Záchrana divočiny pomocí dronů

Světová populace volně žijících živočichů se znepokojivě snižuje. Podle globálního indexu živé planety populace obratlovců (obojživelníci, ptáci, ryby, savci, plazi) mezi lety 1970 a 2012 poklesla o 58 %. Do roku 2020 může populace těchto druhů dále klesat v průměru o 67 %.

My lidé se spoléháme na rozmanitost druhů na zemi. Divoká zvěř nejenže poskytuje potravu, ale i přispívá ke zdravému ekosystému: čisté vodě, čerstvému vzduchu, bohaté půdě a dalšímu. Bez volně žijících živočichů nemůžeme žít dlouhodobě udržitelným způsobem. Zachování těchto druhů je rozhodující pro příznivou budoucnost.

Obrovský vliv na ochranu přírody mají různé skupiny po celém světě, ale jedna z nich vyčnívá – Conservation Drones. Je to organizace, která vytváří a podporuje využívání bezpilotních vzdušných dopravních prostředků (UAV) pro účely ochrany biodiverzity v zemích jako je Malajsie, Madagaskar, Chile a Grónsko.

V roce 2011 se setkali Lian Pin Koh, profesor a předseda aplikované ekologie a ochrany na univerzitě v Adelaide v jižní Austrálii, a profesor biologie primátů Serge Wich z univerzity John Moores v Liverpoolu ve Velké

Británii a diskutovali o výzvách, kterým čelí během práce na zachování druhů v jihovýchodní Asii. „Začínalo být jasné, že prohráváme boj o zachování a ochranu druhů, o které se staráme, zejména orangutanů,“ řekl Koh.

Když se Koh a Wich setkali, drony byly stále ještě vznikající technologií. Na trhu bylo k dispozici jen málo cenově dostupných možností, které by mohly být použity pro

výzkumné a aplikace. Ale pro pár ekologů nic neznamená větší inovaci než záchrana a ochrana životního prostředí.

Jako nadšenec do dálkově ovládaných letounů Koh navrhl, aby tato letadla použil Wich pro pořízení fotografií deštného pralesa a možná i samotných orangutanů a jejich hnízd ze vzduchu. „To nám pomůže ušetřit čas a náklady na zkoumání a sledování těchto zvířat ve volné přírodě,“ řekl. S financováním z National Geographic Society postavili prototyp dronu – dálkově ovládaný letoun s autopilotním systémem a kamerami připoutanými k trupu.

První zkušební let prototypu dronu proběhl v roce 2012 na indonéském ostrově Sumatra a byl úspěšný. Koh a Wich dokázali zachytit snímky a videa z deštných pralesů, na kterých pracují už roky. „To bylo poprvé, co jsme viděli naše deštné pralesy ze vzduchu,“ řekl Koh. „Ihned jsme viděli potenciál této technologie nejen pro zachování populace orangutanů, ale také pro zachování a výzkum jiných druhů v různých částech světa.“

Jejich úspěch vedl k vytvoření webu ConservationDrones.org – webové stránky, kterou Koh a Wich vytvořili, aby se podělili o své znalosti s těmi, kteří chtějí používat drony pro své vlastní výzkumné aplikace. V roce 2013 byl ConservationDrones.org oficiálně založen jako nezisková organizace, která pomáhá představit tuto technologii ostatním odborníkům na ochranu přírody po celém světě.

V rámci své práce v organizaci představili Koh a Wich technologii v zemích, které ji nejvíce potřebovaly. Postavili pevné křídlové a multirotorové drony, integrovali do nich různé typy kamer a snímačů pro aplikace, které potřebovali jejich partnerské instituce. Jeden z jejich dřívějších projektů zahrnoval použití dronů pro hlídání nepálských národních parků Bardiya a Chitwan kvůli případným pytlákům. Dalším

projektem bylo používání dronů k hlídání útesů a dalších chráněných námořních oblastí v Belize ve Střední Americe kvůli nezákonnému rybolovu.

Pro jejich výzkum na univerzitě v Adelaide Koh a jeho tým 17 zaměstnanců a studentů používají drony k počítání ptáků, kteří hnízdí ve velkých koloniích. „Tradiční ekologové používají dalekohledy a musejí stát od kolonií daleko, aby odhadli počet ptáků. Ale ve velkých koloniích, kde jsou desítky tisíc ptáků, je nemožné získat přesný počet,“ řekl Koh.

Jeden z Kohových studentů doktorátu vyvinul způsob, jak letět nad kolonií a fotografovat ji. Získaná data jsou pak převedena do softwaru počítače, který počítá ptáky automaticky. Koh poznamenává, že zpracování dat z dronu vyžaduje vysoký výpočetní výkon, který poskytuje ThinkPad. „Zpracování dat z dronu je náročné na grafiku a vyžaduje poměrně vysoký počítačový výkon pro výrobu map a trojrozměrných modelů krajiny,“ říká. „Moje skupina má tři zařízení ThinkPad T440s, které používáme k zpracování dat z dronů. Tyto notebooky jsou výkonné a poskytují nám dostatek výpočetní kapacity pro zpracování dat.“

Kohova skupina také používá svá zařízení ThinkPad, aby létali s drony v terénu. Jejich práce s drony spočívá většinou v programovacích misích na notebooku a jejich nahrávání do dronů, které autonomně letí k předem stanoveným bodům. „ThinkPad je v terénu velmi odolný,“ řekl Koh. „Má jednoduchý design, ale je robustní a odolává náročným podmínkám prostředí.“

Koh a jeho tým také spolupracují s oddělením životního prostředí, vody a přírodních zdrojů v jižní Austrálii a používají drony vybavené thermokamerami pro zaměření a počítání koal na stromech. Cílem vládní agentury je využít drony ke zlepšení monitorování a vyvinutí lepších plánů pro udržení rovnováhy mezi koalami a vegetací, na které jsou závislé. Kromě toho, jako ředitel zařízení pro bezpilotní výzkumné letouny na univerzitě, Koh podporuje další výzkumníky, které využívají drony pro svou práci. Ti pak spolupracují na mapování farem, aby zemědělci mohli lépe spravovat své pozemky.

„Chci nadále pomáhat dalším vědcům, aby používali drony efektivněji,“ řekl Koh o budoucnosti. S rozsáhlým využitím technologie dronů jsou možnosti nekonečné.