20220708 130425

Motorola Moto G31 a G41 – dvojrecenze

8. 7. 2022 | 0

Motorola se poslední roky snaží i na českém trhu a nově přináší dvojici cenově dostupných smartphonů nižší třídy. Jaké jsou?

V záplavě smartphonů na českém trhu se objevily dva nové přístroje nižší třídy, mířící na méně náročné uživatele, pro které hraje prim především cena. Motorola do této kategorie přináší Moto G31 a Moto G41 – a my se v dnešní recenzi oběma podíváme blíže na zoubek. Jelikož si jsou oba modely v mnoha ohledech velmi podobné, shrnuji dojmy z používání ve společném článku.

Zároveň jde o naši první recenzi smartphonu Motorola, vždyť naposledy jsme testovali model Moto Z3 Play, a to před celými 4 lety. V následujících dnech můžete očekávat recenze dalších přístrojů.

Za zapůjčení přístrojů děkujeme českému zastoupení Motorola.

Design, vzhled, zpracování – stejná konstrukce, jiný zadní kryt

Na první pohled jsou telefony nenápadné tak, jak jen mohou dnešní smartphony být. Na test jsme obdrželi přístroje v šedé a černé barvě (označené Mineral Grey, respektive u vyššího modelu Meteorite Black), Moto G31 bude k dispozici i v modré a Moto G41 ve zlaté barevné variantě.

Tmavší barvy přístrojům sluší a i když jde o telefony nižší třídy, působí na pohled i v ruce solidním dojmem. Dílenské zpracování obou modelů je – jak už jsme u smartphonů zvyklí – výborné. V mnoha ohledech si jsou telefony podobné jako vejce vejci, konstrukce je tím prvním: identický boční rám se stejně umístěnými tlačítky, šuplíčkem SIM a otvory mikrofonů dává znát, že jde v základu o identický telefon, lišící se pouze některými aspekty výbavy. A to oceňujeme. Při pohledu na oba přístroje je tak patrný jediný rozdíl: zatímco levnější Moto G31 má zadní kryt z vroubkovaného plastu, který trochu zlepšuje úchop, dražší Moto G41 sází na lesklý plast, který sice během vybalování vypadá o dost lépe, ale je to velký magnet na otisky prstů.

 

Mimo zadního krytu je konstrukce identická: vpravo nalézáme výřez se zamykacím tlačítkem a čtečkou otisku prstu. Odemykání prstem fungovalo u obou přístrojů většinou spolehlivě, s nasazeným ochranným krytem se mi ale několikrát za den stávalo, že čtečka otisk prstu přečetla až na několikátý pokus. Nad zamykacím tlačítkem nalezneme klávesy pro ovládání hlasitosti a klávesu Google Asistenta. Tlačítka jsou sice užší, ale mají příjemný stisk. Jejich umístění je věcí zvyku: vzhledem k rozumné velikosti obou telefonů jsou pořád ještě na dosah palce, umístění níže, popř. na druhém boku přístroje by ale bylo lepší. Dále zde máme klasický šuplíček SIM a micro SD karty na levém boku, 3,5mm jack pro sluchátka na horní straně a zespodu USB-C 2.0 a mřížku spodního hlasitého reproduktoru. Identická je pak také ochrana proti „nahodilému polití a stříkající vodě“, či, jak to Motorola také nazývá, „voděodpudivé provedení“. V praxi by tedy telefon měl přežít nějaké to zmoknutí, ostatně šuplíček na SIM a paměťovou kartu má gumové těsnění, s potápěním ale nepočítejte. Nejde o odolný mobil – úkolem této ochrany je poskytnout pohodlí v běžném používání.

Navzdory relativně rozměrnému displeji s úhlopříčkou 6,4 palce působí obě Motoroly v ruce velmi příjemně a ne přehnaně velkým dojmem. Může za to především rozumná velikost, úchopu dále pomáhá mírné zkosení boků směrem k displeji a zadnímu krytu, takže telefon lépe zapadne do dlaně. Ovládání jednou rukou je možné, bez ručkování se ale neobejdete. Velmi oceňuji nízkou hmotnost obou testovaných Motorol – ani po delším držení v ruce se „nepronesou“.

V balení s telefonem naleznete základní gumový ochranný kryt, který perfektně lícuje, nemá žádné nepříjemné otřepky a ponechává bočním klávesám dobrou ovladatelnost. Součástí balení je i nabíjecí kabel a nabíječka. Zatímco u levnější Moto G31 dostanete pomalejší 10W adaptér, s Moto G41 je v balení silnější 33W adaptér, který přístroj nabije výrazně rychleji. Vzhledem k velké kapacitě baterie obou modelů to může přijít vhod.

Hardwarová výbava, paměť, úložiště – operační paměť hraje roli

Oba přístroje vsází osvědčený procesor MediaTek Helio G85, se kterým už se můžeme na trhu setkat nějaký ten pátek. Osmijádrový procesor má dvě rychlá jádra ARM Cortex-A75 s taktem až 2 GHz a šestici úspornějších Cortex-A55 s taktem do 1,8 GHz. Čip vyráběný starší 12 nm technologií podporuje starší standardy WiFi 5 ac nebo Bluetooth 5.0, což ovšem méně náročnější uživatelé nemusí vůbec řešit. Výkonem jde o běžný procesor této cenové kategorie, výkonem srovnatelný např. se Snapdragony 660 a 665, výkonově o něco slabší než Snapdragony 480 a 680 či MediaTek Helio P90 nebo Dimensity 720. Procesor doplňuje grafika Mali-G52 MP2, která postačuje na méně náročné hraní – vášniví pařmeni by se ovšem měli rozhlédnout jinde. Testované Motoroly také sdílejí typ operační paměti a úložiště, liší se ale kapacitou: zatímco levnější Moto G31 je u nás k dostání ve variantě s 4 GB RAM a 64 GB vnitřní paměti, dražší Moto G41 je v prodeji s 6 GB RAM a dvojnásobným úložištěm o kapacitě 128 GB. Operační paměť (LPDDR 4x) a úložiště (eMMC 5.1) se nově nachází v jediném čipu, souhrnně označované jako eMCP.

Ačkoliv se může 2 GB RAM jevit jako malý rozdíl, větší porce operační paměti u dražšího modelu je znát. Výkonnostní rozdíl je více než zanedbatelný a po dobu testování jsem výrazně více času strávil s dražším modelem: rychlejší spouštění a přepínání aplikací, rychlejší odezva systému či méně agresivní vypínání aplikací na pozadí jsou věci, které při každodenním používání rozhodně oceníte. Ostatně rozdíl byl znát již v úvodním spuštění a obnovení Android zálohy z Google Disku, kdy se mi do obou Motorol začalo automaticky stahovat asi na 60 aplikací – výkonnější Moto G41 byla s instalací hotova za přibližně polovinu času. U levnější Moto G31 jsem měl často pocit, že se mnou nestíhala úplně držet krok. Pokud jste vyloženě nenároční, Moto G31 rozhodně postačí, Moto G41 ale nabízí přesně tolik výkonu navíc, aby bylo používání výrazně pohodlnější. Mé doporučení je tedy jasné. Oba přístroje pak podporují rozšíření paměti pomocí micro SD karet s kapacitou až 1 TB – místa na hudbu či fotografie je tu tedy dost (pozor, většinu aplikací na ně nelze instalovat!).

Benchmarky – naměřené výsledky

Výsledky v pořadí: Moto G31; Moto G41:

Geekbench Single-core: 351; 351;

Geekbench Multi-core: 1323; 1313;

Geekbench OpenCL: 1178; 1199;

3DMark Wild Life: 712; 720.

V trvalé nejvyšší zátěži, např. při hraní novějších 3D her, udrží Moto G31 plný výkon procesoru po dobu cca 10 minut, poté začne výkon postupně klesat a ustálí se na cca 70 %, což je spíše průměrná hodnota napříč světem smartphonů. Dražší model Moto G41 drží v plném výkonu opět cca 10 minut, poté výkon klesá a ustálí se na cca 65 %. Je tedy evidentní, že co do výsledků v benchmarcích i reálného výkonu jsou oba telefony identické. Zátěžový test procesorů proveden aplikací CPU Throttling Test.

Fotoaparáty

Oba přístroje disponují trojicí objektivů, odshora jde o širokoúhlý, hlavní a makro senzor pro focení zblízka. Vícero objektivů může přijít vhod, zejména širokoúhlé snímače se těší velké oblibě, protože zaberou více ze scény před vámi.

Hlavní fotoaparát

Začneme hlavním snímačem. U Moto G31 jde o 50MPx snímač typu Samsung S5KJN1 se světelností f/1,8, laserovým PDAF ostřením a technologií Quad Pixel. Dražší Moto G41 poté sází na 48MPx snímač S5KGM1 se světelností f/1,7, optickou stabilizací obrazu a technologii QuadPixel. Právě poslední zmiňovaná funkce „opodstatňuje“ vysoké rozlišení: telefon vyfotí obrázek a následně spojuje více pixelů do jednoho, čímž se zvyšuje množství detailů ve výsledné fotografii, která má rozlišení 12 MPx.

Kvalita obrázků za dne je u Moto G31 i Moto G41 dobrá, snímky jsou živé a vypadají dobře. Při prohlížení na velké obrazovce jsou patrné nedostatky, u telefonu této cenové kategorie ovšem nikdo neočekává výrazně lepší výkony. V případě Moto G41 jsou snímky celkově trochu detailnější a vypadají lépe. Docela dobré jsou fotky i za umělého osvětlení (např. v podchodě), kdy fotoaparáty zápasí s protisvětlem, výsledky jsou ale stále o dost lepší, než jsem očekával. Fotoaparáty poté nepřekvapivě zcela ztrácí v nejnáročnějších scénách za šera a přímého protisvětla, popř. za tmy a s protisvětlem pouličních lamp. Pokud myslíte vážně i s focením za tmy, je zkrátka nutné sáhnout po dražších modelech. I tak mě hlavní fotoaparát pozitivně překvapil. Pozn.: testovaná Moto G41 měla potíže se zaostřováním za velmi špatného světla, jak mj. dokládá rozmazaná fotografie pozdně večerní ulice.

První sada snímků je vždy z modelu Moto G31, druhá poté z Moto G41.

Moto G31 – hlavní fotoaparát

Moto G41 – hlavní fotoaparát

Širokoúhlý fotoaparát

Širokoúhlý senzor je v Moto G31 a Moto G41 identický: má rozlišení 8 MPx, světelnost f/2,2 a úhel záběru 118°, což je běžná hodnota u podobných fotoaparátů v této cenové kategorii. Výsledné snímky tedy vypadají prakticky stejně s jediným rozdílem, Moto G31 má tendenci zesvětlovat tmavé tóny, snímky jsou tak pocitově trochu jasnější (na úkor předlohy). Naopak v některých případech (viz fotografie řeky z nábřeží) trefil barvy daleko přesněji levnější model. Fotky dne jsou hezké a i když se místy barevně trochu odlišují od reality, jako momenty pro nenáročné uživatele jsou více než dostačující. V šeru či za tmy jsou pak fotoaparáty nepoužitelné, snímky jsou plné šumu a s nereálnými barvami – to je ovšem u širokoúhlých fotoaparátů v této cenové kategorii běžné.

Moto G31 – širokoúhlý fotoaparát

Moto G41 – širokoúhlý fotoaparát

Makro snímač

Třetím objektivem je 2MPx makro pro focení objektů z malé vzdálenosti. Oba přístroje mají senzor GC02M1 se světelností f/2,4. Reálný přínos tohoto objektivu je nízký, až žádný. Kvalita snímků za dne je průměrná, obrázky pak při výsledném přiblížení v galerii nemají tolik detailů, jak by laik mohl očekávat. V rámci konkurence ovšem nejde o nic překvapivého, makro senzory ostatních přístrojů v této cenové kategorii podávají zcela identické výkony.

Moto G31 – makro snímač

Moto G41 – makro snímač

Fotoaparát – dojmy z uživatelského prostředí

Pokud jste již používali přístroj Motorola s Androidem, prostředí fotoaparátu vás nepřekvapí. Jednoduché rozhraní umožňuje ze základní obrazovky přepínat mezi objektivy (makro=kytička / 0,5 = širokoúhlý / 1× = hlavní snímač). Dále je zde možnost vylepšit snímek podle scény (vlevo symbol hvězdičky), rozpoznávání objektu Google Lens, časovač či ovládání přisvětlení. Další režimy focení je možné vybírat pomocí klávesy se třemi proužky. Kliknutím na malou šipku vedle závěrky se poté zobrazí několik dalších možností, plné nastavení je pod ozubeným kolečkem, kde si lze mimochodem zapnout mřížku pro snazší focení zlatým řezem, popř. pomocné vyrovnání „vodováhou“.

Snímky z přední 12 MPx kamerky se světelností f/2,2 jsou průměrné. Postačí na jednoduché momentky na památku, kvalitou ale neoslní a při přiblížení postrádají detaily. V rámci cenové kategorie pořizuje průměrné snímky.

Displej, vibrační odezva, reproduktory

Obě Motoroly jsou vybaveny stejným displejem typu OLED s úhlopříčkou 6,4 palce a rozlišením 2400 × 1080 pixelů. Jde o základní panely s hezkým obrazem, jaké jsou dnes v této cenové kategorii standardem a které zákazník tak nějak už očekává. Jelikož jde o levnější přístroje, nečekejte žádné pokročilé technologie jako vyšší obnovovací frekvenci pro plynulejší překreslování nebo dynamické snižování obnovovací frekvence pro úsporu baterie – tyto funkce si výrobci ponechávají pro dražší modely. Oba modely se liší výkonností podsvícení, které jsme mohli v těchto prosluněných dnech důkladně otestovat: levnější Moto G31 má výkon podsvícení displeje cca 400 nitů, což je dnes vcelku málo i v této cenové kategorii. Za jasného počasí budete muset do stínu. Dražší Moto G41 je na tom podstatně lépe, cca 700 nitů už postačuje i pro prohlížení za jasného dne, což ovšem oceníte v řadě situací: na výletě s Mapami, v autě během navigace atd.

Vibrační odezva je na obou Motorolách naopak jednoznačnou slabinou. Motorek je pomalejší, vibrace tak nejsou hbité a přesné. Znát je to zejména při psaní na klávesnici se zapnutou vibrační odezvou, kdy odezva působí zpomaleně a nepřesně. Vibrace při psaní tedy raději doporučuji vypnout a ponechat je pouze pro příchozí hovor či přijaté upozornění.

Hlasitý reproduktor ve spodní části obou přístrojů je hlasitý, kvalita průměrná. Na poslech podcastu či zhlédnutí videa na sociálních sítích stačí, stejně jako na zvukový doprovod při hraní her. Zvuk je spíše plochý, postrádá dynamičnost. V neposlední řadě je na všechnu „reprodukci“ sám, horní mřížka nad displejem slouží pouze jako telefonní sluchátko, stereo reproduktory tady tedy nehledejte. U dražší Motoroly Moto G41 už to trochu zamrzí, ostatně, stereo reproduktory sem tam prosakují i do této cenové kategorie.

Konektivita

Z hlediska připojení nabízí oba přístroje vše potřebné: Dual SIM s podporou 4G je samozřejmostí (při použití druhé SIM karty přijdete o možnost micro SD karty), kvalita a síla připojení byla bezproblémová. 5G zde s přihlédnutím k ceně a staršímu typu procesoru nenajdeme. Potěšilo mě, že u operátora Vodafone navíc v základu funguje VoLTE, takže jste-li v dosahu 4G sítě, telefonování neodpojí mobilní data – což je fajn např. v případě, kdy telefon doma používáte jako WiFi hotspot. Pro připojení dalších zařízení je zde WiFi 5, Bluetooth 5.0, k satelitní navigaci telefony využívají satelitů GPS, Galileo či GLONASS. Nechybí ani NFC pro pohodlné placení kartou v obchodě.

Software – čistý Android 11 s doplňky od Motoroly

Smartphony z rodiny Motorola jsou známé tím, že používají vesměs čistou verzi Androidu 11 bez větších úprav. Nejinak je tomu u testovaných přístrojů. Prostředí systému je jednoduché, bez složitých grafických nadstaveb a vše je tam, kde byste očekávali. Základním prvkem je domovská obrazovka s klasickými kulatými hodinami Motoroly, další aplikace jsou přístupné vytažením roletky od spodní strany displeje. Budete hned jako doma a domnívám se, že zde není moc o čem se více rozepisovat.

Zmínku naopak zasluhují gesta, která Motorola do svých přístrojů přidává již řadu let a která se mezi uživateli těší velké popularitě. Pokud o nich slyšíte poprvé, není třeba se jich vůbec děsit, jde o velmi jednoduché drobnosti, které lze navíc vždycky vypnout. Tím asi úplně nejužitečnějším je rozsvícení svítilny: stačí telefonem dvakrát švihnout a rozsvítí se přisvětlovací dioda na zadní straně, takže ji máte doslova vždy po ruce. Dvojím zatřepáním zápěstí se spustí fotoaparát – další bezva funkce! Dotykem a podržením třemi prsty lze pořídit snímek obrazovky, popř. snadno rozdělit displej na dvě poloviny a zobrazit dvě aplikace nad sebou. Někomu může také vyhovovat funkce, kdy se telefon rozsvítí při zvednutí ze stolu a můžete se tedy podívat, zda vám něco neuteklo. Gesta jsou natolik jednoduchá a návyková, že když jsem se v průběhu testování sem tam vracel ke svému vlastnímu telefonu, chyběla mi. Kompletní nabídka gest je v sekci Nastavení > Systém (úplně dole) > Gesta.

Co se podpory týče, Motorola obvykle poskytuje spíše průměrnou podporu. U obou modelů výrobce oznámil, že dodá aktualizaci na novější Android 12, s ohledem na předchozí modely ale další verze spíše neočekávejte. Výrobce obvykle vydává dva roky menší bezpečnostní aktualizace, které by tedy s ohledem na globální uvedení přístroje měly trvat cca do jara 2024.

Výdrž baterie a nabíjení

Velmi úsporný procesor Helio G85 a velká baterie naznačují dobrou výdrž na jedno nabití, která se i potvrdila. Pokud jste méně nároční uživatelé, výdrž se pohybuje na hranici 2–3 dní, což je velmi solidní hodnota, a to s používáním všech běžných aplikací pro přístup k sociálním sítím, poslechu hudby, pár minut videa a několika desítek minut telefonování. Pokud poměřujete výdrž podle doby zapnuté obrazovky, přístroje se pohybovaly kolem 5–6 hodin, což je solidní výsledek.

S dodávanou nabíječkou dobijete Moto G31 do 100 % kapacity za rovné 3 hodiny, dražší Moto G41 za 1 h a 33 minut. Pakliže nabíjíte telefon přes noc, rychlejší nabíjení nevyužijete, pokud se už ale dostanete do situace, kdy je na nabíjení jen cca 10 minut, rychlejší nabíjení přijde vždycky vhod. Měření provedeno aplikací AccuBattery.

Odpovědět

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky