Yoga A12: notebook s Androidem (recenze)

Yoga A12: notebook s Androidem (recenze)

Co získáte, spojíte-li kompaktní konvertibilní notebook s legendární Yoga konstrukcí, dotykovou klávesnici a systém Android? Ano, hádáte správně: Yogu A12! Jak si ale Android poradí s ovládáním myší? A co dotyková klávesnice? Nejen o tom v recenzi!

Už půl roku používám Yoga Book (s Windows, samozřejmě…), miniaturní konvertibilní zařízení, které se proslavilo odvážným konceptem dotykové klávesnice, kterou Lenovo nazývá „Halo Keyboard“. Ta se nejenom v některých režimech automaticky deaktivuje a opticky zmizí (zhasne), ale celá lícní strana základny se může jedním stiskem tlačítka proměnit v digitizér s perem pro převod vašich nejdivočejších fantazií do podoby kresby či grafiky (samozřejmě za předpokladu, že máte potřebné nadání). Dokonce jsem s Yoga Bookem absolvoval celý program letošního MWC v Barceloně a napsal na Halo Keyboard všechny příspěvky (přiznávám, hlavně zpočátku to „bolelo“).

Yoga Book s Androidem jsem však nikdy neměl možnost vyzkoušet, o to více mě zajímala Yoga A12, které je věnována dnešní recenze, která na první pohled vypadá jako o dva palce zvětšený Yoga Book. Pojďte se se mnou podívat, jak si zařízení vede s větším displejem, tradičnější konstrukcí více připomínající notebook a – samozřejmě – s operačním systémem Android!

Vzhled, konstrukce

Vzhled, konstrukce, zpracování – to jsou disciplíny, ve kterých Yoga A12 exceluje, veškeré moje výtky tak budou kvůli vysoko nastavené laťce jen pouhými malichernostmi.

Inu, na pohled Yoga A12 jednoduše připomíná menší notebook. Vděčí za to zaobleným tvarům, jež se k vnějším okrajům mírně svažují, a samozřejmě jasně viditelným, pro Yoga zařízení typicky masivně působícím kovovým pantům. Ostatně všechny vnější povrchy nabízí kovový, metalický design trochu připomínající eloxovaný hliník, v mém případě v tmavě šedém zabarvení, které za určitých světelných podmínek přechází v tmavě fialovou, z nějž vystupuje pouze jasně lesklé logo Lenovo. Zajímavé je, že nikde na vnější straně nenajdeme logo Yoga, to však platilo i pro Yoga Book. No a stejně jako u Yoga Booku je vana základny jednolitá, bez průduchů či gumových nožiček.

Po otevření víka, což je skutečně problematický manévr (více v sekci o displeji), na nás vykouknou dvě čisté, rovné, černé plochy – lesklá je samozřejmě krycí sklo displeje, polomatná až matná pak dotyková klávesnice, jež se rozsvítí. Líc základny je ještě lemovaný tenkým plastovým proužkem pro dosednutí displeje, obě plochy jsou však podél hrany zařízení, kde se zakusují panty, zakončené proužkem s vroubkovaným vzorem, který nejenom působí elegantně, ale schovává v sobě právě uložení pantů a webovou kameru.

Konstrukce zařízení je kovová, z hliníku, a tak je víc než dostatečně pevná i při uchopení za rohy základny. Displej i základna by měly být dle mých informací překryty tvrzeným sklem. Nezaznamenal jsem absolutně žádné problémy s lícováním dílů či jednotlivých materiálů.

Dodám, že díky 12″ úhlopříčce Yoga A12 dosahuje rozměrů 280,6 x 10,9 x 204,8 mm a hmotnosti těsně pod jeden kilogram (0,99 kg) – v obou ohledech se tak jedná o výrazně vyšší hodnoty, než jaké jsou běžné u tabletů, ale o mnoho nižší než u notebooků.

Obraz a zvuk

Displej použití v Yoze A12 za srdce rozhodně nechytne, alespoň ne v tom pozitivním slova smyslu. Jedná se o 12,2″ IPS panel s nadstandardním jasem 350 nit, LED podsvícením, poměrem stran 16:10 (což bývá pro tablety obvyklé) a samozřejmě s multidotykovou technologií pro rozpoznání až 10 dotyků (prstů) najednou. Přestože nabízí solidní podání barev, kontrast, pozorovací úhly i jas (jak se na IPS panel sluší a patří), disponuje podprůměrným rozlišením pouze 1 280 x 800 bodů, což ústí v zobrazení s pouhými 123 body na palec. Jen pro představu – v porovnání s běžnými 10″ Full HD (WUXGA) tablety se jedná téměř o polovinu hrubší obraz. Nižší hustota bodů však nemusí nutně znamenat problém, avšak zobrazení Yogy A12 má bohužel viditelně hrubý rastr, což se na toto zařízení, myslím si, nehodí. Dále zmíním, že mi displej chvílemi přišel méně citlivý na dotyk (hlavně v případech, kdy táhnete prstem delší úseky třeba při rolování).

Víko je se základnou spojené, jak jsem zmínil, dvojicí celkem masivních Yoga pantů, které lze otevřít do plných 360° pro čtyři režimy použití (notebook, stan, stojánek a při úplném přetočení samozřejmě i tablet). Panty mají adekvátní tuhost, aby manipulace nebyla zbytečně náročná, ale zároveň udržely displej ve správné poloze v různých režimech i během dotykového ovládání. V tomto bodě však mám jednu zásadní výtku – víko ani základna nenabízí žádný druh vykrojení, které by ulehčilo jeho otevírání, takže při každém otevírání z plně zavřeného stavu budete s Yogou A12 doslova bojovat. O něco jednodušší to je, když máte nehty, ale pořád je to boj.

Na obou hranách základny najdeme po jednom reproduktoru. Ty (nejen díky rozšíření Dolby Atmos) hrají velmi slušně, s více než dostatečnou hlasitostí a prokreslením zvuku, Yoga A12 díky nim s přehledem poslouží jako přehrávač seriálů, videí z YouTube, hudby nebo i filmů. Tomu ještě pomůže možnost nastavení zařízení do režimu stan, takže budou reproduktory dále od podložky (nedocenitelné třeba v posteli, kde běžný notebook dusíte).

Abych nezapomněl, webovou kameru (fotoaparátem tento snímač skutečně nazvat nelze, jak je vidět z ukázkové fotky níže – rozlišení 720p, tedy necelý jeden megapixel, i kvalita obrazu jsou s odřenýma ušima použitelné na Skype) s jedním mikrofonem najdeme pod displejem, což má několik následků – jednak se tak displej dostane výše v režimu notebooku, což zvýší ergonomii, ale zase je pak kamera nízko a pro lepší úhel je třeba použít režim stanu.

Snímek z kamery Yoga A12

Ovládací prvky, klávesnice a touchpad

Předtím, než se dostaneme k té zásadní části této sekce, projdeme rychle ty standardní záležitosti – tedy, prvním zásadním ovládacím prvkem je samozřejmě 12″ dotykový displej, se kterým se pracuje jednoduše tak, jak jsme s tablety pracovat zvyklí – zde na žádnou specialitu nenarazíme. Z fyzických ovládacích prvků najdeme pouze na pravoboku základny blok se třemi tlačítky – mírně vyvýšená tlačítka pro regulaci hlasitosti, mezi nimiž se s hrubším povrchem a sníženým položením nachází klasický vypínač (mimochodem, zavření víka displeje způsobí stejný efekt jako stisk vypínače, tedy zhasnutí displeje a přechod do spánku). Řešení třech tlačítek se mi moc líbí, protože i poslepu, pouhým hmatem ihned poznáte, co mačkáte, zároveň jsou tlačítka dostatečně velká, abyste se nepřehmátli, no a umístění blíže k pantům zaručí, že jsou přístupná ze všech režimů. Je to sice drobnost, ale velmi praktická – toto se opravdu povedlo!

No a teď už k samotné dotykové ploše v základně… Jak jsem prozradil už v samém úvodu, Yoga A12 přináší podobné řešení jako Yoga Book, kdy celá lícní plocha základny slouží jako dotyková klávesnice (v tomto případě však ne jako tablet s perem!), kterou Lenovo nazývá „Halo Keyboard“. Princip jejího fungování je jednoduchý a pro konvertibilní zařízení celkem praktický – v režimu notebooku se jinak černá, polomatná plocha prosvítí a zobrazí se na ní dotyková klávesnice s touchpadem. Otočíme-li displej do jiného režimu či polohy, klávesnice se deaktivuje, zhasne a zmizí. Tím, že se jedná o klávesnici dotykovou, logicky nijak nevystupuje ani netlačí do prstů v režimu tabletu.

Rozložení klávesnice je klasické QWERTZ, samozřejmě počeštěné s dvouřadým Enterem, překvapivě se oproti Yoze Book zmenšila klávesa Backspace, čímž však Lenovo zajistilo zcela standardní rozložení. Dotyková klávesnice má šest řad, přičemž ta horní ve výchozím stavu nabízí funkční klávesy (ovládání hlasitosti, jasu, hledání, sítí, aplikací, klávesnice apod.), ale F1-F12 jsou k dispozici buď přes klávesu Fn, nebo je možné je aktivovat stále skrze FnLk (leč bez indikace). Kurzorové šipky jsou dokonce předsazené, zamrzí chybějící Home a End (avšak PgUp a PgDn zde máme), z androidí svaté trojice zpět-domů-běžící aplikace najdeme na klávesnici jen domeček. Fyzicky je sice klávesnice v podstatě stejně velká jako na Yoga Booku, píše se na ní však lépe díky větší ploše základny a tedy lepší či spíše přirozenější podpoře zápěstí.

Od samotného psaní na dotykové klávesnici odhlédnu – je to skutečně velmi subjektivní, hlavně s ohledem na vkus a cvik (či ochotu si zvyknout), mohu však říct, že to rozhodně není takový problém, jak by se mohlo zdát (ač hmatová odezva samozřejmě chybí), klávesnice umí při stisku i vibrovat a vydávat zvuk (vše nastavitelné). Problém však vidím v software, který mne neskonale vytáčel – dokázal jsem psát celkem slušně a bez překlepů, dokonce ještě o třídu jistěji než na Yoga Booku. Ve výchozím nastavení je však klávesnice velmi pomalá – to však lze změnit. Její funkce se však váže na předinstalovanou softwarovou klávesnici TouchPal, skrze kterou pak dává návrhy a opravy slov. A přesně to je kamenem celého úrazu! Jednak jsou návrhy a nahrazování slov celkem násilné. Dobře, to se časem spraví, jak se software učí vaše slova (stejně jako na jiném tabletu či mobilu). Zapomeňte však, že budete psát, jak jste zvyklí na počítači – rozhodně ne! Od maličkostí typu automatická mezera po napsání čárky či tečky (samozřejmě vždy skončíte s mezerami dvěma, protože jste za ty roky zvyklí po čárce bouchnout do mezerníku!) se dostanete k vyloženě otravným situacím. Jeden příklad za všechny: chcete-li napsat Yoga A12, připravte se na lítý souboj se softwarem, protože právě sestava znaků „A12“ je pro TouchPal nepřekonatelný problém. Postup:

  1. Napište A
  2. Stiskem 1 vyberete první navržené slovo (takže se jednička nenapíše), za které se vloží čárka
  3. Stiskněte backspace, čímž se zavře nabídka návrhů
  4. Stiskněte backspace znovu, čímž smažete mezeru za A
  5. Napište 12
  6. Dost pravděpodobně se vám z nějakého důvodu A12 vloží dvakrát, takže smažte druhé A12

A takhle pokaždé… Zatím jsme byli jen v kategoriích „trošku nepříjemné“ a „frustrující“, teď se však dostaneme do kategorie „to snad není pravda!“ při zadávání hesel. Používáte složitější hesla kombinující třeba písmena různých velikostí, speciální znaky a čísla? Tak to se máte na co těšit! Protože za určitých okolností se po napsání čísla či speciálního znaku klávesnice rozhodne, že následující písmeno musí být velké a vaše laborování s shiftem prostě respektovat nebude, takže napsat třeba „A1fa“ do pole s heslem bude souboj muže proti software. Zmíním ještě takovou další drobnost – TouchPal se neumí vrátit k již napsanému slovu, takže napíšete-li „pomocí“ a budete chtít slovo přepsat na „pomocný“ tak, že smažete „í“ a nahradíte „ný“, pak si TouchPal bude myslet, že jste napsali „ný“, nejprve vám nabídne alternativu (protože „ný“ nezná), případně ho přemluvíte, že „ný“ je správně a on si toto „slovo“ zapamatuje…

Samozřejmě se problémy dají vyřešit použitím jiné softwarové klávesnice (např. přímo té od Google), pak ale samozřejmě nefunguje nabízení automatických oprav napsaného slova. Pokud vám to nevadí, rozhodně doporučuji TouchPal nahradit klávesnicí jinou!

Inu a co touchpad? Jeho velikost je adekvátní, šířka i umístění shodné s mezerníkem (chválím!), jen se jeho užitná hodnota velmi snižuje kvůli faktu, že předinstalovaný Android 6.0.1 s ním nativně neumí moc dobře pracovat – polohování jako takové je bezproblémové, plynulé a citlivé, ale systém se vždy chová, jako byste ovládali tablet prsty, takže rychlá či vícedotyková gesta známá z notebooků na něj neplatí (třeba přetažení objektu dvojitým poklepáním a tažením či rolování dvěma prsty), což je něco, s čím jsem měl a stále mám neustále problémy, protože to ve výsledku znamená, že namísto zdlouhavého a neergonomického ovládání touchpadem s kurzorem myši prostě raději zvednete ruku a tlapnete prstem na obrazovku. I zde jeden příklad za všechny: chcete v Chromu rolovat stránkou. Dva prsty na touchpadu nefungují. Co teď? První možností je podržet prst, aby si systém myslel, že chcete táhnout – nesmíte zapomenout mít prst v horní části touchpadu, jinak si moc neporolujete (podržením prstu na hraně touchpadu pro pokračování pohybu zde nefunguje). No a takhle pořád dokola po každé obrazovce. S trochou štěstí na nic nechtěně nekliknete (což se vám snadno stane třeba v nastavení).

Konektory, síť a připojení

V disciplíně konektivity je Yoga A12 vybavena zcela standardně na poměry tabletu – konektorovou výbavu zaštiťuje jeden USB-C konektor na pravé straně, který slouží pro přenos dat, napájení, ale také jako obrazový výstup DisplayPort (podrobnosti lze upravit v nastavení), dále pak nalevo 3,5mm sdružený audio jack a všudypřítomný (skrytý) slot na MicroSD kartu. Volitelně jsou k dispozici i konfigurace s LTE mobilním připojením, kde samozřejmě najdeme navíc ještě slot na SIM.

Bezdrátově komunikuje Yoga A12 skrze jednopásmovou (2,4 GHz) Wi-Fi standardů b/g/n a Bluetooth 4.1. Žádné další pokročilejší technologie (jako NFC či GPS) k dispozici nejsou, kromě již zmíněné volitelné LTE konektivity

Systém a software

Po vybalení z krabice nabídne Yoga A12 Android 6.0.1 Marshmellow, přestože již Lenovo svá zařízení aktualizovalo či aktualizuje na verzi 7 Nougat. A právě starší verze systému je další nepříjemností, které se Lenovo na Yoze A12 dopustilo, protože i přesto, že je Android 6 dostatečně solidní systém, právě verze sedmá přináší mnoho užitečných novinek, z nichž minimálně jedna by se „androidímu notebooku“ hodila, a sice možnost rozdělení obrazovky (jak známe třeba již z Windows 8) a používání dvou aplikací najednou.

V každém případě Lenovo systém mírně vylepšilo právě v tom směru, aby umožnilo (do jisté míry) spouštění více aplikací najednou (tzv. „multi-tasking“) a také jejich snadnou správu podobně, jak ji známe z počítačových systémů. Spuštěné aplikace se nám tak zobrazí na spodní liště, ve které najdeme i tři ovládací tlačítka Androidu a v případě otevřené klávesnice také její nastavení. (Do něj se však dostaneme i stisknutím vyhrazené klávesy na klávesnici.) Aplikace na liště můžeme otevírat, uspořádat, ale také tažením mimo lištu ukončit. „Připnout“ aplikace však možné není.

Poklepáním na záhlaví aplikace ji můžeme přepnout do okna či plné obrazovky. Velikost okna však nelze změnit, je ovšem alespoň možné okna přesouvat a připnout, takže se zobrazí nad ostatními aplikacemi. Celý koncept je však poněkud nedotažený, protože aplikace v oknech překrývají, co je pod nimi, opravdového multitaskingu (resp. plnohodnotné práce se dvěma aplikacemi najednou) tak dosáhnout nemůžete, nehledě na to, že aplikace během přepínání nezřídka mrznou a padají, dále ani zdaleka ne všechny aplikace zobrazení v okně podporují.

Dodám ještě, že v horní liště vedle hodin vždy vidíte, v jakém režimu se vaše Yoga právě nachází (ikona indikuje režim notebooku, stanu či stojánku a samozřejmě tabletu).

Nevěšme však hlavu, jelikož se aktualizace na Android 7 Nougat pro Yoga Book plánuje na říjen 2017, je víc než pravděpodobné (vzhledem k takřka shodnému hardware), že tuto aktualizaci dostane Yoga A12 v dohledné době rovněž. Ta by totiž měla možnosti opravdové práce na Yoze A12 výrazně posunut vpřed. Snad se do té doby Lenovo zamyslí i nad software klávesnice a touchpadem, no a z Yogy A12 by se mohlo stát – až na ten displej! – velmi příjemné zařízení.

Výkon a napájení

Jak vyplývá z technické specifikace níže, Yoga A12 je postavená na SoC platformě, v jejímž středu tepe srdce čtyřjádrového Atomu Cherry Trail, který je doplněný o průměrné 2 GB RAM, integrovanou grafiku a 32GB uživatelské úložiště (ze kterého je dostupných cca 25 GB).

Technická specifikace:

  • CPU: Intel Atom x5-Z8550 (Cherry Trail), 4 jádra, 1,44-2,40 GHz
  • GPU: Intel HD Graphics 400
  • RAM: 2 GB LPDDR3
  • Úložiště: 32 GB eMMC

Yoga A12 nepatří mezi nejsvižnější zařízení na světě, ale dá se s ním pohodlně pracovat bez jakéhokoliv zdržování, přepínání i náročnějších aplikací je celkem bezproblémové a dokonce i grafický výkon, jak vyplývá z benchmarků níže, není rozhodně k zahození, a tak si vedle brouzdání po internetu, psaní (pokud vás neodradí software klávesnice) a sledování videa můžete tu a tam zahrát i 3D hru. Zde je paradoxně zase nižší rozlišení displeje výhoda, protože se potom tolik nezadýchá grafická adaptér.

Zařízení drží při životě 3článková Li-Pol baterie o kapacitě 10 500 mAh, jíž nabíjí skrze USB-C kabel přiložená klasická tabletová nabíječka Lenovo o maximálním výkonu 24 W. V závislosti na režimu použití dokáže zařízení aktivně fungovat na baterii obvykle mezi 7-10 hodinami (Lenovo deklaruje 13 hodin).