Legion Y540 17,4″ – druhý pohled
Notebook Lenovo Legion Y540 se zdá být ideálním herním strojem, má ale své mouchy a omezení. V dnešním netechnickém druhém pohledu se na ně zaměříme.
Po zkušenostech s testováním předchozí generace (Legion Y530) jsem se na pár dní s Legionem Y540 velice těšil. Testování jsem si užil, nicméně při zdravém zhodnocení situace po testu nemůžu říct, že by se naplnila veškerá má očekávání nebo že by byl Legion Y540 bezchybným zařízením. Co mě potěšilo a co zase zklamalo? To se dozvíte v následujících řádcích. Zkusím tento článek podat maximálně uživatelsky bez technických záležitostí.
Konfigurace
V úvodu jsem psal, že se zkusím vyhýbat číslům a technickým detailům. Proto zkusím hned na začátku uvést maximum z nich, abychom se tím pak nemuseli zatěžovat.
Na recenzi mi dorazila již velice slušná konfigurace:
- CPU: Intel Core i7-9750H
- GPU: nVidia RTX 2060
- RAM: 32 GB
- Úložiště: 512GB SSD a 2TB HDD
- Displej: 17,4″ Full HD, 60 Hz
Již na první pohled je jasné, že tento Legion míří vysoko. Procesor Intel Core i7-9750H patří mezi nejoblíbenější výkonné mobilní (laptopové) procesory. Jedná se o výkonný procesor s 6 jádry a 12 vlákny na již docela vysokých taktech. 32 GB RAM nemůže omezovat snad žádného hráče a dá se tu mluvit už i o docela slušném pomocníkovi při editaci fotek a videí.
Nvidia GeForce RTX 2060 si dokáže poradit s minulými AAA tituly na jedničku a současné novinky zvládá při mírné úpravě nastavení. Nemusíte se ale bát, že budete při 1080p hraní na vestavěném displeji odkázáni na nízké nebo minimální detaily.
U úložiště si konečně nemůžu stěžovat. Takto má vypadat kapacita pro hráče. Obrovské 2TB úložiště je důležité pro pocit svobody, že nemusíte vůbec řešit, zda se vám nějaká hra vleze na disk. Příjemné je taky již docela veliké 512GB rychlé SSD, kde je samozřejmě systém a často používané aplikace, ale je zde také dost místa na pár nejoblíbenějších titulů, které budou díky SSD načteny ještě rychleji.
Trochu překvapením pro mě byl displej. Ten má zde klasicky na řadu Legion výborný rozsah jasu (cením jak minimum, které zcela vypne podsvícení, tak také maximum, které jsem využíval jen při velmi slunném dni) a velice líbivé barvy. Bohužel jsem dospěl i přes snahu k závěru, že zde máme pouze 60Hz panel. To je dost možná ale způsobeno tím, že testovací kousek nebyl ještě finální, ale jedná se o předprodukční kus. K tomuto závěru se docela přikláním, protože právě 144Hz panel byl jednou z hlavních zbraní Legionů proti konkurenci a to již u minulé generace a u téměř základních modelů.
Tak to bychom měli ten nutný úvod, abyste aspoň tušili, o čem budu psát dále. Kapitoly níže budou vždy podle konkrétní věci, která mě osobně přišla jako zajímavá a hlavně důležitá v tvorbě celkového dojmu ze zařízení.
Hlučnost
Až doposud jsem byl jen pozitivní (až na 60Hz panel). Teď ale padla kosa na kámen… Dobře, možná to není tak hrozné. Při běžné práci nebo mírné zátěži je Legion potichu. Téměř jsem jej neslyšel a při tiché hudbě nešel slyšet nikdy. Problém nastal ve chvíli, kdy systém vyhodnotil, že jde o zátěž a v tu chvíli nastalo velice intenzivní chlazení. Skoro mi až přišlo, že chlazení má pouze tři režimy: nulové otáčky – minimální otáčky – maximální otáčky. To, že je notebook s takovými vnitřnostmi velice hlučný při hraní náročné hry, střihu videa nebo obecně veliké zátěži, se dalo čekat a vzhledem ke komponentům se to dá asi i odpustit. Nicméně maximální chlazení se aktivovalo při nabíjení o více než pár procent – nejspíše se baterie a celkové napájení rychle zahřálo. Chápu, že tak výkonný hardware se musí nějak uchladit, ale i kdybych přivřel oči a prominul potřebu zvyšovat výrazně hlasitost hudby/zvuků přes hluk při hraní, tak stejně bych musel vytknout ten hukot při nabíjení. Třeba bude managment chlazení při nabíjení trochu upraven ve finálním provedení, nicméně testovaný kousek byl prostě hlučný. Na druhou stranu musím poznamenat, že jak skončila příčina zvýšené zátěže, tak se díky masivnímu chlazení notebook dokázal uklidnit v rámci desítek vteřin, někdy pouze vteřin.
Výkon
Po negativním komentáři by bylo asi spravedlivé zase něco pochválit. Tak já tedy zkusím okomentovat jeden z důvodů, proč je Y540 tak hlučná věc – výkon. A tady je opravdu o čem mluvit. Začnu za mě asi tou největší bombou – obrovská operační paměť. Nikdy se mi za celou dobu testování nepovedlo zaplnit celou paměť RAM. Při hraní jsem se i se spuštěnými drobnostmi na pozadí (Spotify, Chrome, Word…) málokdy dostal nad 16 GB. U těch náročnějších her jsem někdy atakoval úroveň 20 GB, ale vždy zbývala hromada místa. Rozplývat bych se mohl ještě dlouho, ale zkrátím to: při použití počítače jako komunikátoru, herní mašiny nebo běžného střihu videa vám RAM prostě chybět nebude. Zkusím se ale vrátit zpátky do kolejí, že se nebavíme o technických detailech.
Takže uživatelsky řečeno… Tento notebook se jen tak nezadýchá. Jediná hra, která mu dala zabrat, byla WatchDogs II, kde bylo někdy kritických prvních pár minut, kdy využití CPU stouplo na 100 % a obraz byl sekaný a FPS padaly. Pomohlo snížení detailů z Ultra na maximální, nebo počkat pár minut, než se hra umoudřila. Tento problém hlásí více hráčů a jedná se nejspíše o problémy s optimalizací. Zmíněné potíže totiž nenastaly při každém spuštění a někdy zvládal notebook hru i při úplně nejvyšším nastavení na hratelné FPS (40+). Všechny ostatní zkoušené hry (WoT, FrostPunk, LoL, SpaceEngineers, Far Cry 5, Sniper Elite 4,…) běžely bez problémů s maximálními nebo vysokými detaily.
Závěrem bych to shrnul tak, že není problém u žádné současné hry se dostat se stále pěknými detaily (když už je potřeba snižovat) na zážitek s 60 a více FPS. Takže na otázku: „But will it run Crysis?“ můžu s klidem odpovědět: „Yes!“
Přenosnost
Byl jsem pozitivní, tak je zase na řadě negativum – přenosnost. Po delším zamyšlení jsem dospěl k závěru, že Legion Y540 v 17″ provedení balancuje na hraně toho, kdy to jsem ještě schopen nějak tolerovat. Možná je na tom lépe menší varianta, nicméně mnou testovaný kus se už vážně pronese. A dovedu si spíše představit občasné přenesení z místnosti do místnosti, případně občasnou kratší práci na baterce, protože více než vysoká hmotnost samotného laptopu (která je také už za komfortní zónou) by mi při přenášení vadila ta cihla místo nabíječky k němu. Opět, z technické stránky chápu, že je potřeba tu kartu, procesor a všechno ostatní nakrmit, nicméně to, co dostanete k tomuto Legionu, může někoho vyděsit.
Zpracování/design
Detaily tvoří celek. A Legion je toho zcela jasným důkazem. Klasické USB na každé straně zařízení je až neuvěřitelně praktická věc. Může to působit jako blbost, ale opravdu je to velice šikovné.
Zadní výstupek s hromadou konektorů je velice důmyslné řešení. Veškerý kabelový nepořádek zůstává mimo oči za displejem a díky obrovské ploše se sem vešla celá řada konektorů (USB, USB-C, HDMI, napájecí, RJ-45,…). Kabely, co mám neustále na stejném místě, jsem taky vždy schoval a do již zmíněných bočních konektorů jsem připojoval pouze to, co jsem potřeboval v danou chvíli, jinak jsem měl čistý stůl. Prostor za notebook je stejně již nevyužitelný a oproti klasickému řešení na jednom boku je zde nesporná výhoda v čistotě pracovního prostředí.
Z designového hlediska se tedy jedná o skvěle vymyšelený stroj. Je tu ale jedno ALE… Klávesnice. Psal jsem to již u recenze na jeho předchozí generaci a letošní Legiony již konečně toto ALE zlepšují. Komu klávesnice Legionů sedla, se mnou může nesouhlasit, ale absence druhého Enteru, naprosto nelogické umístění NumLocku nebo posunutí numerické klávesnice o řádek výš jsou věci, na které jsem nadával celou dobu testování a prostě jsem si nezvykl. Škoda, protože mechanika kláves je jistější než u sourozeneckých IdeaPadů a Yóg. Také podsvícení je čisté a dobré. Pro někoho může být také podstatná absence jakéhokoliv biometrického zabezpečení.
Ještě musím zmínit samotný design jakožto vzhled. To je věc, které si na Legionech opravdu cením. Na jednu stranu se nejdná o žádný nudný design, který by omrzel nebo nenadchnul. Máme zde lehkou texturu víka, veliký zadek jako chlazení atd. Nicméně na druhé straně tu máme střídmost (bílé podsvícení, černá barva,…) a díky tomu se nemusíte bát tento notebook vytáhnout ve společnosti.
Další věc, kterou vidím na notebooku rád, je mechanická krytka webkamery. Ta je mimochodem umístěna atypicky pod displejem. Umístění webkamery mi ve výsledku tak nevadilo a spíše dávám za webkamerku kvůli mechanické krytce plusové body.
Tuto kapitolu ukončím krátkým komentářem dílenského zpracování a také se tím dostanu ke konci tohoto článku. Zpracování je špičkové. I přes to, že jsem měl v ruce předprodukční kousek, tak jsem měl ze zařízení velice dobrý dojem. I když byl notebook v ruce opravdu hrozně těžký, tak jsem o něho neměl obavy a při přenášení se zbytečně nic neprohýbalo a nevrzalo. Panty displeje jsou tuhé a displej tak udrží bez větších problémů nastavený sklon bez „želé efektu“. Celkově jsem měl ze zařízení na omak velice dobrý pocit.
Odpovědět
0 Komentářů