Má smysl výkonný a tenký 15″ notebook?
14. 5. 2018 | 3
Po více než dvou měsících zkušeností s ThinkPadem P51s jsem se namísto recenze rozhodl napsat netradiční zamyšlení nad tím, zda má tenký a výkonný 15″ notebook vůbec smysl…
V únoru držitelem ThinkPadu P51s „Signature Edition“ (s čistým systémem), tedy poměrně výkonné 15″ pracovní stanice založené na modelu T570, jedná se tak o poměrně lehký a tenký, leč velmi solidně vybavený pracovní notebook. Řeknu to úplně otevřeně – z mnoha důvodů jsem nechtěl psát klasickou recenzi na tento kousek. Dva hlavní důvody byly fakt, že se nejedná o docela aktuální model („refresh“ P52s klepe na dveře), ale také to, že se ve světě profesionálního grafického či návrhářského software nevyznám a stručně a jasně se mi nechtělo si zjišťovat informace a jako rychlokvaška vypisovat závěry. Ani nemluvě o tom, že hardware P51s se rozhodně nedá počítat za plnohodnotnou pracovní stanici (to je až 17″ model).
ThinkPad P51s: jaký je?
Odpustit si však nemohu alespoň krátké zhodnocení či spíše můj osobní názor právě na ThinkPad P51s. Upozorním ale, že bude téměř jistě deformovaný tím, jak notebook používám a samozřejmě výše uvedeným faktem, že se ve světě pracovních stanic a profesionálních aplikací nepohybuju. Možná i proto nebude úplně lichotivý…
Inu, obecně vzato je P51s ThinkPad každým coulem a přináší do 15″ segmentu všechny aktuální změny, kterými ThinkPady prochází – vrátilo se klasické uchycení klávesnice, která již nemá složitý odsouvací rámeček, jež v mnohých servisních technicích (a mě nevyjímaje, protože jsem ji několikrát měnil na své tehdejší T440s) vyvolával zoufalství. Vrací se původní provedení tlačítek TrackPointu. Maličko se aktualizovala sestava funkcí na klávesnici, která v numerické části konečně dává smysl (ať žijí závorky, kalkulačka, rovnítko i backspace) a také víc vychází vstříc Windows 10. Konektorová výbava jde s dobou (v čele s Thunderboltem, přes který lze i nabíjet, nebo nativní HDMI), ale především notebook přebírá design z menších modelů, takže je výrazně tenčí, než by se od 15″ modelu očekávalo a nabídne dvojici baterií (vestavěnou a výměnnou, externí).
Jedná se tedy o výborně zpracovaný, odolný a – na 15″ provedení – lehký a tenký notebook, který dokonce díky úsporné architektuře Intel Core sedmé generace vydrží i se standardní sadou baterií (dohromady kolem 56 Wh) bez zásuvky pohodlně i 8 hodin. Teď asi někoho rozlítím, ale když jej připojíte k napájení a aktivujete dedikovanou grafiku, můžete si i zahrát nějakou starší či méně náročnou hru (takové Sea of Thieves běhá na 720p se středními detaily celkem použitelně; Witcher 1 ale i s vyhlazováním a plnými detaily ve Full HD nedělá notebooku problém). Kde mě ale P51s opravdu zklamal, je zvuková stránka – i u menších notebooků jsem zvyklý na poměrně silný projev reproduktorů, který se zde tedy rozhodně nekoná. Od zhruba 50% hlasitosti má její zvyšování čím dál menší vliv a ani na maximum nelze notebook použít na ozvučení malé místnosti např. pro sledování YouTube či seriálu během běžné domácí práce. I tablety hrají hlasitěji…
Doposud jsem vyjmenoval vše, čím se P51s nijak neliší od svého sourozence, na kterém je založená, tedy od T570. Takže proč má v modelovém označení magické písmenko „P“, kterým se (alespoň na pohled) řadí mezi to nejvýkonnější, co Lenovo nabízí, namísto obligátního „T“? V podstatě vůbec, což je onen kámen úrazu…
P51s i T570 mají totožnou horní mez konfigurace, jen T570 u klíčových parametrů nabídne ještě o jednu úroveň nižší (levnější) alternativy. Máme zde v podstatě stejnou škálu procesorů (vše dvoujádra Core i5 nebo i7 šesté a sedmé generace), jen do T570 můžete dát i jeden slabší Core i5. Operační paměť, připojení (drátové i bezdrátové), úložiště a – k mému překvapení – i displeje jsou zcela shodné (buď Full HD IPS, nebo lepší 4K IPS s 300 nit, 72% pokrytím barevného gamutu a kontrastem 1 000:1) s tím, že T570 nabízí také základní HD TN panel. Ve finále tak jediným parametrem, ve kterém se oba modely liší, je grafický čip, ale taky ne docela. T570 nabízí možnost dedikované přepínatelné grafiky nVIDIA GeForce 940MX s 2 GB vlastní GDDR5 paměti. P51s může být vybaven Quadrem M520 s rovněž 2 GB GDDR5 paměti. Rozdíl? Certifikované ovladače, protože se jedná o jinak shodné čipy, M520 je však zhruba o 40 % dražší.
Jinými slovy, chcete-li lehký, tenký a poměrně výkonný 15″ pracovní notebook a nepotřebujete nutně grafickou kartu s ISV certifikací (nebo pokud dokonce nevíte, co to taková certifikace je), P51s bude jen velmi drahým špásem, spíše sáhněte po T570 a můžete si za cenu P51s koupit ještě druhý notebook pro partnerku, partnera, děti, prarodiče – alespoň takový je cenový rozdíl mezi obdobnými konfiguracemi P51s a T570 na volném trhu.
Notebooky jsou čím dál kompaktnější
Není velkým tajemstvím, že jsem nikdy nebyl příznivcem velkých notebooků, protože jednoduše vyznávám logiku, že notebook je především přenosné zařízení, takže jsem vždy za opravdový notebook považoval úhlopříčky končící na 14 palcích. To byl ostatně důvod, proč můj hned druhý notebook byl 14″ ThinkPad a od té doby jsem u této úhlopříčky zůstával až do doby, kdy jsem přešel paralelně na 13″ Yogu a 12,5″ ThinkPad X250.
Jenže časy se mění. Notebooky mají čím dál tenčí rámečky, díky moderním architekturám jsou rok od roku tenčí a lehčí, no a tak se spousta fyzických rozdílů rapidně stírá. Dá se totiž bez nadsázky říct, že notebook, který měl dříve úhlopříčku 12-13″, může být dnes při stejných rozměrech těla osazen displejem o palec až dva větším, přičemž bude téměř jistě zásadně tenčí a samozřejmě i lehčí. Zrovna tak je to i s 15″ stroji.
Jen pro pořádek, aby bylo jasno, „notebooky“ nad 15″ stále nedokážu uznat jako notebooky – rozumím jejich místu na trhu i jejich určení a výhodám, ale to jsou spíše přenosné pracovní stanice než notebooky v pravém slova smyslu. Notebook je pro mě zařízení, které na letišti, v kavárně, v jednací místnosti nebo v letadle vytáhnu z příruční tašky či batohu, položím na nohy či stolek a pracuju. Neřeším alespoň 5 hodin zásuvky, kdekoliv se připojím, sedadlo přede mnou mi neomezuje otevření úhel displeje… Ale stroj, na který potřebuju nadstandardně velký batoh, nejpozději za dvě hodiny nabíječku, která je větší než tablet, a bez pracovního stolu nejsem schopen pracovat, pro mě stručně a jasně není notebook.
První doteky
No a tak mi tedy na stole, trochu k mému úvodnímu zklamání, přistál 15″ ThinkPad P51s. Nejprve jsem nemohl uvěřit tomu, že v tak malé, tenké a lehké kartonové krabici se skrývá 15″ notebook, nicméně skutečně tomu bylo tak – už když mi dopravce hlásil váhu balíčku, byl jsem přesvědčený, že ke mně putuje nějaký kompaktní notebook, možná i Carbon. Čili tohle bylo jednoznačně pozitivní překvapení. Po vybalení se tyto pocity jen utvrzovaly. Díky modernímu tvaru, který notebook sdílí se svými menšími bratry (např. T470s), kdy se základna po vzoru mušle postupně ke krajům ztenčuje, notebook nejenže doopravdy je lehký a tenký, ale navíc tak i stoprocentně působí na pohled i na dotek.
Po otevření víka displeje mile překvapí tenký rámeček kolem, který je – spolu s zrcadlovým odsunutím klávesnice k uživateli – jen tlustší podél spodní hrany, což inženýrům dalo nejen víc prostoru pro baterii a další komponenty, ale také přizvedlo displej trochu výše k úrovni očí.
Podtrženo, sečteno: na stole před vámi leží notebook, který váží méně než 2 kg a má jen pár desetin milimetru nad 2 cm tloušťky, což je objektivně pozoruhodné i dnes – vzpomínám, kdy pokoření 2 kilogramů a 2 centimetrů (a není to tak dávno) byla meta, které se všichni snažili dosáhnout ve výrazně menších úhlopříčkách. Dnes „to dá“ i šikovně navržená patnáctka. Řečí čísel: P51s je v každém rozměru jen o 10 % větší než o palec menší, kompaktní T470s!
Práce na notebooku
Velikost displeje nahrává velmi dobré použitelnosti a celkové ergonomii – na displej se lépe dívá, i ve své základní podobě s Full HD rozlišením má dostatečně jemný rastr (to ani nemluvím o té nádheře, pokud si můžete dovolit konfigurace s 4K obrazovkami) a umožňuje velkoryse velké opěrky zápěstí včetně plnohodnotné klávesnice s numerickým blokem.
Klávesnice ani přes numerický blok nepůsobí nijak stísněným dojmem a používá se pohodlně. Pravda, takové pohodlí jako s klasickou externí klávesnicí u desktopu to samozřejmě není, protože chybí samostatné kurzorové šipky, tradiční mezera mezi numerickou a alfanumerickou částí pro jednoznačný přehmat, ale klávesnice zabírá skutečně maximum šířky základny, a tak není numerický blok stísněný, ani kvůli němu není většinová část nijak omezená.
Jak jsem zmínil, opěrky díky 15″ úhlopříčce mohou být velkoryse velké, nechybí jim zaoblená hrana, která neřeže do zápěstí, místo si zde našel obrovský touchpad, i tlačítka TrackPointu jsou nepřehlédnutelná. A to se sem vměstnala i čtečka otisků, která nepřekáží. Doposud všechno dobré.
Pak ale přichází problém, kterému se nedá vyhnout a který mám se všemi notebooky s numerickou klávesnicí – ta totiž odsouvá alfanumerický blok spolu s TrackPointem a touchpadem výrazně vlevo, čímž se vám zásadně mění rozložení rukou oproti tělu, hlavě a displeji. Dá se na to zvyknout, jen to jednoduše není ani zdaleka tak pohodlné. Zároveň se na „numerice“ nedá psát poslepu, protože je příliš blízko většinové části klávesnice, takže alespoň při přehmatávání zleva doprava a naopak budete potřebovat spustit oči z displeje a soustředit se, kam posunujete pravou ruku. To se vám na externí klávesnici právě díky jasnému oddělení obou částí nestane.
Ještě o trochu větší problém představuje odsunutí klávesnice doleva při práci na klíně. I s 15″ notebookem formátu P51s se dá bez problému na klíně pracovat, ale v tomto režimu je pozice rukou vlevo ještě o trochu více otravná (záměrně nepíšu „nepříjemná“, protože tak to opravdu není), jelikož je váš levý loket tlačený dozadu, zatímco pravý loket je o dobrých 5-10 cm více vepředu.
Přenášení a práce na cestách
Přenášení nahrává samozřejmě nízká váha – z tohoto pohledu se kompaktní 15″ notebook nijak neliší od menších úhlopříček. Pokud bychom tedy brali v potaz jen váhu, je vše naprosto v pořádku. Ale my víme, že tak jednoduché to není… Zatímco 14″ a menší notebooky schováte do takřka každého batohu, 15″ stroj je již na hraně (batohy a tašky jsou obvykle do 15″) – jednoduše zabere celou plochu batohu či tašky. Není proto ani tak jednoduché s ním následně operovat a celkově je pocit z přenášení potom jiný – menší notebook díky dostatku místa všude okolo snadno zastrčíte a vytáhnete, u 15″ stroje to už chce trochu námahy, místa nazbyt už mnoho není.
No a práce na cestách je téma samo pro sebe. Pokud se s „patnáctkou“ omezíte na kavárny, zasedačky, nebo obecně místa, kde je stůl či podložka a prostoru relativně dost, jste z obliga a žádné problémy asi nezaregistrujete. Pokud se ale pohybujete po letištích, v letadlech a obecně stísněnějších místech, tak vás bude limitovat jak 15″ úhlopříčka, se kterou se prostě nevejdete, ale omezením bude paradoxně i ona plnohodnotná klávesnice, kdy váš levý loket bude tlačit do opěradla sedačky, zatímco ten pravý se bude vznášet nad opěrkou. Třeba takové běžné tuhé sedačky v čekárnách rozhodně nebudou tím nejpříjemnějším místem pro práci na notebooku (což nejsou ani s dvanáctkou, natož patnáctkou).
Výkon v tenkém balení
Ve větších úhlopříčkách si výrobci mohou dovolit nasazovat výkonnější hardware, protože je v těle více místa pro chlazení, tedy odvod nahromaděného zbytkového tepla z výkonných čipů. V dnešní době, kdy mají mobilní dedikované grafiky (takřka) stejný výkon jako jejich desktopoví sourozenci, tak dostávají větší notebooky zásadně větší smysl než dříve – notebook s takovou GeForce 1050 nebo ještě lépe 1060 už rozhýbe i moderní hry, přičemž úsporné výrobní metody zajistí, že se ani po delší době hraní plasty neroztečou, případně notebook silou vyfukovaného vzduchu neodletí ze stolu, jakmile z něj uvolníte ruce.
Leč tenké tělo P51s v tomto jednoduše limituje – plocha by byla, ale tloušťky se nedostává. Výsledkem čehož je použití pouze základního čipu Quadro M520 (ekvivalent GeForce 940MX v T570), který rozhodně poskytuje vyšší výkon a mnoho výhod oproti integrovanému řešení, nehledě na to, že automatické přepínání grafik (v tomto případě nVIDIA Optimus) je dnes již standardem, takž notebook automaticky šetří drahocenné Watty, když výkon nepotřebuje, jenže toho dodatečného výkonu prostě není tolik, kolik bych já považoval za adekvátní. Jak jsem zmínil, kdyby byl vestavěn čip formátu Quadro P3000 (GeForce 1060), musel bych jen chválit. Takto říkám, že to smysl má, ale za daný příplatek je oproti čistě integrovanému řešení poměr cena/výkon opravdu tristní.
Má tedy lehký, tenký a výkonný 15″ notebook smysl?
Blížíme se ke konci a slušelo by se odpovědět na úvodní tezi. Inu, jako odpůrce velkých notebooků musím zahanbeně přiznat, že mě tenký, lehký a poměrně výkonný 15″ notebook (v tomto případě P51s) velmi mile překvapil. Doby zbytečně nabobtnalých a těžkých patnáctek jsou ty tam, a dokonce v takovém notebooku, který nemusí být o víc než 10 % větší a o 50 % těžší než prémiová čtrnáctka, dostanete příjemnou porci výkonu.
Čili za mě: pokud hledáte notebook s velmi dobrou ergonomií, plnohodnotnou klávesnicí, který pohodlně zastane úlohy stolního počítače, přitom se snadno přenáší, ale nepotřebujete pracovat za pohybu, spíše vyhledáváte židli a stůl, na který notebook položíte, nevyžadujete nutně nejvyšší grafický výkon (kde bych pak jednoznačně volil integrované řešení, jež nejenže ušetří starosti, ale hlavně kupu peněz), potom je lehký a tenký 15″ notebook skutečně velmi dobrá volba a říkám jednoznačně ANO.
Related
AUTOR: Matěj Gottwald
Odpovědět
Zrušit odpověďKomentáře
Štítky
#retroThinkPad AMD AMD Ryzen Android Broadwell Dolby Dolby Atmos Dolby Vision gaming IdeaCentre IdeaPad Intel Intel Core JBL KitKat klávesnice Legion Lenovo Moto Motorola NAS (síťová úložiště) notebook nVidia problém recenze retro Skylake smartphone SSD tablet ThinkBook ThinkCentre ThinkPad ThinkVision TrackPoint Vibe video výběr notebooku Windows Windows 8.1 Windows 10 Windows 11 X1 Carbon Yoga řešení
No jediná cesta jak ven z toho marasmu (nepoužitelné klávesnice, špatné chlazení – throttling) je opět návrat k desktop PC. Dají se postavit i malé a skutečný (dlouhodobý) výkon je výrazně vyšší.
Jen to přenášení pak není tak pohodlné… Je ale pravda, že v kupě letišť a čekáren se dá odpojit nějaká svítící reklama či nápojový automat a – máte-li s sebou rozdvojku – můžete pohodlně pracovat i s tím desktopem! ;-)
Som sa zasmial.:-)