IdeaPad U400: tak trochu jablko (živé představení)

28. 11. 2011 | 27

Řada ultramobilních konzumních notebooků Lenovo, IdeaPad U, dostane dva nové zástupce: ultrabook U300s a plně vybavenou, tenkou “čtrnáctku” U400, která v nezávislém pozorovateli chtě nechtě evokuje pocit, že něco podobného už někde viděl. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o stylový notebook v hliníkovém provedení, s pro Lenovo typickou klávesnicí, rozumným výkonem a kvalitním zpracováním. Pojďme se tedy na U400 podívat…

Na úvod upozornění: pro náš test jsme získali velmi ranou předprodukční verzi IdeaPadu U400, proto informace uvedené v článku berte s jistou rezervou. Notebook navíc dorazil v kompletně čínském provedení, proto i test je redukovanější než obvykle.

IdeaPad U400 patří mezi ultramobilní notebooky Lenovo. To je však jasně patrné z jeho označení (nemáte-li ve značení a řadách notebooků Lenovo jasno, přečtěte si našeho průvodce). Představuje však také novou generaci těchto strojů, které přímo vychází z konceptu U260, ale posouvají ho trochu dál. U400 se chce mezi ultramobilní stroje Lenovo hrdě hlásit, a tak přišla s tloušťkou pouhých 22,6 mm a vahou 1,9 kg.

U400-2525201-25255B3-25255DU400-2525204-25255B3-25255D

Testovaná konfigurace:

  • Intel Core i3-2330M
  • 2 GB DDR3 RAM
  • 500 GB 7200RPM HDD
  • Intel HD 3000 + AMD Radeon HD 6470M (přepínatelná)

vzhled, kvalita zpracování

Až na několik plastových prvků je notebook kompletně z kovu, ostatně jako U260. Hliník je jen lehce obarvený do fialova (podobně jako Y570), takže na první pohled je jasně poznat, že se jedná o kovové šasi. V tradici řady U notebook pokračuje díky tomu, že v zavřeném stavu vypadá jako kniha jednak díky přesahujícím okrajům základny a víka displeje, díky vytvořenému “hřbetu” na zadní straně přístroje a díky tmavě fialovým vnějším plochám (tedy víko displeje a rub základny).

U400-2-25255B1-25255D

Design je geometricky čistý, složený z převážně ostře řezaných hran a několika zaoblení. Notebook je příjemně tenký, což ještě opticky podporuje chytré tvarování a dělení ploch. Okolí klávesnice a opěrky rukou jsou striktně rovné, pouze klávesnice je mírně zasazená pod povrch. Pokud zavřený notebook díky knižnímu designu vypadá originálně, bohužel po otevření se toto již tvrdit nedá: stručně a jasně nám vzhledem, tvary, touchpadem i panty víka displeje U400 jasně připomene jistý jablečný produkt. Jestli je to dobře, nebo špatně, nechám na vás.

PB241421-25255B4-25255D PB241452-25255B4-25255D

Na čele základny najdeme dvojici diodových ukazatelů, jediných na celém notebooku, které prosvítají skrze bodové piktogramy (zděděné po U260): indikace napájení a nabíjení baterie.

Kvalita zpracování byla i u raného předprodukčního kusu až na pár výrobních vad zcela příkladná – díky kovové konstrukci je pevná základna i víko, nikde se nesetkáme s vrzáním ani prohýbáním. Při tlaku na víko však vady v obraze kvůli jeho minimální tloušťce sledujeme.

Klávesnice, touchpad

Ostrůvkovou chiclet klávesnici zdědil notebook z velké části od svých menších bratřičků z řad U a S – rozložení je plnohodnotné, šestiřadé, ovšem po vzoru zmíněných kolegů mají jednotlivé klávesy mělký stisk, celkově jsou nižší i s méně znatelným ergonomickým klenutím. V pravém sloupci najdeme užitečný blok kláves pro pohyb v textu, šipky jsou klasicky utopené v klávesnici. Zmíním jen, že klávesa Fn je až za Controlem (Lenovo tedy drží jednolitou podobu a u konzumních strojů ustoupilo ze svého původního rozložení, kdy je Fn zcela vlevo) a horní řada kláves má upřednostněné vedlejší funkce před F1-F12. Jediné, co může z pohledu ergonomie zamrzet, je ostrá hrana opěrek zápěstí, která však příliš nevadí, jelikož opěrky mají velkorysou plochu a základna nízký profil.

U400-5-25255B1-25255D

PB241415-25255B4-25255D PB241441-25255B4-25255D

Upozornění: předprodukční vzorek měl samozřejmě mezinárodní anglickou klávesnici, české modely budou přirozeně disponovat českými popisky a dvouřadým Enterem.

Touchpad je další z rysů, kterými notebook připomene ovocné notebooky. Dodavatelem je Synaptics, jedná se o beztlačítkový touchpad (tedy clickpad), ovšem k mému překvapení skutečně velmi dobrý. Celý slouží jako klikací plocha, je obrovský a pohodlně se po něm posouvá prst (mělo by se jednat o matované sklo). Zvládá samozřejmě gesta, problém mu nedělá polohování s položeným prstem na levém tlačítku (nesníží se ani obnovovací frekvence) nebo tažení pravým tlačítkem. Opakuji: clickpad mě skutečně velmi mile překvapil! Že by se tento druh touchpadů konečně dostával do skutečně použitelné podoby?

PB241413-25255B4-25255D PB241437-25255B4-25255D

Konektory, displej, zvuk

Konektorová výbava je poměrně útlá, ale zahrnuje vlastně vše, co je třeba a co se dá od stylového ultramobilního notebooku požadovat. Konektory najdeme jen na bocích. Vlevo je to gigabitový ethernet a USB 3.0 (Renesas), vpravo sdružený audio konektor, dvojice USB 2.0 a HDMI. Pak už pouze slot-in DVD mechanika. Chybět by mezi konektory někomu mohla čtečka paměťových karet. Dodám ještě, že jsou všechny konektory ve světle šedé barvě a zapadají tak do čistého designu.

PB241420-25255B4-25255D PB241424-25255B4-25255D

Displej má úhlopříčku 14″, je lesklý, s LED podsvícením, rozlišením “HD Ready” 1 366 x 768 bodů, poměrně slušným jasem a na použitou technologii i celkem živými barvami a kontrastem. Se základnou je spojený (na pohled) jedním podlouhlým pantem (opět jasná inspirace kdesi…), a tak je úhel otevření klasicky omezený na nějakých 130°. Předprodukční kus trpěl “mrtvým” kyvem víka displeje. Pro měkké dosednutí na základnu je celý okraj víka lemovaný gumovým proužkem.

PB241428-25255B4-25255D PB241435-25255B4-25255D

Dvojice reproduktorů je umístěná v zadní části základny, mají certifikaci SRS Premium Sound a vyluzovaný zvuk je vyváděný průduchy u pantu víka displeje. Jeho kvalita je – uznávám – mírně nadprůměrná, ale hlavně notebook hraje poměrně hlasitě.

Výkon, výdrž, chlazení

Výkon notebooku je samozřejmě jasně definovaný použitými komponentami. V nabídce procesorů je kromě nejslabšího testovaného Core i3-2330M také Core i5 a i7. Kromě integrované grafiky může být U400 osazený také základním přepínatelným dedikovaným čipem AMD Radeon HD 6470M s 1 GB vlastní paměti. Když není třeba vysoký grafický výkon, šetříme energii přepnutím na integrovaný čip Intel HD 3000 v procesoru, když naopak zatoužíme po výkonu, není nic jednoduššího než zapnout výkonný čip AMD. Jedná se však pouze o základní čip se 160 unifikovanými výpočetními jednotkami, a tak se drží na úrovni čipů, jako je nVIDIA GeForce 410M – oproti integrovanému řešení v procesoru extrémní nárůst výkonu nenabídne, avšak výrazně lepší podporu efektů ano. Notebook je možné osadit také kombinací pevných disků RapidDrive, tedy mSATA SSD a HDD.

hwinfo32-252520amd-25255B4-25255D

Základna, ostatně stejně jako celý notebook, má působit maximálně jednolitým dojmem, a tak bylo rozhodnuto, že baterie bude vestavěná a uživatelsky nevyměnitelná. Zoufat však tentokrát nemusíme kvůli výdrži – baterie má kapacitu 54 Wh, což je dokonce mírný nadstandard, a tak se při běžném použití můžeme spolehnout až na 5 hodin reálného provozu, což už nezní špatně.

PB2414451-25255B1-25255D

Čeho jsem se však trochu bál, bylo chlazení, protože nasává skrze klávesnici (alias “dýchající klávesnice” dle Intelu) a perforaci u pantů víka displeje (rub notebooku nemá žádné větrací mřížky), vydechuje vlevo. Nejenže není U400 hlučným notebookem, právě naopak – za normálních okolností se snaží být zcela tichá, ventilátor spíná jen výjimečně, v drtivé většině případů neslyšíte prostě nic (možná, že jede stále na nejnižší otáčky, jen prostě není vůbec slyšet). Až při vysokém vytížení začne konstantně silněji šumět. Také teploty jsou v pořádku, ačkoliv i zde jsem se v souvislosti s hliníkovým šasi bál, leč opět zbytečně: za běžného chodu se jen mírně zahřívá levý zadní roh, kde je chlazení. Při vysoké zátěži už je samozřejmě zahřátí znatelnější, ale pořád v normě. Opěrky zápěstí zůstávají stále chladné.

Dodám ještě, že při střední míře zatížení si notebook občas neuměl vybrat, jakou rychlost ventilátoru zvolit, a tak někdy pulzoval/rychle přepínal. To ale přisuzuji nedoladěnému BIOSu předprodukčního kusu.

Závěrem

Budu-li brát IdeaPad U400 jako vysoce přenosný konzumní notebook, pak je skutečně jen málo věcí, které bych mu chtěl s čistým svědomím vyčítat. Přidám-li k tomu navíc, že jsem testoval skutečně raný předprodukční kus, množina kritizovaných vlastností se ještě zmenší. Vlastně už mě potom žádná konstruktivní kritika nenapadá… vadit snad může jedině vestavěná baterie, která není uživatelsky vyměnitelná. A problém může někomu dělat design, který se hodně “inspiroval” jinde, ale abych nebyl nespravedlivý, má i několik originálních prvků typických čistě pro Lenovo.

Ovšem klady jasně převažují: U400 je lehký, skladný a kvalitně zpracovaný notebook na cesty, který vydrží i něco na baterii, nabídne základní výkon ve stylovém, vzhledově skutečně povedeném hliníkovém provedení, o které se nebudete muset až tak významně bát. Klávesnice je tradičně výborná, notebook nabídne obrovský clickpad, který se konečně dostal do stádia, kdy je dobře použitelný snad pro každého. Obrovskou výhodou U400 je také velice tiché chlazení.

Odpovědět naLenovo Blog CZ - Admin Zrušit odpověď

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky