Lenovo ThinkPad Yoga 370: několikaměsíční zkušenosti

Lenovo ThinkPad Yoga 370: několikaměsíční zkušenosti

Shrnutí dvou měsíců testování konvertibilního notebooku, fotogalerie, výkonnostní testy. Slíbený článek je zde!

ThinkPad Yoga 370 je na trhu již nějaký pátek, míra volného času je však omezená. S jistým zpožděním přinášíme i několik odstavců k tomuto sympatickému notebooku, který byste určitě neměli přehlédnout.

Testovaná konfigurace: Lenovo ThinkPad Yoga 370-20JJZ356US

  • Procesor: Intel Core i5-7300U
  • Operační paměť: 8 GB DDR4
  • Grafická karta: Intel HD Graphics 620
  • Displej: 13,3“ Full HD IPS
  • Úložiště: 250 GB SSD Toshiba
  • Operační systém: Windows 10 Pro
  • Konektivita: Wi-Fi, Bluetooth, 4G modem

Konstrukce, zpracování, design

Lenovo ThinkPad Yoga 370 je notebook, který se svým rodokmenem rozhodně nezapře. Jedná se o velmi elegantní notebook, černá barva (grafitově šedá z ThinkPadů konečně zmizela) a ostře řezané hrany notebooku zkrátka sluší. V kombinaci se štíhlým tělem se jedná o jeden z nejhezčích ThinkPadů za poslední dobu. K dispozici jsou také modely ve stříbrném barevném provedení, osobně bych ale zůstal věrný klasice, která k ThinkPadu tak nějak neodlučitelně patří.

Tělo notebooku je z větší části sestaveno z plastů vyztužených uhlíkovými vlákny, díky čemuž by měl být přístroj trvanlivější než konvenční celoplastové notebooky. Víko notebooku má hladký finiš a je velmi příjemné na dotek. Zároveň působí bytelně a je dostatečně pevné, aby se dal notebook zvednout za roh displeje. Spodní vana je ze stejného materiálu a během testování snášela s klidem i ne úplně šetrné zacházení (občasné nošení za roh atd.). Přesto musím být u základny jako takové kritičtější. Při přizvednutí ze stolu a snaze ohýbat notebook za přední rohy se tělo lehce kroutí. Testovaný kus se navíc během testování poměrně rozvrzal na levé přední straně. Nevím, jestli je to delším působením mého ostrého zápěstního kloubu (ba už vůbec není zdravé si při psaní opírat ruce, vím), rozhodně to ale trochu snižuje celkový dojem. Rozhodně už jsem se setkal s pevnějšími notebooky a to jak mezi ThinkPady, tak i prémiovými IdeaPady. Přesto bych ale notebook označil za bytelný a nepůsobil na mě křehce.

Na zadní hraně těla trůní dvojice masivních pantů, které umožňují překlopení obrazovky na spodní stranu notebooku. Jejich chod je plynulý, pevnost nastavena tak akorát. Obrazovka při běžných otřesech „nepadá“ (např. ve vlaku, pokud tedy zrovna necestujete něčím jako vůz řady 810) a ani se příliš neklepe, takže se s notebookem dá obstojně pracovat i v dopravních prostředcích. Při větším poskočení vlakové soupravy už si displej ale sedne. Žádný problém s pevností konstrukce jsem nezaznamenal ani v žádném jiném módu (notebook položený vzhůru nohama atd.). Vzhledem k povaze pantů není možné notebook otevřít jednou rukou.

Dostáváme se pomalu k tomu největšímu překvapení: zámek klávesnice. U prvních generací překlopných notebooků se občas mohlo stát, že pokud jste otočili obrazovku a položili notebook klávesnicí dolů, mohlo dojít k vylomení klávesy atd. Ačkoliv byly notebooky vybaveny systémem, který v překlopeném stavu vypínal klávesnici, někdy se stávalo, že software selhal a notebook snímal např. kolenem stisknuté klávesy. ThinkPad Yoga 370 posouvá řešení na novou úroveň: při otočení obrazovky se přizvedne rámeček mezi klávesami, a vytvoří se tak jednolitá plocha. Klávesy se navíc zamknou zespodu, takže je ani není fyzické možné stisknout. Funguje to perfektně a je to i vcelku dobrá vychytávka („Koukej, to jsi ještě neviděl!“).

Našlo by se ale také pár věcí, které bych rád viděl trochu jinak. Předně jsem postrádal nějaký hardwarový ovladač hlasitosti: v režimu tabletu je velmi nepohodlné nastavovat „volume“ lovením a klikáním v systému. A ač to sám říkám nerad, dnešní doba fandí obrazovkám s minimálními rámečky po stranách. ThinkPad Yoga 370 by v této disciplíně jistě pořád patřil mezi ty lepší notebooky, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že by notebook zvládl i větší obrazovku. Subjektivně to ale vůbec neřeším a na notebooku si cením daleko jiných vlastností.

Ještě pár údajů řečí čísel. Rozměry jsou 313.5 mm x 222.2 mm x 18.2 mm, hmotnost cca 1,4 kg.

Klávesnice, TrackPoint, trackpad

Základně dominuje šestiřadá ostrůvková klávesnice. O těchto klávesnicích bylo napsáno již mnoho a pokud jste se s mými recenzemi již někdy setkali, asi tušíte. Zkusím to shrnout. Mechanika kláves je perfektní. Psaní je velmi pohodlné, klávesy mají ideální tuhost a rozumnou hloubku stisku (ani moc malou, ani příliš velkou). Hlučnost psaní je tak akorát, klávesnice je jistě o třídu tišší než staré sedmiřadé klávesnice.

Horní řada kláves je standardně nastavena pro multimediální funkce (hlasitost, jas atd.), klávesnice ale samozřejmě obsahuje také režim FnLock, kterým lze klávesy přepnout na standardní funkční klávesy (F1, F2 atd.). Rozložení klávesnice je v pořádku, pokud nejste obzvlášť nároční (jako já). Klávesa kontextové nabídky chybí, insert nemá vlastní klávesu (mačká se kombinací Fn+End), úplně chybí numerický blok v písmenové části klávesnice atd. Největší výtku mám k chybějícím klávesám ovládání hlasitosti: po stranách klávesnice je asi metr čtvereční místa, kde by klidně mohly být.

Klávesnice je vybavena spodním podsvícením, které je díky „matným“ popiskům kláves velmi příjemné na oči. Podsvícení lze zapnout buď s klasickou intenzitou, nebo v adaptivním režimu, kdy se intenzita světla mění podle okolních podmínek. Funguje to docela dobře.

V klávesnici se klasicky nachází červený TrackPoint. Funguje bez problémů a není mu co vytknout. Trojice přidružených tlačítek pod mezerníkem slouží jako levé tlačítko myši, rolovací kolečko a pravé tlačítko myši. Klávesy mají dobrý tvar a jsou příjemné na používání. Oproti některým jiným notebookům 70. generace mají také „správně“ vyřešenou mechaniku (červená tlačítka se mačkají na dolní straně, modré na horní straně).

Pod tlačítky TrackPointu najdeme rozměrný trackpad. Ten není skleněný jako u některých vyšších modelů, má ale velmi příjemnou povrchovou úpravu s velmi jemnou texturou. Trackpad je vyjma zhruba jedné čtvrtiny na horní straně dobře mačkatelný, integrované tlačítko je ale dost hlučné.

Displej

13,3″ obrazovka má Full HD rozlišení (1920×1080 pixelů) s poměrem stran 16:9. Displej je na povrchu lesklý, ne ale tolik jako klasické notebooky. Obrazovka je vybavena IPS technologií, barvy mi ovšem přišly poněkud mdlé (a to nejsem vůbec zastánce přehnaně kontrastních obrazovek, výrobcem udávaná hodnota je 700:1), je ale možné, že jde jen o můj dojem. 60Hz obnovovací frekvence nikoho nepřekvapí. Rozsah podsvícení obrazovky je spíš nižší: za slunného dne je obraz hůř čitelný. Přistihl jsem se, že jsem většinu doby testování udržoval jas v horních hodnotách (výrobce udává hodnotu 300 nits, což je přitom stejná hodnota, jakou má např. IPS panel v ThinkPadu X230, kde podobný pocit nemám). Bohužel, jak je u Lenova již řadu let zvykem, po několika týdnech se na obrazovce objevily známky prosvítání podsvícení (LCD bleeding). Je otázkou, kolik uživatelů si toho v praxi všimne, trochu to ale snižuje dojem z notebooku jako takového.

Displej je dotykový, zvládne bez problémů rozpoznat i 10 dotyků najednou. S přesností dotyku nebyl problém, reakce na pohyb velmi slušné. K dispozici je také stylus v pravé části základny, se kterým jsou přesné pohyby hračka.

Výkon

Notebook je vybavený procesorem Intel Core i5 sedmé generace (i5-7300U), který tvoří jakýsi výkonový střed v rámci dostupných konfigurací. Nízkonapěťový procesor (TDP je 15 W) poskytuje notebooku dostatek výkonu na všechny činnosti, které jsou v rámci použitých komponent předpokládatelné: web, práce s kancelářskými dokumenty, neprofesionální úprava videa či obecně multimédia. K dispozici jsou také modely s méně výkonným i3-7100U či modely s o něco silnější i7-7500U a i7-7600U. Osobně považuji testovanou konfiguraci za dobrý střed: výkonnější modely jsou v současnosti setřeny novými procesory Intel Core osmé generace a základní model s procesorem i3 má o něco menší výkonovou rezervu do budoucna. Dvoujádrový procesor má takt 2,6 GHz (v Turbo režimu až 3,5 GHz) a v rámci lehkého a přenosného zařízení ho považuji za plně dostačující.

Operační paměť má kapacitu 8 GB, paměťové moduly jsou standardu DDR4 (2133 MHz). Paměť RAM je v této konfiguraci bohužel napevno součástí základní desky a není ji možné vyměnit či dodatečně rozšířit, což se týká všech konfigurací vybavených 4G (WWAN) modemem. Modely bez 4G konektivity mají paměť RAM o kapacitě 16 GB v jednom standardním slotu přístupném po rozebrání přístroje.

Grafická karta Intel HD 620 je integrovaná v procesoru a ničím nepřekvapí. Její výkon dostačuje na běžné používání, zvládne i základní počítačové hry. Maximální dostupné rozlišení je 4K při 24 Hz (skrze HDMI port).

Jako úložiště slouží rychlé SSD s kapacitou 256 GB značky Toshiba (model THNSF5256GPUK). Disk je připojený k desce rychlým M.2 NVMe portem a dodává notebooku dostatek rychlosti. 256 GB místa se nemusí zdát mnoho, v dnešní éře cloudových úložišť ale věřím, že nebude cílovou skupinu nijak omezovat.

Připojitelnost, konektivita

  • Levý bok: nabíjecí konektor, USB type-C/Thunderbolt 3, rozhraní ThinkPad Ethernet Extension, USB 3.1 (trvale napájené), čtečka čipových karet
  • Pravý bok: zámek Kensington, HDMI 1.4, USB 3.1, čtečka micro SD karet, slot na kartu microSIM, sdružený 3,5 mm jack
  • Další: Wi-Fi (Intel Dual Band Wireless-AC 8265), Bluetooth 4.1 (součást Wi-Fi adaptéru), 4G/LTE (WWAN) modem Sierra Wireless EM7455, NFC (v trackpadu)

Údaje mluví za vše, zmíním pouze pár postřehů. Předně oceňuji umístění USB type-C na levé straně notebooku: většina zákazníků jsou praváci, tudíž nebude připojený smartphone překážet při připojení myši. Rozložení konektorů je celkově docela slušné a je vidět, že se nad ním někdo zamyslel. HDMI a USB 3.1 se tak nachází na pravém boku co nejvíc vzadu, levý bok je na tom podobně. To se mi líbí. Hodně tomu napomáhá umístění výdechu větráčku na zadní stranu notebooku, zbylo tedy více místa na rozložení konektorů na bocích.

ThinkPad Yoga 370 nemá podporu klasického dokování, což může být pro některé uživatele limitující. U této kategorie notebooků ale nejde o nic nenormálního. Chybějící VGA konektor nikoho nepřekvapí (od šesté generace procesorů Intel Core je již minulostí), zarazit může chybějící konektor Ethernet. Vzhledem k jeho poměrně zastaralému provedení se s ním budeme nejspíš vídat čím dál méně. Model ThinkPad Yoga 370 ho nahrazuje proprietárním rozhraním ThinkPad Ethernet Extension, které vyžaduje přikoupení zvláštní redukce. Osobně si myslím, že u takto přenosného zařízení absence ethernetu zas tak moc nevadí.

Webkamera, mikrofon, reproduktory

HD webkamera se nachází v horní části rámečku obrazovky. Má obyčejné parametry a kvalita obrazu nepřekvapí, ani nezklame. Při dobrém osvětlení je nahrávaný obraz dobrý, s horším osvětlením jde ale kvalita rychle dolů. Spuštění webkamery signalizuje zelená indikační dioda napravo od ní.

Dvojice mikrofonů se nachází po stranách webkamery. Záznam je kvalitní a bezproblémový. Aplikace Lenovo Vantage umožňuje výběr z několika režimů záznamu (konference, jeden uživatel atd.).

Stereo reproduktory (2x 2W) ústí do žlabu mezi klávesnicí a víkem notebooku. Kvalita zvuku mě docela zklamala, v ThinkPadech se obvykle objevují o dost lepší reproduktory. Hlasitost zvuku je plně postačující, zvuk jako takový ale není moc dobrý a moc velký zážitek od nich nečekejte.

Zabezpečení

Čtečka otisků prstů se nachází na pravé části palm restu pod kurzorovými klávesami. Na testovaném kusu byla bohužel většinu času nefunkční, postupem času jsem vydedukoval, že je to vina špatného kontaktu mezi ní a základní deskou. S největší pravděpodobností jde ale o vadu předprodukčního kusu, při koupi notebooku si ale radši zkontrolujte, že je vše v pořádku. Samotné rozpoznávání otisku funguje bez problémů, stavová dioda vás navíc informuje o tom, zdali se čtení podařilo či nikoliv.

Ze zabezpečení ještě stojí za zmínku TPM čip verze 2.0. Čtečka čipových karet není součástí všech konfigurací a pokud ji vyžadujete (např. pro přístup do internetového bankovnictví), ověřte si u prodejce, že ji notebook v dané konfiguraci skutečně má.

Baterie a výdrž

V těle přístroje se ukrývá 4článková Li-Pol baterie s kapacitou 51 Wh. Reálná výdrž při práci s dokumenty či prohlížení webu se tedy pohybuje okolo 6 – 8 hodin. Výrobcem udávaných až 12,5 hodiny se mně osobně při testu nepovedlo přiblížit ani zdaleka, je ale možné, že s velmi nízko nastaveným jasem, vypnutými bezdrátovými sítěmi a hodně nenáročnou činností se lze k této výdrži dostat. Záleží na tom, jak nízko budete ochotni stáhnout jas a výkon. Podotýkám, že notebook zásadně nevybíjím „do dna“ a vždy nechávám alespoň 15 % kapacity baterie.

Nabíjení pomocí dodávaného 65W adaptéru trvá zhruba hodinu.

Chlazení a větráček

Jak jsem již zmiňoval výše, větráček přístroje ústí na zadní straně notebooku. To je příjemné, neboť to nediskriminuje leváky ani praváky. Notebook nasává většinu vzduchu na spodní straně, určitě bych ho nedoporučil na používání v peřině či dece bez spodní podložky.

Tenké tělo notebooku je konstrukčně limitující faktor a i když je notebook osazený nízkonapěťovým procesorem, dokáže se tělo docela dost zahřát. Výsledkem je, že větráček běží zapnutý většinu času, kdy je notebook připojený k síti, popř. ho konstantně zatěžujete (a třeba i jen málo). Větráček má docela hlasitý zvuk, je svištivý a určitě nepatří k těm, které byste v tiché místnosti přeslechli. Na plné otáčky už je vyloženě hlučný a ruší.

Teploty zařízení se pohybují v mezích normálu. Nestane se, že by byl notebook při normální práci tak teplý, že by byl nepohodlný na klíně, popř. že by docházelo k silným emisím tepla z klávesnice či palm restu. Osobně ani neočekávám, že by někdo tento notebook používal k náročným výpočetním úlohám, jelikož se k tomu ze své podstaty tak úplně nehodí.