IdeaPad C340-14API: první pohled na konvertibl

IdeaPad C340-14API: první pohled na konvertibl

14palcový konvertibilní notebook s procesorem AMD Ryzen, to je IdeaPad C340-14API. Dnes se na něj podíváme v prvním pohledu.

Jak už jsem zmiňoval v prvním pohledu na ThinkPad X1 Extreme Gen2, vzal jsem si na testování dvě zařízení, o tom druhém vám teď něco málo povím. Jedná se o konvertibilní IdeaPad C340-14API, tedy model se 14″ Full HD displejem a procesorem značky AMD, konkrétně Ryzenem 3700U se základním taktem 2,3 GHz.

Podle všech vodítek to vypadá, že mám opět v rukách předprodukční kus, ale vzhledem k tomu, že se tento typ již prodává, nepředpokládám, že by mi hardware nebo ovladače dělaly nějaké naschvály.

Vybalení a prohlídka, co mi to vlastně došlo

Jak všichni víme, IdeaPady nejsou žádnou top řadou manažerských notebooků, takže nemůžu čekat ani nějakou extra „škatuli“ jako u manažerských profi mašin, ale na druhou stranu se do té obyčejné kartónové krabice vejde kromě notebooku a (ne)zbytných papírů i zdroj… Ač se to může zdát, tak to nemyslím jako rýpnutí si do kolegů z Lenova kvůli absenci zdroje u X1 Extreme 2. generace, ale myslím to opravdu jako kritiku efektně vypadajících balení, protože pokud se základní věc nevejde do základního balení, tak někdo pěkně zvoral návrh krabice.

Ale zpět k podstatnému, tedy notebooku. Podobně jako minulý testovaný IdeaPad (S145-14API), je i tento v šedém provedení, což se mi líbí, černou sice u techniky upřednostňuji, ale i šedivé nebo tmavě modré zbarvení vypadá jako slušný pracovní nástroj a ne kýčovitý módní doplněk.

Jak už jsem párkrát zmínil, tento notebook má konvertibilní konstrukci, lze jej tedy překlopit. Kromě podoby notebooku se dokáže proměnit v tablet nebo postavit na stůl jako tzv. stan, ale k tomu účelu bych na předních hranách displeje i základny ocenil gumový či jinak měkčený proužek bránící poškrabání hran. Ten tu není, takže je holt potřeba dávat si víc pozor… Na druhou stranu musím pochválit celkovou konstrukci a hlavně pevné panty, které mimochodem připomínají doby starých ThinkPadů a jsou nastaveny tím způsobem, že nebrání výfuku vzduchu z dvou chladících výdechů. Tedy až na výjimku dvou poloh displeje – první nastává v okamžiku, kdy se vršek displeje dotýká podložky a druhou je pohodlnější vyfotit, než ji pochopitelně a stručně popsat, ale to jsou techničtější detaily, které podrobněji rozvedu v recenzi…

Možná jste si všimli, že nenadávám na povrch, který by se upatlal skoro i pohledem. Není to tak, že by se tento IdeaPad nešpinil od rukou vůbec, ale – a nevím, jestli je to barvou či povrchem nebo možná kombinací – šmouhy jsou na tomto notebooku až překvapivě nevýrazné. To se týká především palmrestu, víko je na tom trochu hůř, ale i tak je výsledek víc než dobrý.

Víko, panty a jak to drží pohromadě

Když se podíváte na zavřený IdeaPad C340-14API, tak je to taková šedá myš, takový průměr, což vlastně odpovídá i cenovce. Teda, to jsem asi popsal špatně, je to průměr v rámci notebooků od Lenova, protože u jiných výrobců můžeme běžně v tom „průměru“ narazit na něco připomínající minulý testovaný IdeaPad, který sice fest klame tělem, ale zrovna tím tělem se chlubit nemusí. Ale zpět k tomu, co mám na stole…

Už v úvodu jsem zmiňoval pevné panty, takže vás tu nebudu unavovat popisem pokusu otevření jednou rukou, vlastně jsem se o něj ani moc nesnažil, protože panty musí být a naštěstí i jsou o dost tužší, takže spolehlivě udrží displej v poloze, kam jej nastavím a to i v okamžiku, kdy se z klávesnice stane podstavec. S panty souvisí i změna náklonu displeje uchopením za roh; řeknu to jednoduše – jde to, ale nedělejte to, v podstatě stejný stav jako u mého ThinkPadu Yoga.

Víko se tím kříží a, ač není deformace dostatečná na viditelné ovlivnění displeje, z dlouhodobějšího hlediska by k nějakému poškození dojít mohlo. Víko samotné poskytuje slušnou ochranu displeje před tlakem z horní strany, ale na ohyb prostě stavěné není. Když je řeč o víku, tak do rámečku se kromě kamery vešla i její fyzická krytka TrueBlock. V porovnání s mou Yogou je taky krásně vidět, jak Lenovo pokročilo s displeji, které dnes mají rámečky minimální až skoro žádné.

Klávesnice a touchpad

Základní ovládací prvky notebooku, takže co s nimi? Asi začnu tím, co je špatně, a to jsou samozřejmě kurzorové klávesy, protože na IdeaPadech se nám šipky nahoru a dolů zdrcly do půltlačítek a obývají jednu pozici pro plnohodnotnou klávesu, pak přístupnost rychlé navigace v textu (PgUp/Down, Home a End) jen přes Fn, ale z toho se asi na nějakou dobu minimálně u IdeaPadů stal evergreen. Jinak, ač je klávesnice rovná a nemá vybrání směrem ke středu kláves, tak se na ní píše pohodlně a to i přes nízký zdvih kláves, který je teda v porovnání se starými ThinkPady (např. W520 a staršími) hodně nízký. S klávesnicí úzce sousedí čtečka otisků a opět nemůžu než chválit, reaguje perfektně.

Touchpad je klasicky pod mezerníkem a funguje na jedničku. Díky plně funkční podpoře gest ani není ve většině případů třeba použít mechanické kliknutí, které samozřejmě funguje, ale… nějak není důvod ho použít. Obzvlášť když máme k dispozici i dotykový displej, který má rovněž podporu aktivních per (stylusů), takže s pasivním od mé Yogy mám opět smůlu.

Konektory… A jsou tu vůbec nějaké?

Jsou a je jich tradičně málo, takže to vezmu zase zleva od pantů: souosý nabíjecí konektor (jako na S145), 1× HDMI, 1× USB-C a 1× kombinovaný jack. Druhá strana není o moc lepší: 2× USB 3.1, 1× čtečka SD karet, vypínač a v dírce zapuštěné tlačítko „Novo“, které je rychlou cestou do BIOSu, k obnově systému do továrního nastavení atd.

Jak vidíte, konektorová výbava je skromná, ale USB konektory a zejména USB-C (a to i bez Thunderboltu) nabízí velké množství hubů integrujících i adaptéry pro LAN nebo USB-VGA převodník, když je nutné pustit prezentaci na nějaký muzeiní projektor. HDMI je pro obraz již delší dobu standard a zde se nachází v plné velikosti, takže odpadají nepříjemnost s hledáním redukcí… Opět trochu postrádám nabíjení přes USB-C místo speciálního konektoru, ale asi se zase jedná o způsob, jak trochu ušetřit při výrobě.

3,2,1 a…

Ano, start, ze základního přehledu už není moc co vybírat, tak zkouším notebook zapnout a mám štěstí, protože i tento kousek se zapne bez nutnosti prvně nabít baterii. Nicméně rychlost startu vždy zkouším s připojenou nabíječkou, tak to provedu i teď. No to bude zase test, ta šedá myš naskočila za 8, možná 9 vteřin, tedy přibližně o dvě vteřiny pomaleji než X1 Extreme, ale celou dobu je studená i tichá. Nevýrazný zvukový projev, bohužel, patří i reproduktorům…

A víc už nepovím, musím tu myš trochu prohnat a zjistit, co umí! Pokračování v recenzi!

Odpovědět

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.