Historie rodiny notebooků IBM/Lenovo ThinkPad: 1993-1995

20. 2. 2016 | 3

Jak vypadaly první ThinkPady? Kdy se poprvé objevil TrackPoint? Kdo kdy slyšel o notebooku s tiskárnou?Před několika měsíci jsem se rozhodl, že je na českém Lenovo Blogu třeba doplnit poměrně důležitý střípek skládačky: přiblížení historie rodiny ThinkPadů. V několikadílném seriálu si společně projdeme cestu, jakou ThinkPady za dobu své existence urazily. Rád bych tak připomenul, jaká se za oněmi „ošklivými černými krabicemi“ ukrývá historie, někdy dokonce technologická prvenství. Skuteční fajnšmekři mi prominou, že nebudu zacházet do detailů. Zároveň budu všem velmi vděčný za jakékoliv doplnění v komentářích.

Filozofie „Think“

První notebooky trpěly velmi nízkou mírou unifikace. To přinášelo spoustu nevýhod: cena zařízení (vysoké náklady na vývoj), nestálost ovládacích prvků (zmatení uživatele při střídání zařízení) atd. Oproti tomu zavedly ThinkPady již od začátku určitý standard: neměnný design, stejné rozložení ovládacích prvků, stejný důraz na mechanickou odolnost. A jelikož ThinkPady nepodléhaly různě se měnícím módním vlnám a zachovávaly si stále stejné vlastnosti, staly se synonymem pro jakousi „konzervativnost“ a stálost. Pokud uživatel vyměnil ThinkPad z roku 1998 za model z roku 2003, ihned se cítil jako doma. Značka se tedy po dlouhou dobu přirovnávala k některým automobilům, které si po generace zachovávají stále stejnou tvář (jmenovitě Mercedes G-Klasse či Porsche Carrera).

Zásadní změnou v tomto přístupu byl odprodej ztrátové počítačové divize firmě Lenovo v roce 2004. IBM se opakovaně nedařilo v počítačové divizi generovat zisk, s odprodejem části firmy pak také získalo přístup na čínský trh. Lenovo se poté vydalo cestou výraznějších změn, což vyústilo v radikální redesign, poprvé představený ThinkPadem T431s. V současnosti (únor 2016) se však objevují určité tendence o návratu k původnímu designovému konceptu (viz pracovní stanice ThinkPad P50 a P70).

  Lenovo-ThinkPad-P50

Samotné heslo „Think“ má také svou vlastní historii. Jeho původ se datuje do roku 1915, kdy jej Thomas J. Watson Sr., ředitel firmy C-T-R (tehdejší název IBM), použil jako firemní motto. Mělo zaměstnancům připomínat, že „pokud se firmě nedaří dosáhnout úspěchu, neznamená to, že je úspěch nedosažitelný, ale že je třeba více přemýšlet.“ Heslo „Think“ se poté objevovalo na všemožných firemních výrobcích či předmětech, např. na známých zápisníčcích. Na noteboocích pak mělo heslo „Think“ připomínat, že se jedná o vysoce promyšlená a sofistikovaná zařízení. S tím souvisí i již zmíněná konzervativnost: „Proč bychom měnili to, co změnu nepotřebuje?“

Replika původního poznámkového bloku "Think"

Replika původního poznámkového bloku „Think“

Vývoj mezi lety 1992 až 1995

Faktický zrod ThinkPadu se udál v roce 1992, kdy americká nadnárodní korporace IBM vstoupila na trh s notebooky se třemi modely. Nesly označení ThinkPad 300, 700 a 700C a již na první pohled se jasně odlišovaly od konkurence. Všechny charakterizoval hranatý „krabicoidní“ design a černá barva. Společně s ThinkPadem 700 spatřila světlo světa také legendární červená gumová čepička uprostřed klávesnic, doplněná dvojicí tlačítek s červeným proužkem pod klávesnicí. Tato sada ovládacích prvků, označená jako TrackPoint, přinesla uživatelům zásadní usnadnění práce s kurzorem. Zatímco ostatní výrobci stále implementovali všemožné trackbally, první nepříliš povedené touchpady či dokonce nutili uživatele nosit u sebe myš, IBM přišlo s pohodlným a dostatečně přesným řešením. Gumová čepička umožnila hýbat s kurzorem, dvojice tlačítek pod klávesnicí pak zastoupila tlačítka myši. Jednou z často uváděných výhod bylo, že při přechodu mezi TrackPointem a klávesnicí není třeba přesouvat ruce. Při práci s TrackPointem navíc nedochází skoro k žádnému pohybu s pažemi, což jej činí vynikajícím pro práci ve stísněných prostorách (vlak, letadlo). Podívejme se na to ale také jinak: kolik nadstandardních ovládacích prvků přežilo 24 let?

Čistě pro zajímavost si připomeneme také technické parametry ThinkPadu 700C:

  • CPU: IBM 486 SLC (25 MHz)
  • 10,4″ LCD s rozlišením 640×480 pixelů a možností zobrazit až 256 barev
  • 4-8 MB operační paměti
  • 120 MB HDD

ThinkPad 700C stál přibližně 2500 $, což při tehdejším kurzu znamenalo přibližně 70500 Kč.

ThinkPad 700C

Další rok se objevily nástupnické modely. Modernizované nástupce dostaly modely sedmičkové řady (720, 720C, 750/C/P/CS). Ty vůbec poprvé přišly s koncepcí modulární šachty UltraBay, která umožňovala okamžitý a snadný upgrade notebooku v závislosti na potřebách uživatele. V první generaci UltraBay bylo možné notebook vybavit moduly s floppy (disketovou) mechanikou, zařízením PCMCIA či bezdrátovou síťovou kartou. Výměna modulů přitom zabrala pouze několik sekund a byla uživatelsky přívětivá. Moduly UltraBay se prodávaly samostatně. Jediným „problémem“ byla vysoká cena jednotlivých modulů.

720C-1

Specifickou kategorií byla dvojice notebooků určených výhradně pro japonský trh. První z nich, IBM ThinkPad 220, spadal do kategorie tzv. subnotebooků, tedy laptopů určených pro vysoce mobilní uživatele. S hmotností lehce přes 1 kg byl ve své době jedním z nejlépe vybavených a nejlehčích notebooků na světě. Je velmi zajímavé, že právě do takto miniaturního zařízení nebyl osazen TrackPoint, ale notebook byl jako jedním z mála ThinkPadů v historii vybaven červeným trackballem. To jej činí poměrně exotickým zařízením, druhá novinka toho roku šla ale ještě dál. ThinkPad 550BJ je skutečným unikátem, přinesl totiž vestavěnou tiskárnu Canon. Vzhledem ke stáří počítače se mi bohužel nepodařilo dohledat mnoho údajů. Přesto asi nepřekvapí, že ThinkPad 550BJ se nikdy nedočkal žádného nástupce.

Rok 1993 ale nebyl bohatý pouze na technologické novinky. V prosinci 1993 se ThinkPad 750S stal prvním ThinkPadem, který letěl do vesmíru. Mise STS-61 raketoplánu Endeavour měla za úkol opravit Hubblův kosmický teleskop a ThinkPad posloužil jako nosič servisních dokumentů. Od té doby se ThinkPady staly nedílnou součástí většiny vesmírných letů, kde plní úkoly zejména ve jménu vědy. Není překvapením, že pro tyto účely byly vždy vybírány především starší (a vyzkoušené) modely. Ve své době šlo o ThinkPad 755C či 760XD. Notebooky ThinkPad ale nelétaly pouze s americkými posádkami, nacházely se i na palubě ruské vesmírné stanice Mir. Léta zkušeností vyvrcholila rokem 2000, kdy ThinkPady obdržely unikátní certifikaci pro provoz na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), čímž se na dlouhé roky staly jedinými laptopy ve vesmíru.

Astronautka Susan Helms s trojicí ThinkPadů na palubě ISS, 2001

Rok 1994 přinesl kromě další evoluce v řadách 5xx a 7xx opět několik unikátních zařízení. Těmi byly zejména ThinkPady 360P a 360PE s nezvyklou konstrukcí „protáčivé“ obrazovky. Samotný displej byl dotykový a reagoval na přítlakové pero, které se již standardně zasouvalo do pravé části laptopu. Hlavním tahounem však byl bezesporu ThinkPad 755C:

  • CPU: Intel 486 DX2 (50 Mhz) nebo 486 DX4 (75 MHz)
  • GPU: WD90C24A s 1 MB grafické paměti
  • 10,4″ LCD displej s rozlišením 640×480 pixelů
  • 4-8 MB RAM
  • 170-540 MB HDD
  • UltraBay 1. generace, PCMCIA slot

Něco málo více o tomto zařízení je možné zhlédnout v následujícím videu:

Neméně zajímavý byl také ThinkPad 755CD, který se stal prvním laptopem na světě s integrovanou CD mechanikou. Ta byla součástí modulární šachty UltraBay 2. generace, takže možnost vyměnit CD mechaniku například za disketovou zůstala zachována. Pokud však uživatel přecházel z ThinkPadu 750C, moduly pro UltraBay 1. generace již nebyly zpětně kompatibilní. ThinkPad 755CD přinesl také IrDa (infračervený) port pro bezdrátovou komunikaci s jinými zařízeními.

Ačkoliv byly ThinkPady odjakživa směřovány primárně do firemního/vládního sektoru, i ony se čas od času objevovaly v různých televizních reklamách. V následujícím TV spotu IBM velmi originální a nenucenou formou prezentuje výhody svého ThinkPadu 755CD.

Ani rok 1995 nebyl pro rodinu ThinkPad chudý. Velmi zajímavé konstrukční řešení přineslo hned několik modelů. ThinkPady 755CV 755CDV přišly s originálním řešením problematické situace, kdy prakticky neexistovaly moderní projektory kompatibilní s PC. Konstruktéři v IBM vyřešili tento problém z dnešního pohledu skutečně snadno a důvtipně: vnější strana LCD obrazovky byla odnímatelná a samotný LCD panel průhledný. Poté již prostě stačilo položit ThinkPad na zpětný projektor (meotar) a začít s promítáním. Žádná věda, no ne? S nástupem prvních standardních projektorů ale potřeba po podobném notebooku klesla na nulu a ThinkPady 755CV/CDV se žádných nástupců nedočkaly. Při udávané ceně kolem 6800 $ se ani není moc čemu divit.

755cdv

Pozornost si ale zaslouží především ThinkPad 701C, který se zapsal do historie svou unikátní skládací klávesnicí TrackWrite. Filozofií IBM bylo nabídnout uživatelům stejnou nezmenšenou klávesnici, na jakou byli zvyklí ze stolních počítačů. Designér John Karidis přišel s nápadem rozdělit klávesnici do dvou dílů. Plnohodnotná klávesnice přinesla výrazné zvýšení pohodlnosti práce a efektivity: při častých přechodech mezi laptopem a stolním počítačem nebylo nutné brát v potaz jiné rozložení klávesnice. Laptop obdržel několik cen na design a jeden kousek je dokonce vystavený v Muzeu moderního umění New York. ThinkPad 701C (přezdívaný díky unikátní klávesnici jako Butterfly) se tak svým přístupem k práci stal skutečným zakladatelem tradice, která trvala až do roku 2011. Tomuto notebooku jsme se podrobně věnovali již dříve, odkaz najdete zde.

Legendární "motýlek", ThinkPad 701C

Legendární „motýlek“, ThinkPad 701C

Tím bych uzavřel úvodní část do problematiky „dějin“ notebooků ThinkPad. V následujícím díle se zaměříme na období mezi léty 1995-2000.

Odpovědět naRadovan sedláček Zrušit odpověď

comment-avatar

Informace: Žádné osobní údaje nejsou povinné! Povinný je pouze text komentáře.


Související příspěvky