IdeaPad Miix 700: ani ryba ani rak

Omrzel vás již starý pracovní notebook a rádi byste jej vyměnili za solidně vybavený tablet s Windows? S příchodem nových, pasivně chlazených procesorů Core M získávají solidní výpočetní výkon i tablety a mohlo by se zdát, že by se notebooky v jistých případech měly bát o místo. Je tomu však skutečně tak? To i mnoho dalšího se spolu pokusíme zjistit v naší dnešní recenzi tabletu Lenovo Miix 700. Tento počin Lenova navíc představuje jednoho z velmi mála konkurentů tabletů Microsoft Surface, kterým se Redmondský gigant do jisté míry snaží předpovídat budoucí směr vývoje přenosných počítačů.

Stylový vzhled s kloubem na zádech

Již při pohledu na přední, jinak nevýraznou, stranu zkušené oko zjistí, že před sebou nemá tak úplně obyčejný tablet. Miix 700 totiž využívá displej s poměrem stran 3:2, což se logicky promítlo i do proporcí samotné konstrukce. Krom displeje s atypickým poměrem stran toho na přední straně mnoho zajímavého nenalezneme. O poznání zajímavější je však situace na zadní straně zařízení, kde se nalézá výklopný stojánek ne nepodobný právě tomu z tabletů Surface od Microsoftu. Zde však vyklápění zajišťuje dvojice kloubů, jejichž mechanizmus důvěrně známe již z Yogy 3 Pro. Právě díky unikátním kloubům je pak zajištěna dobrá polohovatelnost tabletu, který lze naklonit do ostrého úhlu s deskou stolu. Stojan je vyroben z kovu a v zavřené poloze jej drží magnety, chod pantů je pak dostatečně tuhý a tablet tak pevně drží ve zvolené poloze.

Vedle stojánku se na zadní straně tabletu nalézá také snímač 5MPx fotoaparátu, který je zde – vzhledem ke kvalitě výstupních snímků i rozměrům tabletu – spíše jen do počtu. Když už jsme u rozměrů přístroje, zmínit musím také přesná čísla činící 292 x 210 x 8,95 mm, ručička vah se v tomto případě zastavila na hodnotě 1,1 kg. Lenovo IdeaPad Miix 700 je tedy na poměry tabletů poměrně velký i těžký a například hmotnostní rozdíl mezi ním a ultrabookem Yoga 900 činí 200 gramů. Manipulace se zařízením v režimu běžného tabletu tedy příliš pohodlná není. Na obranu tabletu však musíme dodat, že s 12″ úhlopříčkou a danou výbavou nelze v tomto směru dělat zázraky. Kvalita zpracování je v tomto případě na velmi dobré úrovni, nikde nic nevrže a lícování je příkladné. Jediná tlačítka na těle tabletu slouží pro regulaci hlasitosti a zapnutí přístroje a nalézají se na pravém boku přístroje.

Psaní s výhradami

V notebook můžete Miix 700 přetvořit prostřednictvím dodávaného příklopného krytu. Ten je velmi tenký a na první pohled připomíná známé magnetické obaly, kterými disponuje celá řada běžných tabletů. Konstrukce je zde řešena velmi chytře a díky magnetům lze klávesnici částečně přichytit k přední straně tabletu. Díky tomu je klávesnice mírně nakloněná směrem k uživateli a zvyšuje se tak komfort práce s ní. Co však celý tento dobrý nápad naprosto zabíjí, je prohýbání tenké klávesnice, kvůli němuž „režim“ nakloněné klávesnice uživatel pravděpodobně příliš využívat nebude.

Mechanika kláves je ovšem i přes velmi nízký zdvih poměrně povedená a nabízí příjemnou tuhost stisku a dostatečnou hmatovou odezvu. Pochvalu si na druhou stranu nezaslouží touchpad, který je zde spíše, aby se neřeklo. Není totiž dostatečně citlivý, často mívá problém rozpoznat vícedotyková gesta a jeho tlačítko se tiskne velmi ztuha. Klávesnice neobsahuje vlastní baterii a pro napájení i komunikaci s tabletem využívá sestavu pinů na spodní hraně Miixu.

Konektivita chvalitebná

V oblasti konektorové výbavy nabízí tablet nutný základ skládající se z jednoho USB 3.0, micro-HDMI a 3,5mm jacku. Druhý USB konektor je pak spárovaný s pomalejším řadičem 2.0 a zároveň slouží také k nabíjení zařízení. Aby nedošlo k záměně nabíjecího USB za to běžné, je konektor označen oranžovou barvou a doplněn o zobáček, díky němuž napájecí kabel zasunete pouze do něj. Vzhledem k určení zařízení lze jeho konektorovou výbavu označit za naprosto dostatečnou, náročnější uživatel by však výhledově nejspíš ocenil také USB-C konektor.

Zklamání nepřišlo ani v oblasti bezdrátové konektivity, která je zde zastoupena prostřednictvím Wi-Fi 802.11 a/c, Bluetooth 4.0 a LTE. Slot na SIM kartu se spolu s tím na microSD ukrývá pod stojanem.

Displej a zvuk

Jak padlo již výše, Miix 700 využívá 12″ displej s poměrem stran 3:2, asi nikoho nepřekvapí, že se jedná o IPS panel a jeho pozorovací úhly jsou na špičkové úrovni. Více než dostatečné je také rozlišení 2 160 x 1 440 px. Výhrad příliš nenaleznete ani vůči barevnému podání, dokonce i černá je na poměry IPS panelů na slušné úrovni. Horší je to s maximálním jasem, který je pro dobrou čitelnost na slunci nedostatečný. Přítomen je i senzor pro automatickou regulaci jasu, který však ne vždy pracoval tak, jak by se po něm chtělo.

Byť jsem toho od zvukového projevu integrovaných reproduktorů moc nečekal, i zde se dostavilo mírné zklamání. Zvuk je plechový, postrádá detaily a i jeho maximální hlasitost by mohla být vyšší.

Solidní výkon a naprosté ticho

Testovaný IdeaPad Miix 700 disponoval následujícím hardwarem:

• Intel Core M5-6Y54 (Skylake), 2 jádra / 4 vlákna, 1,1-2,7 GHz, 4MB cache, 4,5 W TDP
• Intel HD Graphics 515
• 8 GB LP-DDR3 RAM
• 256GB SSD

Díky přítomnosti moderního Intel Core M5 tablet nabízí solidní výkon dostatečný na prakticky libovolnou kancelářskou aplikaci. Zároveň nepotřebuje aktivní chlazení, díky čemuž je po celou dobu naprosto tichý. Celkovému výkonu při práci s tabletem pak napomáhá také přítomnost 256GB SSD a 8 GB operační paměti RAM. Pokud tedy bude tablet sloužit výhradně pro kancelářskou činnost či multimedia (k čemuž je ostatně i určený), nenarazíte s ním na problém týkající se nedostatečného výkonu.

Miix 700 si dokonce poradí i s méně náročnými hrami, jako je například Bioshock Infinite, Grid 2 či Hitman: Absolution. Ve všech případech však počítejte s nejnižšími detaily a pouze HD rozlišením. Při nativním rozlišení a nízkých detailech si však na Miixu zahrajete například Counter Strike: Global Offensive. Při dlouhodobé zátěži jsem se však setkal s drastickým propadem výkonu, což na jednu stranu není nijak zvlášť překvapivé.

Výdrž na baterii

Díky úspornému hardwaru lze při běžné kancelářské zátěži se zapnutou Wi-Fi a jasem na polovinu počítat s výdrží okolo 7 hodin. FullHD film na maximální jas dokázal tablet přehrávat 5,5 hodiny a v režimu vysoké zátěže vydržel necelé 3 hodiny.

Slabinou je software

Microsoft sice urazil dlouhou cestu k vytvoření plnohodnotného systému pro dotyková zařízení, zdaleka to však ještě „není ono“. Operační systém Windows 10 možná obsahuje také tabletový režim, který se automaticky aktivuje po odpojení klávesnice, na pohodlné ovládání pouze prsty však zapomeňte. Systém mě v tomto nejednou pořádně potrápil a práce s tabletem ve stoje zde byla vyloženě nekomfortní. Navíc jsem se setkal i s řadou pádů aplikací a dokonce i záseků celého operačního systému. Pro podobné zařízení sice může být Windows 10 nejvhodnějším operačním systémem, ale přitom u něj nedostanete stejný komfort při konzumaci obsahu a bez klávesnice zapomeňte i na vysokou produktivitu při jeho vytváření. I po připojení klávesnice se však jedná o specifické zařízení, které dokáže notebook nahradit pouze v určitých mantinelech.

Zdroj obrázků: Notebookcheck.net