Motorola Moto E4: první pohled

Motorola Moto E4: první pohled

Nejsou tomu ani dva týdny, co Motorola představila čtvrtou generaci dostupné řady smartphonů Moto E. Telefony se nám dostaly do ruky hned zčerstva a my si dnes povíme první dojmy z menšího a levnějšího modelu Moto E4, jehož recenzi přineseme již brzy.

Na jaře v Barceloně nám Lenovo, resp. Motorola, ukázala pátou generaci Moto G, která – jak je pro řadu typické – cílila na zákazníky, kteří hledají solidně vybavený telefon ve všech ohledech, jež neurazí ani náročnějšího uživatele, ale nemohou či nechtějí přibližovat se pěticiferným cenovkám. Nové Moto E se od páté generace „géček“ ledacos přiučily, hodně je to znát na designu, který se nyní pro celé portfolio Moto drží v jedněch intencích v čele s tradičním tvarem, designem čtečky otisků prstů, ale hlavně velkým kruhovým obrysem fotoaparátu na zadní straně, který poukazuje na vyšší, prémiové modely, jako je Moto Z.

Vzhled, zpracování, provedení

To, čím mě základní 5″ Moto E4 doslova uchvátil, nebyla barevná krabička, levné pecky či bíla nabíječka v ní, ale to, jak dobře a hodnotně vypadá a působí v ruce. Telefon má ideální rozměry a tvar, který se perfektně drží v ruce, působí jednolitě, bytelně. Displej je překrytý tvrzeným sklem Gorilla Glass zaobleným po okraji a záda překrytá kovovým plíškem. Prostě bez jakékoliv nadsázky rozhodně nepůsobí jako telefon za (bez koruny) čtyři tisíce korun. Dokonce i pět tisíc by mi subjektivně připadalo málo…

Parametry, hardware

Na kvalitě zpracování a materiálech se tedy (v rámci cenovky) nešetřilo, v některých ohledech na mě dokonce „éčkové“ Moto působí lépe než o poznání dražší řada G. To je ale dobře, protože laciné telefony vyloženě nemám rád a kvalitu zpracování s materiály řadím já osobně hodně vysoko na žebříčku hodnot. Nehledě na to, že mít v kapse tak povedený telefon a vědět, že mě stál jen pár tisícovek, není pocit k zahození. Ale kde je tedy háček? Hádáte správně, je to hardware…

Namísto obligátních 1080p má displej hrubší rastr 720p (což na 5″ IPS displeji pořád vypadá více než dobře). Fotoaparáty prošly rovněž downgradem na 8, resp. 5 megapixelů vzadu a vepředu. Přední pořád nabízí přisvětlovací diodu, takže selfie půjdou samy. Jen ta rychlost ostření a kvalita v horším osvětlení samozřejmě pokulhává.

Telefon nabízí stejně jako dražší sourozenci čtečku otisků prstů, která představuje další „luxus“, který bych za 4 000 Kč nečekal. Ačkoliv je pomalejší než u top modelů, nefunguje vůbec špatně a lze pomocí ní nahradit virtuální tlačítka na displeji (zpět, domů, spuštěné aplikace). Obecně bych čtečku otisků na telefonu za nic nevyměnil a opět – mít ji v telefonu za tyhle peníze, je pohádka.

No ale kde je tedy ten hlavní kompromis? Jak se Motorola dostala na tak atraktivní cenovku? V samotném foťáku to být přece nemůže! Nebudu vás napínat, je to čipová sada – namísto dražšího SoC od Qualcommu použilo zde Lenovo čínský, ale osvědčený (a dnes již výrazně dospělejší) čtyřjádrový MediaTek. Nebudu lhát, předsudky a s nimi spojený strach mě neminuly. Ale víte co? I v tomto případě telefon dalece překonává svou cenovku!

Baterie, systém

2 800mAh uživatelsky vyměnitelná baterie se nabíjí pomocí přiložené standardní microUSB nabíječky, při životě telefon udrží vždy minimálně jeden den, při méně náročném používání jsou 2-3 dny reálné. Už po vybalení z krabičky měl telefon předinstalovaný Android 7.1 v de facto čisté podobě obohacené Moto funkcemi (oproti vyšším modelům v omezené nabídce, ale šikovná obrazovka rychlého přehledu a pár dalších chytrých funkcí nechybí).

Inu, to je pro dnešní první pohled vše. Máte-li nějaké dotazy, na které byste rádi našli odpověď v recenzi, pište je do diskuse a právě recenze se na ně bude snažit odpovědět.