Pohled na Lenovo Yoga C940-14IIL.

Lenovo Yoga C940-14IIL: reproduktor v pantu (recenze)

23. 11. 2020 | 0

Úspěšně pokračujeme v recenzování zařízení, která jsou na trhu již poměrně dlouho. Podobně jako nedávno testovaná Yoga S740-15IRH je i tento notebook dostatečně zajímavý na to, aby stál za zmínku i po bezmála roce na trhu. Pokud o něm tedy uvažujete, dnešní recenze by vám měla pomoci získat bližší představu o tom, jaký je.

Design, zpracování, konektivita

Lenovo Yoga C940-14IIL se řadí mezi konvertibilní notebooky, což je označení pro modely s překlopnou obrazovkou. A jelikož jde již z označení přístroje poznat, že půjde o devítkový, vyšší model, notebook to od první chvíle dává náležitě najevo. Zaujme už elegantním balením ve dvoubarevné krabici s velkým nápisem Yoga. Po vybalení je ihned poznat celokovové provedení, Yoga C940-14IIL příjemně chladí do dlaně. Otevření víka notebooku je o něco lehčí než u jiných zařízení, víko displeje má totiž výstupek (s gravírovaným nápisem Yoga 9 Series), za který jej lze krásně vzít. Do úhlu cca 90° je možné displej vyklopit jednou rukou, pak se začne zvedat i základna a je nutné ji druhou rukou přidržet.

Velmi se mi líbí zpracování a slícování jednotlivých dílů. Jednotlivé části víka obrazovky i základny počítače na sebe navazují bez jakýchkoliv otvorů či hran. Velmi dobrá je také pevnost konstrukce jako takové. Základna při uchopení oběma rukama dobře odolává kroucení, víko obrazovky je o něco poddajnější (stále však lepší než většina jiných notebooků). Důležité je, že při ohýbání víka displeje nedochází k vlnění barev na displeji. Celkově dobrý dojem z těla podtrhuje zvolená barevná varianta Mica, v reálu jde o mix stříbrné a champaigne.

Asi nejzajímavějším prvkem konstrukce je zajímavý kloub pantu displeje. Ten je široký přes celou délku notebooku a ukrývá v sobě jeden z páru reproduktorů (další jsou na spodní straně základny). Jeho povrch při pohledu zblízka připomíná broušený hliník, mírně se tedy texturou odlišuje od okolního povrchu. Celkově se mi líbí i jako designový prvek: notebook s ním působí jednodušeji než s klasickou dvojicí pantů, jak jsme u notebooků s otočnou obrazovkou zvyklí. Druhou nezvyklostí je dotykové pero, které se Lenovu podařilo vměstnat do zadní strany základny po pravé straně. To znamená, že pero máte stále při ruce (nenosíte ho bokem mimo notebook) a lze ho pohodlně vytáhnout i v případě, pokud překlopíte displej notebooku až úplně do zadu a používáte ho jako tablet. Drobným omezením je, že jej nelze vytáhnout v případě, že máte displej vyklopený v běžném úhlu, víko obrazovky pak překáží a stylus nelze vyjmout.

Výčet konektorové výbavy není moc dlouhý. Na levém boku nalezneme všechny dostupné porty: 1× USB 3.1 Gen 2 (v režimu spánku může nabíjet jiná zařízení), 2× USB-C 3.1 Gen 2 s rozhraním Thunderbolt 3 (a funkcemi Power Delivery a DisplayPort). Najdeme zde ještě 3,5mm jack pro sluchátka s mikrofonem. Víc ani ťuk. Je to trochu škoda, čtečka microSD karet by se tu hodila. Ze všeho nejdůležitější je ale zmíněná podpora rozhraní Thunderbolt 3. Díky tomu je možné k notebooku připojit USB-C dokovací stanice a získat tak tolik portů, kolik je jen třeba (a notebook ještě nabíjet).

Rozměry notebooku jsou 320 × 216 × 16 mm, hmotnost se zastavila na 1,35 kg.

Klávesnice, clickpad

Ostrůvková klávesnice v notebooku Yoga C940-14IIL se výrazně neliší od většiny dažších notebooků Lenovo, může se tedy zdát, že pouze dokola opakuji to samé, co ve většině jiných recenzích. Klávesy kladou při stisku větší odpor, mají krátký stisk (cca 1,5 mm) a tvrdý dosed. Díky tomu působí klávesy taktilně a psaní je ostré, uživatel má jistotu stisku. Jednotlivé klávesy jsou odděleny jasnými mezerami pro snadnou hmatovou orientaci. Mechanika kláves je obecně spíše tišší, dobrý dojem tak kazil pouze rachotící backspace.

Z pohledu rozložení Yoga C940-14IIL kopíruje předchozí modely. Horní řada kláves ovládá primárně rychlé funkce (hlasitost, jas atd.). Preferujete-li funkční klávesy (F1, F4…), lze změnit předvolby v programu Lenovo Vantage (nejrychleji přes zelenou ikonku baterie na nástrojové liště), případně v biosu. Moc jsem nepochopil, proč je ovládání jasu až na klávesách F11 a F12, pak totiž v kombinaci s klávesou Fn nejde stisknout jednou rukou, to vás ale bude trápit jen v případě, kdy si předvolbu změníte, což většina uživatelů neudělá. Šipky využívají dělených kláves nahorů a dolů, v kombinaci s klávesou Fn slouží pro pohyb v dokumentech (Home, End, Page Up/Down). Nejdeme zde i samostatný Insert.

Klávesnice je vybavena podsvícením, které lze přepínat ve dvou stupních intenzity. Podsvícené popisky mají tlumenou bílou barvu, která je příjemná i při práci za tmy. Na rozdíl od drtivé většiny notebooků mě potěšilo, že diody neprosvítají mezerami spod kláves a nemíří uživateli do očí (u testovaného kusu s výjimkou klávesy 7). Nese to s sebou jistou daň v nerovnoměrnosti podsvícení, některé popisky jsou obecně trochu méně vidět než jiné. V praxi je to ale velmi malá daň. Pro zajímavost uvádím, že na rozdíl od ThinkPadů podsvícení klávesnice zhasíná, pokud s notebookem chvíli nepracujete.

Pod klávesnicí nalezneme touchpad, zarovnaný vůči mezerníku. Jde o touchpad s integrovaným tlačítkem o rozměrech 12,5 × 8 cm, který se od dřívějších modelů nijak nezměnil. Skleněný povrch touchpadu je velmi příjemný pro ovládání kurzoru, prst po ničem nezadrhává, pohyb neprovází šelest jako v případě plastových touchpadů. Odezva na dotek je dobrá, kurzor má proti prstu mírné zpoždění, není to ale nic dramatického. Touchpad samozřejmě podporuje i gesta, která fungují bezvadně. Zásadní vadou na kráse je již tradičně ono integrované tlačítko. Stisk touchpadu je tak nejen hluboký, tlačítko touchpadu má tuhý mechanismus a doprovází ho hlasité cvakání. V průběhu testování jsem s tím měl stále větší a větší problém, kdykoliv to bylo možné, používal jsem myš.

Obrazovka, dotykové pero

Ve víku se nachází obrazovka s úhlopříčkou 14″, 4K rozlišením (3 840 × 2 160 pixelů) a poměrem stran 16:9. Obrazovka se nachází pod krycím sklem (Lenovo neuvádí žádnou odolnost proti škrábancům) a má lesklou povrchovou úpravu. Vlastní panel je typu WVA (ípeesko), díky čemuž má displej dobré pozorovací úhly. Někdo by mohl namítnout, že OLED panel by byl lepší, zde je ale třeba doplnit, že displej testovaného kusu disponoval podsvícením o intenzitě 500 nitů a slušným barevným podáním (základní certifikace VESA HDR400, stejně jako 90% barevné pokrytí DCI-P3). Obraz působí živě, nikoliv však přebarveně, jak bývá u OLED displejů zvykem především u smartphonů. Lenovo se chlubí také podporou Dolby Vision, která má zlepšovat obraz ve videích a filmech, podobně jako v případě nedávno recenzované Yogy S740-15IRH ale aplikace Dolby Vision nefungovala, tudíž jsem funkci neměl jak vyzkoušet

Jinak zcela výborný displej tak kazí pouze dvě drobnosti: mírné prosvítání podsvícení (našedivělé plochy na jinak černém podkladu) byly u testovacího kusu patrné jen málo, více mě obtěžovalo pomalé překreslování displeje. Při běžném procházení webu či scrollování textu ve Wordu to nebylo tak zřejmé, ale zejména při pohybu kurzorem na tmavém podkladě bylo patrné, že displej má tedenci dělat duchy. Panel nesl modelové označení BOE HF NV140QUM-N54.

Dotykové pero Lenovo Active Pen najdeme, jak je již zmíněno výše, na pravé zadní straně notebooku. Pero má zabudovanou baterii a nabíjí se automaticky při zasunutí do těla notebooku. Je příjemně lehoučké, s délkou 11,7 cm je ovšem spíše kratší a ve velké ruce působí jako příliš dlouho ořezávaná tužka. Reakce na dotyk je zcela bezvadná, displej pero rozpoznává bezchybně jak při rychlém a lehkém poklepání (při spouštění programů či otevírání souborů), tak během dlouhých tahů (kreslení, posouvání webové stránky či označování textu).

Na těle pera najdeme i dvojici tlačítek, moc dobře ale nepasují na bříška prstů a mají docela tuhý stisk. Vynecháme-li vratká tlačítka (která konec konců ani nejsou potřeba, pravé tlačítko myši je simulováno asi sekundovým přidržením pera na displeji), je práce s dotykovým perem velmi přesná a pokud si displej notebooku překlopíte dozadu, tak i velmi pohodlná.

Komponenty, výkon, benchmarky

Jak jsem zmínil v úvodu, Yoga C940-14IIL je rok staré zařízení. Tomu je tak trochu poplatná i hardwarová výbava. V testované konfiguraci nalezneme čtyřjádrový procesor 10. generace Intel Core i7-1065G7 s taktem 1,3–3,7 GHz a 8 MB sdílené cache. Procesor stojí na starším výrobním procesu (10nm), ve srovnání s konkurenčními čipy AMD tedy ztrácí jak na počtu jader, tak i trochu na výkonu (respektive nabízí méně výkonu vůči spotřebě). Na jakoukoliv běžnou práci (web, kancelářské dokumenty) i zábavu (sledování 4K videa) má výkonu dostatek. Navíc se sluší zmínit, že kombinace AMD procesoru a rozhraní Thunderbolt 3 není v noteboocích vůbec běžná. Ve výsledku tak můžete ocenit právě variabilní konektory USB-C než 10-20% nárůst výkonu v některých aplikacích.

Procesor doplňuje 16 GB operační paměti RAM, vlastní moduly jsou typu LPDDR4 s taktem 3733 MHz a běží v režimu dual channel. 16 GB je zároveň nejvyšší hodnota, jakou lze v Yoga C940-14IIL vůbec mít. Paměti jsou připájené k základní desce a není je možné uživatelsky doplnit, před nákupem je tak třeba pečlivě vybrat tu správnou kapacitu (8 / 12 / 16 GB).

Pro data je nachystaný SSD disk Samsung PM 981a, což už je takový starý známý, se kterým se setkáváme v každém druhém notebooku Lenovo. A nutno říct, že rádi, výkonem spadá do nadprůměru a poskytuje dostatek výkonu pro jakoukoliv myslitelnou běžnou práci či zábavu. Testovaná konfigurace má kapacitu celé 2 TiB (~1,86 TB), což je více než dost místa na veškeré myslitelné programy, fotografie, filmy či seriály. Nutno zmínit, média se na 4K displeji vyjímají opravdu dobře.

O vykreslování systému i aplikací se stará integrovaná grafická karta Intel Iris Plus Graphics 940. Svými parametry úplně neohromí (48 výpočetních jednotek), stále však na míle předčí základní grafiky Intel UHD Graphics 620/630, které se již několik let téměř beze změn objevují ve většině nízkonapěťových procesorů Intel. I v tomto případě platí, že notebook není určený na hry. Iris Plus 940 pak dovolí hrát starší hry v nižším rozlišení (nejvýše 1 920 × 1 080) a rozumně nastavených detailech, pořádný hráčský zážitek to ale nebude. GTA5 bylo hratelné spíše stěží, framerate se při nejnižších detailech a FullHD rozlišení držel na cca 40 FPS.

Nepředpokládám, že zájemci o Lenovo Yoga C940 požadovali velký grafický výkon, pokud však mermomocí chcete notebook této kategorie a stejně si chcete občas (vážně jen občas) něco zahrát, poohlédl bych se po již prodávaných zařízeních s procesory Intel Core 11. generace a grafikou Iris Xe, která v benchmarku 3DMark dosahuje asi o třetinu lepších výsledků.

Benchmarky, výkon CPU

Benchmarky, výkon GPU

Benchmarky, výkon disku

Benchmarky, celkový výkon systému

Benchmark, GTA 5

Benchmark, GRID 2

Webkamera, reproduktory

Pro videohovory je připravená webkamera s HD rozlišením (1 280 × 720 pixelů) a mechanickou krytkou pro ochranu soukromí. Kvalitou záznamu spadá do naprostého průměru. Za denního světla je obraz ucházející, v přítmí či šeru je ale plný šumu, barvy jsou zcela mimo a obraz se trhá. Na to, abyste po měsíci zavolali babičce či se připojili mezi 40 dalších účastníků do MS Teams stačí, ale nic více od ní nečekejte.

Reproduktory jsou naštěstí z jiného soudku, na notebooku najdeme celkem čtyři. Dva jsou součástí překlopného pantu mezi displejem a základnou, dva poté ve spodní části základny. Právě umístění reproduktorů i do pantu je zásadní. Pokud si překlopíte displej až úplně dozadu a uděláte si z notebooku tablet, reproduktory v pantu budou vždy vyklopené směrem ven a jejich zvuk nebude zakrytý. Kvalita zvuku je nadprůměrná. Notebook hraje barvitě a zvuk je čistý, bohužel se ale moc nedostalo na basovou složku. Výsledkem je bohatý zvuk s nádechem prostorovosti, bohužel ale také docela plochý.

Zabezpečení

Pro pohodlné přihlášení je vpravo pod klávesnicí připravena optická čtečka otisku prstu. Spolehlivost i rychlost čtení hodnotím kladně, patří rozhodně do nadprůměru.

Mezi bezpečnostní prvky bychom mohli ještě zařadit krytku webkamery, která se schovává za velmi nenápadným přepínačem v rámečku displeje. Při zakrytí obrazu se v místě výřezu webkamery objeví červené kolečko. Kdo o krytku webkamery nestojí, díky její nenápadnosti mu nebude nijak překážet.

Chlazení, výkon v zátěži

Notebook je chlazený větráčkem, který vyhání přebytečné teplo výdechem na zadní straně základny směrem k pantu displeje. Většinu normálního provozu (internet, kancelářské dokumenty, přehrávání videa, poslech hudby) je větráček zcela vypnutý a notebook se chladí pasivně. Větráček se spustí až v případě nějaké větší zátěže (postačí instalace programu na pozadí), jeho zvuk je snesitelný a nijak zásadně neruší. Otravný začne být až při plné zátěži (konstantní vytížení jádra CPU), kdy vydává poměrně svištivý zvuk.

Grafy níže dokládají chování notebooku při zátěži v různých situacích. Ve všech případech byl využit zátěžový test FurMark (CPU burner a GPU burner v režimu FullHD bez antialiasingu). V zátěži jednoho jádra si procesor drží vysoký takt (naměřené jednojádrové skóre v testech Cinebench je tak konzistentní). V případě zátěže všech jader je patrný silný pokles taktu kvůli udržení hodnot, jde o zcela běžnou vlastnost takto tenkých notebooků. Graf zátěže dvou jader CPU a integrované grafiky ukazuje, jak si HW dokáže poradit v moderních hrách. Grafika si drží takt kolem ~1 GHz, je tedy reálně schopná dlouhodobě běžet na maximální výkon (za cenu podtaktování procesoru).

Výdrž baterie, nabíjení

V notebooku najdeme integrovanou čtyřčlánkovou baterii s kapacitou 60 Wh (v případě testovaného kusu 60,7 Wh). Články pocházely od výrobce Simplo. Slušná jmenovitá kapacita baterie však byla poměrně výrazně zatížena obrazovkou s velmi vysokým rozlišením. Lenovo sice u modelu Yoga C940-14IIL uvádí výdrž až 17,8 hodin (dle MobileMark 2014), nicméně tento údaj platí pro konfigurace s FullHD (1 920 × 1 080) displejem.

Reálná výdrž není v případě testovaného kusu bohužel moc dobrá. Klasický test při přehrávání YouTube videa (1080p/60) při 75 % jasu a nabíjecím režimu Lepší baterie vedl k výdrži pouze cca 3 hodiny. V případě přehrávání videa s vyšším (4K) či nižším (720p) rozlišením se výdrž nicméně prodlužuje. Při běžné práci (internet, ¾ jasu displeje, kancelářské dokumenty) se reálná výdrž pohybuje někde kolem 5–⁠6 hodin.

K notebooku je dodávána USB-C nabíječka s výkonem 65 W. Notebook nepodporuje režim rychlého nabíjení, plné nabití baterie tak trvá cca 2 hodiny. Jelikož dává 4K displej baterii pořádně zabrat, absence rychlého nabíjení je mi v tomto notebooku záhadou.

Odpovědět

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky