působí výrazně, výrazně dražší a bez problému se může na poli designu a zpracování utkat s top vlajkovými loděmi – konstrukce je nejenom elegantní a hodnotná, ale především také pevná a bytelná.

Moto G5s

Moto G5s Plus

Po vzoru svých předchůdců jsou i nové přírůstky nabízeny ve dvou barevných provedeních – střídmějším šedém („Lunar Gray“) s černou lícní stranou a zlatém („Blush Gold“) se zlatým lícem.

Abychom zodpověděli všechny otázky, bude poslední zmínka patřit fyzickým proporcím. Moto G5s má rozměry 73,5 × 150 × 8,2 mm při hmotnosti 157 g. Větší Moto G5s Plus se svými rozměry od menšího modelu liší jen minimálně: 76,2 × 153,5 × 8 mm (to ostatně vidíte i na fotografiích), hmotnost vzrostla na 168 gramů, subjektivně jsem si však myslel, že je rozdíl ještě o maličko větší.

Porovnání obou telefonů

Obraz a zvuk: na velikosti záleží?

Ačkoliv oba telefony oproti původním modelům maličko povyrostly, jak je znát z předchozího odstavce, příliš se od sebe rozměry neliší, takže nepřekvapí, že také jejich displeje jsou svými parametry velmi blízko. A to jak z pohledu specifikace, tak reálných výsledků.

Moto G5s vybavila Motorola 5,2″ IPS displejem s rozlišením Full HD (1 920 × 1 080 bodů), což nám dává velmi jemných 423 bodů na palec. Vybavenější Moto G5s Plus nabídne 5,5″ displej stejného typu i rozlišení s pořád perfektně jemnými 400 body na palec. IPS technologie zajišťuje široké pozorovací úhly, pěkný kontrast i barvy, displejům nechybí ani solidní jas (ovládaný čidlem automaticky samozřejmě) pro používání za světlého dne. Rozdíly v zobrazení jsou jen mírné – G5s nabízí o něco tmavší, zdánlivě sytější barvy a studenější podání; G5s Plus mi zase přišel trochu kontrastnější a také z výroby zobrazuje více obsahu (jiné nastavení škálování v systému) – namísto 4 sloupců ikon u G5s nabízí „Plus“ sloupců 5. V každém případě je na oba displeje příjemné pohledět, já osobně bych ale o maličko raději volil větší displej.

Displej je u obou modelů samozřejmě překrytý tvrzeným sklem, které je po obvodu (a také kolem sluchátka) mírně zaoblené, aby lépe splynulo s tvarem těla telefonu a nevytvářelo nepříjemné hrany.

Oba telefony nabízí jeden hlavní systémový reproduktor na spodní hraně těla a hned musím říct, že oba hrají skutečně velmi dobře – více než dostatečně hlasitě a i při maximální hlasitosti čistě, bez rezonance nebo zhoršení kvality zvuku. Větší Moto G5s Plus však hraje mírně hlasitěji a zvukový projev je o trochu přirozenější, prokreslenější.

Ovládací prvky, konektory, čtečka otisků prstů: žádné překvapení

S ovládacími prvky budeme rychle hotoví – jedná se o trojici tlačítek v horní polovině pravé strany telefonu: kolébku pro ovládání hlasitosti a (vroubky označený) vypínač. Díky vroubkům i poslepu, pouhým hmatem poznáme, které tlačítko chceme stisknout. Drobnost: zajímavostí je, že u menšího Moto G5s jsou tlačítka tichá, zato u Moto G5s Plus cvakají.

S konektory se také zdržovat dlouho nebudeme – spodní strana nabízí Micro-USB konektor pro nabíjení i data, nahoře najdeme zase celkem tradičně umístěná 3,5mm sdružený audio jack pro sluchátka s mikrofonem.

Moto G5s

Moto G5s Plus

Jak jsem již nakousl, kvůli jednolité kovové konstrukci již telefon není uživatelsky rozebíratelný, sloty na karty SIM a SD se tak musely schovat do šuplíku. Ačkoliv jej mají oba telefony umístěný v jiné části levé strany a má u každého také jiné rozložení, nabízí oba totožnou funkci: do telefonu vložíme buď dvě nano SIM karty (pro dualSIM provoz), nebo jednu nano SIM a jednu až 256GB MicroSD kartu pro rozšíření kapacity úložiště. Druhý slot je tedy kombinovaný, dualSIM provozu s paměťovou kartou proto dosáhnout nelze.

Na lícní straně pod displejem najdeme vestavěnou čtečku otisků prstů dnes již tradičně oválného tvaru. Ta nabízí poměrně velkou plochu a díky zapuštění pod úroveň plochy ji lze i snadno poslepu nahmatat. Skrze funkci „Povely Moto“ (více v sekci o software) jí navíc můžeme nahradit systémová tlačítka – tahem vlevo se vracíme, tahem vpravo zobrazíme přepínač aplikací a klepnutím se vracíme domů). Ovládání tímto způsobem sice není stoprocentní jako u vyhrazených tlačítek, protože tahy je třeba skutečně provést, aby software poznal, co po něm chcete a nevyhodnotil je jako pouhý dotyk, tedy návrat domů, nicméně při troše cviku to za dodatečný prostor na displeji rozhodně stojí.

Protože nemám jinou sekci, napíšu jeden drobný poznatek sem: Moto G5s a G5s Plus očividně používají jiné vibrační motorky. Ten v Moto G5s se zdá jednodušší, není příliš vhodný pro krátké vibrace (třeba při odemknutí otiskem nebo psaní na klávesnici), zato má hrubší, výraznější chod. Ten ve větším G5s Plus rychleji naskočí, působí „prémiověji“ (jakkoliv zvláštně to může znít), protože má jemnější chod, jeho intenzita je však nižší. Osobně preferuji druhý uvedený i za cenu toho, že vás nemusí vždy jednoznačně upozornit.

Telefonování, připojení: vše v pořádku

Pokud nutně nepotřebujete paměťovou kartu a vystačíte si s 32 GB vnitřního úložiště, můžete do telefonu vložit dvě SIM karty, telefon tak dokáže běžet v dualSIM režimu (výhody netřeba zdůrazňovat – můžete mít osobní a pracovní číslo v jediném telefonu, případně jednu SIM pro hovory a druhou pro data, kombinovat se dají také SIM z různých zemí a tak dále). Android je navíc už pár verzí zpět více než schopný dualSIM provoz podpořit včetně rozlišování, ze které či na kterou SIM se volá, píše, datuje, a to jak popisem, tak barvou, včetně možnosti nastavení výchozí SIM karty, nebo režimu, kdy se vás systém vždy ptá, kterou kartu chcete pro daný úkol použít.

Telefonování jako takové je bezproblémové, s příjmem jsem problémy neměl, reproduktor je dostatečně hlasitý a zvuk čistý (což popravdě dnes není vždy samozřejmostí).

Konektivita je pokrytá kompletně. Mobilní data podporují 4G LTE přenosy, bezdrátové připojení k Wi-Fi je dvoupásmové včetně podpory standardu AC (Moto G5s nabízí 1×1 adaptér, Moto G5s Plus 2×2), Bluetooth 4.2, NFC (namísto platební karty tak můžete použít mobil, pokud to vaše banka podporuje) a nechybí ani GPS včetně podpory GLONASS.

Operační systém, software: hlavně čistě

Je dlouhodobým příjemným zvykem, že Motorola vydává své telefony s takřka čistým operačním systémem Android, což se samozřejmě potvrdilo i v tomto případě. Po vybalení z krabičky nabídne telefon Android 7.1.1 (Nougat) se vším, co k tomu patří. Systém je rozšířen pouze o typické a velmi užitečné funkce Moto, které namísto aby nativní systémové funkce a vzhled přebíjely, naopak jich využívají a pouze rozšiřují schopnosti telefonu. V případě řady G je díky schopnému hardware funkcí Moto výrazně více než u nižších modelů.

Moto G5s

Moto G5s Plus

Z Moto doplňků (skrze aplikaci Moto) najdeme v telefonu:

  • Povely Moto
    • Navigace senzorem čtečky otisků (čtečka otisků prstů nahradí tři systémová tlačítka pod displejem)
    • Zatřesením zapnout svítilnu (když dvakrát zatřesete telefonem, aktivuje se LED svítilna)
    • Otočením spustit fotoaparát (když dvakrát zamáváte telefonem v ruce, spustí se fotoaparát; při běžícím fotoaparátu tak přepnete přední a zadní čočku)
    • Gestem zmenšit obrazovku (tahem prstu diagonálně zmenšíte obrazovku pro ovládání jednou rukou – není to až tak pohodlné jako u jiných značek, ale funguje)
    • Zvednutím ztišit vyzvánění (když vyzvání telefon a vy jej vezmete do ruky, vyzvánění se ztiší, aby vám telefon nevyřvával, když už jste si příchozího hovoru všimli)
    • Otočením zapnout režim nerušit (otočíte-li telefon displejem dolů, zapne se režim nerušit – hodí se třeba během schůzky)
  • Displej Moto
    • Noční zobrazení (displej sníží intenzitu modré/studené barvy, když je tma)
    • Displej Moto (zobrazení času a notifikací včetně reakcí na ně bez nutnosti odemknout telefon, stačí jen telefon uchopit do ruky)

Moto G5s a G5s Plus tak nabízí v podstatě všechna vylepšení Moto jako nejvyšší modely. Hlavním rozdílem zde je počet senzorů, kterých mají vyšší modely samozřejmě více, a tak jsou schopny reagovat i na pohyby kolem zařízení (třeba mávnutí rukou), no a IPS displej v řadě G netěží z tmavého Displeje Moto tolik jako AMOLED obrazovky.

Výkon a napájení: hlavně rychle

Rozměry, displeje, ovládací prvky, konektory, připojení, software – to vše de facto shodné (až na nějaké drobné nuance tu a tam). Co tedy od sebe oba modely odlišuje? Ano, je to především hardware a následně fotoaparát.

Moto G5s se musel svou cenovkou vejít do jen něco málo přes 6 000 Kč s DPH, nabízí proto 28nm osmijádrový čipset střední třídy Qualcomm Snapdragon 430 s taktem 1,4 GHz (4 jádra 1,4 GHz, čtyři jádra 1 GHz) a grafickým čipem Adreno 505, jež doplňují celkem pěkné 3 GB RAM a rovněž slušné 32GB vnitřní úložiště.

Větší bráška Moto G5s Plus je téměř o dva tisíce dražší, postavený je proto na 14nm čipové sadě vyšší střední třídy v podobě osmijádrového Snapdragonu 625 s rovnými 2 GHz na každé jádro, grafickým čipem Adreno 506, 4 GB RAM a shodným 32GB vnitřním úložištěm.

To by byly parametry, ale jak se projevují při používání a v testech? Inu, oba telefony nabízí plynulý chod systému, v žádné chvíli jsem neměl pocit, že by mě jeden či druhý brzdil nebo že by se zadýchával. Výkonnostní výhodu většího Moto G5s Plus poznáte spíše na odezvě, která je o chlup lepší než u menšího Moto G5s – nejedná se skutečně o nic zásadního, ale když máte možnost telefony přímo porovnat, vybavenější model splní zadaný úkol vždy o trošku dřív nebo rychleji zareaguje.

Moto G5s

Moto G5s Plus

Kde se však rozdíl pozná hodně, jsou hry – ve výkonnostních i grafických testech dopadl Moto G5s Plus zhruba o třetinu až polovinu lépe, což potvrzují i subjektivní dojmy z plynulosti grafiky. Pokud ale nehrajete hry, moc vás to trápit nebude…

Oba telefony nabízí 3 000mAh Li-Ion baterii, která dodá „šťávu“ zhruba na 3 dny běžného používání (jedna SIM, telefonování, nějaký ten mail, stále na datech), při lehkém používání není problém i 5-7 dní. V dualSIM provozu předpokládám snížení výdrže asi o 30-40 %. Potěší ale rychlé nabíjení „TurboPower“, kdy se telefon díky 15W nabíječce plně nabije už za necelou hodinu a půl.

Fotoaparát: kolik je libo čoček?

Původní Moto G5 byly označovány za cenově dostupné fotomobily, což jsme se ostatně snažili zhodnotit i zde na Lenovo Blogu CZ. Důvodem bylo rychlé ostření a senzory s velmi dobrou světelností (až f/1.7). S čím přichází novinka? Na světelnost f/1.7 zapomeňme, přibylo však megapixelů a „pluskový“ model jde na věc dokonce se dvěma kanóny!

Moto G5s

Moto G5s nabízí na přední straně 5MPx snímač s širším úhlem záběru, pevným ohniskem a přisvětlovací diodou pro dokonalé (i skupinové) selfie. Aplikace fotoaparátu má navíc zkrášlovací režim, takže vám vyhladí i kruhy pod očima a vybělí bělmo pro lepší jiskru v oku. Zde nemám výhrady.

Na zadní straně se pochlubí 16MPx snímačem s udávanou světelností f/2.0 (standard), tentokrát již s automatickým ostřením (které je rychlé!) a jednou přisvětlovací LED diodou. Za slušných světelných podmínek dokáže Moto G5s vyfotit pěkné, prokreslené a přirozeně barevné fotky. Hry světel a stínů až tak dobře G5s nezvládá (režim HDR neaplikuje příliš citlivě), za sníženého osvětlení fotky postrádají barevnost, zato jsou méně zrnité, než bych čekal. Celkově je fotoaparát solidní, výrazně nad levnými telefony. Dodám, že telefon dokáže natáčet video v maximálním rozlišení 1080p při 30 snímcích za vteřinu (více Snapdragon 430 nedokáže kódovat), rychle ostří a kvalita záznamu je mírně nadprůměrná.

Motorola Moto G5s – testovací video

Motorola Moto G5s – testovací video 1080p @ 30 FPS.

Moto G5s Plus

Výše postavený Moto G5s Plus jde ještě o kus dál. Na přední straně se sice velká změna nekoná – zde najdeme rovněž širokoúhlý snímač s přisvětlovací diodou pro selfie, jeho rozlišení narostlo na 8 MPx, jinak podává v podstatě totožné výsledky jako u menšího kolegy včetně shodných funkcí.

To teprve vzadu najdeme výrazný skok vpřed – ačkoliv má zadní, hlavní fotoaparát rozlišení nižší, 13 MPx, nabídne hned dvě čočky a snímače, jedná se tedy o duální kameru. Doplněn je navíc o mírně lepší technologii ostření a hned dvěma přisvětlovacími diodami (jedna studenější, druhá teplejší) pro přirozenější barvu „blesku“. Výsledné fotografie jsou podobné těm z nižšího modelu, ale vždy jsou o něco lepší – mají přirozenější podání barev, teplejší tóny a režim HDR je mnohem citlivější, a tak i fotografie za kontrastního osvětlení (ostré stíny, obloha, jasná místa) jsou velmi dobře prokreslené a nabídnou mnohem více detailů, podobné zlepšení pozorujeme i při focení za horšího osvětlení, kdy fotky neztrácí tolik barev jako u základního Moto G5s. No a díky výkonnějšímu hardware dokáže telefon natáčet až v 4K rozlišení při 30 snímcích za vteřinu (případně 1080p při plných 60 snímcích).

Motorola Moto G5s Plus – testovací video

Motorola Moto G5s Plus – testovací video 1080p

A co přináší duální fotoaparát? Režim „Hloubka“. Díky dvěma čočkám dokáže telefon poznat hloubku scény a umí simulovat efekt rozostření pozadí jako u profesionálních fotoaparátů. Intenzitu efektu lze měnit během focení, ale díky editoru hloubky také kdykoliv po něm. Vedle rozostření můžeme také odebrat vrstvám barvu nebo odebrat pozadí a nahradit jej jiným obrázkem či fotkou. Motorola už za poslední dva týdny vydala snad tři aktualizace této funkce, která se tak postupně zlepšuje a mírně rozšiřuje své možnosti, stále není ani zdaleka dokonalá – s jednoduchými objekty pracuje celkem korektně (myslím, že cílí hlavně na portréty), členitější cíle (třeba ruka a její prsty) už jsou ale nad její schopnosti. Celkově se tak jedná o docela příjemnou funkci, která – kdyby opravdu dobře fungovala – by člověka jistě bavila. Na druhou stranu je to i tak velmi slabý důvod, proč mít v telefonu dva fotoaparáty…