Velká arktická výprava

Technologie je to nejdůležitější. Bez ní bychom tuto cestu nemohli podniknout. 

Dobrodružství má mnoho podob: parašutismus, potápění do hlubin oceánu nebo třeba lezení na vrcholky hor. Ale dobrodružstvím může být i průzkum vašeho okolí. Pro Nicolase Peissela je tímto okolím arktická oblast. 

„My, Kanaďané, máme kolem sebe jedno z největších neprozkoumaných území.“ říká Peissel. „Mým snem vždy bylo bádání a objevování – dozvědět se více o naší planetě a najít nové způsoby, jak ji vnímat.“ 

 

Peissel je vedoucím Arktické mise, dvoudílné expedice vedené týmem vědců, výzkumných pracovníků a polárních průzkumníků v srdci Arktidy, která má za cíl objevit neprobádané úseky, vést vědecké průzkumy místních vod a zkoumat dopady tání ledu na naši planetu. První část mise – „Tání ledu“ – byla zahájena v červnu 2017 a skončí v říjnu 2018. 

Jedním z cílů expedice je poukázat na dramatické změny, ke kterým dochází v arktickém prostředí. Mezi ty patří zejména eroze ledovcového mořského ledu a jeho ubývání způsobené oteplováním klimatu. 

 

„Chceme této změně čelit. Prostřednictvím expedice a prostřednictvím lidské snahy chceme přinést větší povědomí o tání ledovců Arktidy,“ řekl Peissel. 

 

Během této čtyřměsíční cesty po Arktidě tým zdolal třetinu cesty kolem celého světa (7 000 námořních mil), od pobřeží Grónska až po pobřeží Severní Ameriky na palubě téměř 14metrové jachty, kterou jmenovali Exiles. Tým navštívil i oblast známou jako „továrna na ledovce“, kde největší ledovce na severní polokouli vznikají, oddělují se a pohybují se dolů podél pobřeží Severní Ameriky. 

„Dosažení této oblasti přes 80 stupňů severní šířky bylo neuvěřitelné. Byli jsme pouhých 600 námořních mil od severního pólu, což je pro plachetnici tohoto typu nevídané,“ řekl Peissel. 

Tým shromáždil vědecké údaje o tom, jaký má tání ledu dopad na míchání proudů, které řídí globální oceánské proudy, sledoval pohyb ledových ker, které se oddělily od ledovců následkem tání a prováděl podvodní a letecké průzkumy ledu. „Může to trvat nějaký čas, než tato data analyzujeme,“ řekl Peissel. „Ale získáme odpovědi na některé otázky, které máme ohledně měnící se arktické oblasti a budeme také informovat vědce o dalším výzkumu, který je třeba provést.“ 

Předběžné nálezy z expedice týmu ukázaly složitost arktických vod. „Teplejší povrchové vody – až 10 stupňů Celsia – byly pozorovány u ledovce končícího v moři ve fjordu Eternity,“ řekl doktor Dan Carlson, pozorovatelský fyzikální oceánograf a vědecký důstojník týmu Mission Arctic. „Časosběrné záběry z dronu také poskytly první dokumentaci o drobné dynamice ledu, která přináší informace důležité pro vývoj přesných modelů úniku ropy ve vodách s vysokými koncentracemi ledovcového ledu.“ 

Pro Peissela bylo jedním z největších úspěchů mise získání pěti hlubinných sond v obtížných podmínkách. Tyto sondy byly před rokem spuštěny do strategických oblastí podél Arktidy Mezinárodním výzkumným střediskem pro arktické oblasti a shromažďují údaje o mořském dně. „Bylo to nesmírně obohacující, protože jsme získali informace z ročního výzkumu.“ řekl. 

 

Tak rozsáhlý průzkum se bohužel neobejde bez potíží. Vzhledem k tomu, že Arktida taje jen během určitého období, měl tým omezený čas pro cestování. Kvůli extrémním podmínkám jako je vítr a mráz byla plavba náročnější. Peissel vypráví zážitek, kdy téměř přišli o loď. „Kotvili jsme ve fjordech za nepříznivého počasí během velmi silného větru. Náš řetěz s kotvou se zasekl, což téměř ukončilo celou expedici,“ řekl. „Dělali jsme vše pro to, aby byla cesta co nejbezpečnější, ale matka příroda s námi měla jiné plány. V této oblasti je skutečným pánem ona a má vždy poslední slovo.“ 

Před pár staletími byly průzkumy omezeny nedostatkem námořní techniky. „V 18. a 19. století byly expedice do Arktidy vedeny v podstatě naslepo. Byli to skuteční průzkumníci, bez map a technologií, které by je vedly,“ řekl Peissel. Pro tým arktické mise technologie znamenala významný rozdíl v překonávání problémů a umožnění průzkumu. 

Tým používal systém GPS pro navigaci v celé oblasti, satelitní telefony, aby komunikoval s kanadskou ledovcovou službou a získal informace o stavu ledu, drony pro skenování ledu a podvodní automatizované vozy k prozkoumání toho, co se děje pod ledem. „Technologie je to nejdůležitější,“ říká Peissel. „Bez ní bychom tuto cestu nemohli podniknout.“ 

Peissel poznamenal, že jejich zařízení Lenovo hrála ústřední roli při uskutečnění mise. Jejich navigační software byl v tabletu ThinkPad X1, který byl stěžejním navigačním nástrojem na palubě. „Byl dostatečně rychlý, aby udržel krok s našimi náhlými změnami kurzu,“ říká. „Byl také neustále vystaven náročným podmínkám – větru, vlnám a teplotám pod nulou – ale dokázal v tomto drsném prostředí vydržet. X1 Tablet nám sloužil jako palubní navigační počítač výjimečně dobře.“ 

 

Mezitím ThinkPad T470 poskytoval dostatek výkonu pro zpracování informací, modelování vývoje počasí a stahování satelitních snímků a map. Ty měly zásadní význam v plánování cesty arktickou přímořskou krajinou. 

Pro tým arktické mise cesta nekončí. Připravuje se na druhou část expedice – „Hledání kostí“ – v druhé polovině roku 2018. Budou hledat to, co Arktida nyní odhaluje. Jsou to ztracená expediční místa, nejsevernější ostatky mamutů a další skryté poklady. Bude to další vzrušující expedice protínající oblast vědy, archeologie a historie. 

Kromě dobrodružství Peissel zdůrazňuje potřebu řešit tání Arktidy a oteplování naší planety. „Snažíme se více porozumět tomuto jevu.“ říká. „Nemůžeme se spoléhat na ostatní a musíme se sami ujistit, zda a popř. jak dochází ke změně Arktidy.  Každý z nás má tu moc, tu příležitost dosáhnout neuvěřitelných věcí.“