ThinkPad X1 Carbon 7. gen. – ve znamení tenkosti

ThinkPad X1 Carbon 7. gen. – ve znamení tenkosti

Tenký, lehký businessový notebook, který nemá žádné zásadní nedostatky a jeho nevýhodou je jen jeho vyšší cena – i tak by se dal v krátkosti shrnout ThinkPad X1 Carbon sedmé generace, který jsem měl tu čest otestovat. Pojďme se na něj podívat blíže.

Balení

Ač se u ostatních testovaných zařízení u balení nepozastavuji, tady udělám výjimku, protože X1 si to zaslouží. Lenovo chce, abyste si u prémiového notebooku užili i samotné rozbalování, a proto je v obyčejné papírové krabici zabalená i druhá, o poznání menší krabička. Už z jejího designu vám musí být jasné, že X1 není jen další obyčejný notebook. Maličkost, která opravdu potěší. V balení byla (kromě adaptéru a příruček) přítomna i redukce na „full-sized“ ethernet port.

Balení

Balení

Testovaná konfigurace

Ačkoliv je X1 Carbon prémiovým notebookem, v testované konfiguraci nebyl zdaleka vybaven tím nejlepším hardwarem. K dispozici jsem měl výkon čtyřjádrového procesoru Intel Core i5 8265U s maximální frekvencí 3,9 GHz. Dedikovaná grafika bohužel osazena nebyla (a ani být nemohla, protože tento notebook s dedikovanou GPU nepořídíte – v takovém případě se musíte poohlédnout po X1 Extreme), tudíž jsem si musel vystačit s tou integrovanou. Pro multitasking bylo aplikacím k dispozici 8 GB RAM paměti a kapacita interního SSD činila 256 GB.

Displej

Antireflexní 14“ IPS FullHD panel mě ani nezklamal, ani nenadchnul. Barevné podání se mi zdálo vyvážené, barvy nebyly ani syté, ani příliš vybledlé. Co musím pochválit, je dostatečný minimální jas, ten vyšší by mohl být ještě jasnější (v normálně osvětlených místnostech jsem se pohyboval na 50 – 75%). Myslím si, že kdybych s notebookem pracoval venku a za zády by mi svítilo sluníčko, měl bych problémy s čitelností. Je možné si objednat konfiguraci s filtrem PrivacyGuard, každopádně testovaný model jím vybaven nebyl (což je škoda).

Displej X1 Carbon

Displej

Rozhraní a konektory

Ačkoliv je notebook velice tenký, ústupky v podobě eliminace některých „klasických“ portů se (až na ethernet) nekonaly, a za to dávám palec nahoru. Na levé straně nalezneme 2× USB-C pro napájení (Thunderbolt 3), dokovací konektor (ten lze využít i pro redukci na plný, nativní ethernet), USB 3.1 první generace, HDMI (ve verzi 1.4) a 3,5mm jack.

X1 Carbon vlevo

Levá strana

Na straně pravé nalezneme zámek Kensington, výdech ventilátoru, USB 3.1 a poněkud netradičně umístěné napájecí tlačítko, u kteréhož se na chvíli pozastavím.

Pravá strana

Pravá strana

Po tom, co mi notebook přišel, jsem chvíli „dumal“ nad tím, kde se vlastně zapíná. Nad klávesnicí nebylo žádné tlačítko (jak je jinak dobrým zvykem), a tak jsem musel hledat po bocích, kde jsem ho našel. Tlačítko je zapuštěné, a tak nehrozí, že byste si ho třeba omylem zmáčkli v batohu. Navíc, pokud je notebook zavřený a vy „čudlík“ stisknete, počítač se nezapne. Důvod, proč ho Lenovo umístilo na bok, je možná celkem jednoduchý – nad klávesnicí se zřejmě nachází přívod vzduchu. Co se mi ale líbí, je výdech ventilátoru na bok. Nechápu, proč je u všech ostatních notebooků výdech na panty. Takto mi to přijde mnohem logičtější. Každopádně ke hluku se ještě dostaneme.

Zpracování, dojmy, klávesnice

Notebook je zpracovaný z karbonu a hliníku, díky čemuž je krásně tenký a lehký. Nikde nic nevrže, nikde se nic neprohýbá a víko lze (s trochou námahy) otevřít jednou rukou. Pokud máte zpocené prsty, budete zanechávat jejich otisky, což je na černém provedení docela vidět. Co se týče indikačních diod, na bocích naleznete dvě – jedna je v zapínacím tlačítku a druhá poblíž nabíjecího konektoru. Indikace činnosti pevného disku bohužel chybí. Červená tečka ve víku je taková „ThinkPadí“ klasika.

A jdeme k zabezpečení. Kromě TPM čipu pro HW šifrování dat je vám k dispozici i biometrické ověření – přesněji čtečka otisků prstů a webkamera s podporou Windows Hello. Čtečka otisků prstů je rychlá a spolehlivá, jen má velký problém s mokrými či zpocenými prsty – v tom případě vás do systému nepustí. Co se týče IR kamery s Windows Hello, z té jsem byl úplně unešený. Do systému mě pustila v 99 % případů, přihlašování je komfortní, rychlé a vcelku i návykové. To mě opravdu bavilo a za tuto funkci bych si klidně připlatil.

Co se týče samotné webkamery, disponuje krytkou ThinkShutter a její kvalita mě docela potěšila.

webkamera

Webkamera

Klávesnice je stejná, jako u ostatních ThinkPadů – to znamená vyšší zdvih, prohozené Ctrl a FN (které si lze softwarově přehodit), a mně se na této klávesnici píše prostě skvěle. Nechybí dvouúrovňové bílé podsvícení, které je krásně rovnoměrné.

Podsvícení klávesnice

Podsvícení

U všech ostatních ThinkPadů, které jsem doposud testoval, zhasnul displej společně s klávesnicí a ta se po opětovném probuzení displeje nerozsvítila. Tady tomu nebylo jinak, ale zhasnutí displeje tu fungovalo poněkud odlišně. Pokud jsem na notebooku nic nedělal, zhasnul displej společně s klávesnicí a kontrolka napájení začala „dýchat“ (takové blikání charakteristické pro úsporný režim), ale úsporný režim to nebyl – stačilo totiž pohnout kurzorem myši a displej se opět rozsvítil. To mě na tomto (již finálním) kusu docela zaujalo.

Klávesnice

Spodní část notebooku

Tím se dostáváme k trackpointu a touchpadu. Trackpoint je dostatečně citlivý, ale za celou dobu používání jsem nejvíce používal touchpad. Jeho zapuštěné tlačítko lze stisknout jen v jeho spodní polovině (což je škoda, tuto vlastnost vytýkám snad u všech dosud zapůjčených ThinkPadů a čekal jsem, že vlajková loď toto bude mít lépe vyřešené), což může vadit například při přesouvání souborů. Byl ale dostatečně citlivý (možná až příliš – zpocené ruce mu dělaly problém), podporoval všemožná multidotyková gesta a tlačítko bylo poměrně tiché.

Co se týče reproduktorů, pyšní se technologií Dolby Atmos a příjemně mě překvapily. Díky tomu, že notebook disponuje hned čtyřmi reproduktory, kdy dva spíše basové jsou na spodní straně a dva středo-výškové nad klávesnicí, směřující k uživateli, snažily se vyhrát i nižší frekvence (přišlo mi, jako kdyby jim pomáhal nějaký subwoofer), podání stereoprostoru bylo skvělé a nezdálo se mi, že by se ztrácela dynamika díky kompresi. Palec nahoru!

Mikrofon mě zas tak moc neoslnil a spadá spíše do průměru.

Výkon a baterie

Výkonnostní stránka notebooku nebyla špatná, kdyby ale byla k dispozici konfigurace s dedikovanou grafikou, bylo by to ještě lepší. Benchmarky:

Detailní výsledek z PCMarku si můžete stáhnout zde.

Co se týče teplot, notebook se celou dobu, co jsem ho měl zapůjčený a dělal jsem na něm svou práci, chladil jen a pouze pasivně. Ventilátor se mi povedlo roztočit až při benchmarcích, kdy se teplota držela do nějakých 75°C, což je krásná hodnota.

S počítačem jsem ale měl dva problémy, které se mi nepodařilo nasimulovat znovu (resp. ten první by asi nasimulovat šel, ale strach mi nedovolil): při „úplném“ vybití se měl počítač uspat, ale z nějakého důvodu nastal problém a kontrolka napájení začala rychle blikat. To samé se mi stalo, když jsem měl počítač delší dobu uspaný a měl přejít do hibernace.

Baterie mě příjemně překvapila. Lenovo uvádí u tohoto modelu 16hodinovou výdrž. Její kapacita činí 51 990 mWh (tj. cca 3 040 mAh). Mně se povedlo dostat na 8-9 h výdrž (zaplá WiFi a Bluetooth, jas kolem 75 %, běžná kancelářská práce). Pokud jsem počítač víc zatížil a spustil jsem na něm například hru, výdrž spadla ke dvou hodinám. Já osobně jsem notebook často nosil do školy – po návratu domů mi vždy alespoň 50 % kapacity zbylo a věděl jsem, že s ním další školní den bez rychlonabíjecího 65W adaptéru vydržím. Z 5-100 % akumulátor dobijete zhruba za 2,5 hodiny, což je slušná hodnota.