Lenovo Tab M10 HD foto 002

Lenovo Tab M10 HD (2nd Gen): Levný, kovový tablet (recenze)

14. 1. 2021 | 0

Po poměrně dlouhé době jsme otestovali tablet s Androidem, který je určený do domácností, nabízí kvalitní zpracování, elegantní vzhled, základní výbavu, Android 10 a rozumnou cenovku. Existuje i ve verzi s lepším displejem. Jak se nám líbil? A stojí za to?

Přestože Lenovo už před lety upustilo od mobilních telefonů své značky a Motorola již není tak výrazná, jak bývala, nesmíme zapomenout, že ve světě Androidu je výrobce stále aktivní. U nás především díky své řadě tabletů (Smart) Tab a Yoga Tab. Kousek, na který se podíváme dnes, je určitou střední třídou portfolia Lenova – není to zcela základní tablet do 3 000 Kč, ale ani neatakuje deset tisíc. Nabízí kovové tělo, slibuje solidní zvuk, použitelné fotoaparáty, slušnou kapacitu úložiště i RAM a je dokonce dostupný ve dvou verzích – levnější (na hranici 5 000 Kč) s HD displejem a dražší (cca 6 000 Kč) s Full HD („Plus“ verze) – v rozličných kapacitách. Dnes testovaný kousek (Lenovo Tab M10 HD 2. generace) najdete na volném trhu za 4 500 Kč, což je příjemná cenovka.

Z levných Android tabletů (tzn. pod 10 000 Kč), obzvláště těch v nižší polovině cenového spektra, jsem (kulantně řečeno) nikdy nebyl nadšený. Největší výtky jsem vždy měl k výkonu, resp. plynulosti používání, která pokulhávala, a také k aktualizacím na novější verze Androidu, které obvykle tablety nedostávaly. Nejen to, typicky nabízely téměř nepoužitelné fotoaparáty nebo prvoplánově lacině působící zpracování. Zajímá mě proto, jak se s těmito zažitými neduhy popralo Lenovo u svého modelu Tab M10 2. generace, který podle papírových specifikací slibuje něco docela jiného.

Musím ale dodat, že hodnocení takového tabletu pro mě není snadné a během recenzování jsem několikrát vážně přemýšlel na tím, zda mám recenzi vůbec dokončit. Zcela jinak se totiž na tablet bude dívat méně náročný uživatel, případně uživatel, který je na zařízení nižších tříd zvyklý, a úplně jiný pohled bude mít uživatel perfektně odladěných zařízení s nejvýkonnějšími komponenty.

Upozornění: Testovaný tablet byl předprodukční kus, který nemusí zcela odpovídat zařízením ze sériové výroby, z volného trhu.

Vzhled a provedení

Lenovo Tab M10 2. generace nijak nevybočuje ze standardu, co se vzhledu týče. Dominantou lícní strany je a musí být tvrzené sklo překrývající 10″ displej, které lemuje plastový okraj, skrze který je zasazené do celohliníkových zad. Opticky potěší útlé rámečky, obzvláště ty po stranách (podél delších hran obrazovky), z praktického hlediska bych ale byl raději za větší rámečky – móda tenkých okrajů je sice hezká, ale 10″ tablet se už nedrží snadno, pokud není kam položit prsty.

Záda a boky už jsou z hliníku, tedy až na horní a spodní hranu, kde jsou umístěné antény, a proto jsou namísto kovu z plastu. Testovaný kus byl v jediném dostupném barevném provedení, Iron Gray (ocelová šedá) – jedná se o vkusnou, tmavší kovovou barvu, která nemůže urazit. Plastové hrany narušuje jen dvojice mřížek reproduktorů a nějaký ten konektor (o těch až dále), záda jsou až na výraznou čočku fotoaparátu bez vzorů či výstřelků, logo na zádech je malé a decentní, popisky certifikačních úřadů nechybí (kéž by v Evropě mohly zmizet…).

Rozměry tabletu jsou 241,54 × 149,38 × 8,25 mm při hmotnosti 420 g.

K provedení a zpracování nemám výtek – jak jsem zmínil, tělo je z většiny tvořené kombinací kovu (hliníku) a tvrzeného skla, s několika plastovými doplňky. Tablet je pevný, nepoddává se prohýbání a konstrukce nikde nevrže. Zadní stranu není možné rukou prohnout, a tak nedochází ani k deformaci obrazu.

Displej a zvuk

Tablet, který jsme dostali na test, je nižší verze M10 2. generace s přídomkem HD. To znamená, že nabízí pouze základní vícedotykovou HD obrazovku (na rozdíl od FHD Plus verze, která se liší právě displejem s vyšším, Full HD rozlišením). Ačkoliv se jedná o IPS panel, parametry displej neoslní – disponuje rozlišením 1 280 × 800 bodů (tzn. poměr stran 16:10), což znamená necelých 150 bodů na palec. To je na mobilní zařízení málo. Pokrytí barev pouhých 60 % NTSC je také podprůměrná hodnota. Potěší však udávaná svítivost 400 nit (standardem u levných tabletů je v lepším případě 300 nit).

V reálu se tak jedná o displej s velmi dobrými pozorovacími úhly, slušnou svítivostí, samozřejmě podporující dotykové ovládání více prsty najednou a díky povrchové úpravě omezující ulpívání otisků prstů se vážně tak snadno neumaže. Tím ale výčet jeho pozitiv končí. Kvůli nižšímu rozlišení je obraz poměrně hrubý a barevné podání je spíše rozporuplné, tíhne k studeným barvám; ačkoliv můžete aktivovat vylepšení barev v nastavení grafického čipu, o mnoho lepší obraz nezískáte, jen bude trochu líbivější.

Podsvícení displeje je regulováno automaticky pomocí senzoru okolního světla a funguje dobře. Stejně tak obraz se samozřejmě otáčí automaticky za pomoci gravitačního senzoru. A nechybí ani senzor přiblížení, který s krytem dokáže automaticky vypínat displej.

Lenovo obdařilo Tab M10 2. generace dvojicí reproduktorů – na každé straně jeden – které ještě povzbudilo rozšířením Dolby Atmos. Nejsou to nejlepší reproduktory na světě, dokonce i přes veškerou snahu hrají znatelně plechově a basy jim chybí, avšak hlasitost je solidní, a tak dokáží ozvučit místnost.

Protože je tablet plně připravený pro hlasové asistenty, na pravé straně ukrývá hned dvojici mikrofonů, které nejen výrazně vylepšují kvalitu nahrávaného zvuku při pořizování videa či během videohovorů, ale hlavně umožňují rozpoznávat váš hlas i na větší vzdálenost, díky čemuž může tablet reagovat na vaše hlasové povely. Google Asistent zatím není dostupný v ČR, což se snad již brzy změní, vězte však, že Tab M10 2. generace je na jeho příchod plně připraven a v angličtině funguje bez problému.

Systém a software

Když Tab M10 2. generace vyšel, dostal do vínku Android 9. Nicméně aktualizace na verzi 10 je již venku, a tak testovaný kousek běžel už právě na „desítce“. Nepotěším vás však, nejedná se o nejnovější sestavení (a tak některé launchery např. nebudou podporovat navigaci gesty, pro kterou potřebují novější verzi Androidu 10) a dle informaci z plánu aktualizací Lenovo se (k dnešnímu dni) žádný další velký update neplánuje, čili verze 10 bude poslední, kterou M10 2. generace dostane.

Hodnocení systému a software bude trochu obecnější, neboť tablet není ve finální verzi (systém je odemčený, jsou nainstalované nástroje pro odstraňování chyb a „debugging“) a ani se nejedná o zařízení přímo pro Evropu, a tak se může v mnoha ohledech lišit použité sestavení či předinstalované aplikace.

Obecně se však dá říci, že Lenovo do systému nijak drasticky nezasahovalo, což jednoznačně chválím. Tablet podle všeho nabízí vlastní launcher (domovskou obrazovku), který ale zřejmě vychází z výchozího launcheru od Google, navíc jej můžete v případě potřeby nahradit jiným z obchodu Google Play. Předinstalováno bylo vše od Google včetně aplikací pro děti a nic zásadního navíc. Jediné, co nechválím, je jakási videoaplikace (působí jako agregátor z jiných webů), která je integrovaná do domovské obrazovky a vyžaduje milion různých oprávnění, které jsem jí dát nechtěl. Integrace se dá vypnout v nastavení, ale já ji radši úplně deaktivoval (odinstalovat nejde).

Konektivita a ovládací prvky

Ačkoliv Lenovo Tab M10 2. generace existuje i ve variantě s modemem pro mobilní data (tzv. WWAN modem pro LTE připojení) – příplatek je přitom pouhých 500 Kč, naše konfigurace jej nenabídla. Spokojit jsme se tak museli s Wi-Fi (příjem jak 2,4GHz, tak 5GHz spektra, podpora 802.11ac, konfigurace modulu 1×1) a Bluetooth 5.0. Žádné problémy s připojením jsem nezaznamenal. Dodám, že tablet nabízí také GPS včetně GLONASS.

Z fyzických konektorů na těle najdeme na spodní hraně USB-C pro napájení, OTG a datový přenos, na horní hraně to je potom 3,5mm sdružený audio jack pro sluchátka s mikrofonem a na levoboku (nejdelší hraně) se ukrývá magnetický, dvoupinový konektor pro připojení nejrůznějšího příslušenství, jako jsou chytré stojánky, kryty nebo klávesnice.

Také s ovládacími prvky budeme rychle hotoví – Tab M10 HD 2. generace nabídne tři tlačítka, všechna na pravoboku, a sice vypínač a kolébku pro změnu hlasitosti.

Výkon, úložiště, napájení

Nízká cenovka je téměř jasným ukazatelem toho, že Lenovo muselo sáhnout po levnější platformě. Na Qualcomm tak logicky nezbylo, ten je k dispozici až pro dražší tablety (zhruba nad 7 000 Kč), Lenovo Tab M10 HD 2. generace proto pohání SoC MediaTek P22T (12nm výrobní proces, platforma navržená pro mobilní telefony a tablety nižší střední třídy). Ten v sobě spojuje procesor s 8 jádry ARM A53, taktované na 2,3 GHz, řadič operační paměti LPDDR4 a eMMC úložiště a také grafické jádro PowerVR GE8320, které využívá sdílenou paměť RAM.

Platformu sdílí všechny konfigurace M10 2. generace, ať už se jedná o nižší model HD, tak vyšší FHD Plus. Odlišnosti najdeme v LTE modemu, ale hlavně v operační paměti a úložišti. Existují modely s 32GB a 64GB úložištěm (FHD Plus ještě 128 GB) a 2 GB a 4 GB RAM. V obou případech důrazně doporučuji sáhnout po vyšší variantě – tedy vždy volit 64GB úložiště a 4 GB RAM; s 32GB úložištěm se budete trápit, 2 GB RAM jsou dnes v podstatě k smíchu, nestojí ani za komentář.

Platforma plně odpovídá konfiguraci tabletu – podporuje rozlišení displeje až Full HD (vyšší model M10), hardwarovou akceleraci Full HD videa, snímání až dvěma fotoaparáty najednou při 30 snímcích za vteřinu (fotografie maximálně 21 MPx dohromady, záznam videa maximálně 1080p/30) a poradí si se všemi standardními přenosy dat – drátově i vzduchem. Celkově tak cílí na méně náročného uživatele, který nebude požadovat nic víc než web, hudbu a Full HD videa, což – řekl bych – odpovídá určení tabletu i drtivé většině zákazníků. Moderní 3D hry si na tabletu příliš neužijete, ale jednodušší oddechovky s nenáročnou grafikou problém zařízení dělat nebudou.

Úložiště je typu eMMC (SSD u tabletu pod 10 000 Kč můžete čekat jen těžko), v našem případě s 64GB kapacitou, z níž bylo volných pro uživatele zhruba 50 GB. Úložiště nepatří k nejrychlejším, dosahuje zhruba 100 MB/s při zápisu velkých souborů a 200 MB/s při jejich čtení (náhodný zápis malých dat je kolem 2 MB/s a čtení cca 8 MB/s). Kdybyste měli málo místa, můžete úložiště rozšířit až o 256GB MicroSD kartu, jejíž šuple najdete na pravé straně.

Jak tedy celkově zhodnotit výkon? Spíše bych jej popsal. Používání tabletu není zcela plynulé, systémové animace a přechod mezi aplikacemi není vždy ani zdaleka plynulý, ale nesetkal jsem se vyloženě s žádnými záseky nebo nepříjemně dlouhým čekáním. I přepínání několika aplikací tablet zvládá docela svižně, prohlížení webu, práce s mailem, komunikačními aplikacemi, sociálními sítěmi… to vše je v pořádku. Na hry tablet není a náročné činnosti (jako úprava videa) po něm nechtějte, jinak ale bude sloužit poměrně dobře.

Dodám ještě, že o napájení se stará vestavěný Li-Pol akumulátor o kapacitě 5 000 mAh, který napájí 10W nabíječka. Dle tvrzení výrobce zvládne baterie udržet tablet při životě bez napájecího adaptéru mezi 8-10 hodinami aktivního používání nebo 700 hodin v uspaném stavu. Doba aktivního používání zhruba souhlasí, uspaný, s aktivní Wi-Fi a aktualizačními procesy na pozadí vydrží tablet asi týden.

Fotoaparáty

Nad displejem najdeme 5MPx fotoaparát (kameru) s pevným ohniskem, která slouží především pro videohovory. K mému milému překvapení podává velmi solidní výkony i za špatného osvětlení, takže ji určitě mohu pro daný účel doporučit. Pro pořizování videa či fotek však obraz není dostatečně ostrý.

Zadní, hlavní kamera má 8 MPx a podporuje automatické ostření. Za horšího osvětlení samozřejmě příliš dobré výkony nepodává, ostření je pak pomalé, ale za lepšího světla se dá použít jako nouzový prostředek pro záznam. Pomalejší ostření ale přetrvává i za lepšího světla – ač de facto žádný tablet není vhodný pro fotografování, přesto upozorním, že na pořizování rychlých momentek tento tablet v žádném případě není; je třeba tabletu dát dostatek času se připravit, zaostřit a pořídit snímek. Ovšem aplikace pro focení nabízí vestavěnou funkci skenování dokumentů, což se hodí.

Odpovědět

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky