IdeaCentre Stick 300: první zkušenosti

IdeaCentre Stick 300: první zkušenosti

Nenechavé ruce redaktorů blogu dostaly šanci osahat ne jeden, ale hned dva kousky minipočítače IdeaCentre Stick 300 (alias „počítač o velikosti flashky“) – mimochodem asi první zařízení s novým logem Lenovo. Já bych se s vámi proto dnes rád podělil o více než týden zkušeností z různých režimů provozu – od prohlížení webu, přes běžné každodenní činnosti, až po multimédia.

Zamyšlení na úvod, aneb kam kráčíš, stolní počítači?

Když jsem poprvé uviděl tiskovou zprávu, ve které Lenovo uvádělo tento vskutku miniaturní počítač, nejenže mě zařízení velmi zaujalo, ale nedlouho poté jsem nad zařízením začal přemýšlet a dospěl k tomu, že IdeaCentre Stick – dle mého názoru – reflektuje posun v celém počítačovém odvětví, podobně jako svého času ThinkCentre Tiny či ještě před ním koncept AIO, SFF, mini towery a podobně. A nemám teď zrovna na mysli trend zmenšování, i když ten s tím souvisí, resp. tento posun umožňuje. Mám na mysli naprostou změnu způsobu, jakým používáme počítače, a co na nich děláme.

Spousta (a nebál bych se říci, že většina) činností, které běžně na počítačích děláme, už dávno nevyžaduje téměř žádný výkon. Ba dokonce jsme na slibném počátku doby, která se nese ve znamení „cloudu“ – ať už to pro mnohé z vás zní jako sprosté slovo, setkáváme se s jeho formami dnes a denně a ulehčují nám život. Ať už jde o detaily typu online úložiště – fotíte mobilem? Tak se fotky automaticky nahrají do OneDrive, Google Drive, Dropboxu či kamkoliv jinam a jakmile zapnete počítač, tablet či notebook, už tam na vás čekají. Žádné kabely, žádné ovladače, prostě jen tak. Všichni máme v oblacích e-mail, mnoho z nás používá celé webové kancelářské sady (např. Office Online či Google Docs). Nakonec nám stačí webový prohlížeč.

A tak se dostáváme do doby, kdy to „železo“, které nám sedí na stole (či klíně nebo jej držíme v ruce), s mnoha jádry, gigahertzy, gigabajty a miliony výpočetních jednotek využíváme jen na zlomek jeho výkonu, protože téměř vše za nás zabezpečuje (nebo brzy bude) bájný kamarád cloud. (S tím ale souvisí také fakt, že výpadek internetu či místo bez připojení najednou promění naše drahé krabičky v nepotřebná hučící těžítka.)

No a do této doby se úžasné hodí zařízení typu IdeaCentre Stick 300, které – v kostce – představuje tabletový hardware zabalený do šasi o velikosti výkonnějšího USB Wi-Fi modulu, s HDMI konektorem, napájením přes micro-USB, jedním USB konektorem a slotem pro microSD karty. Jen s – oproti tabletu – méně agresivním škrcením napájení a spotřebou na úrovni LED žárovky. Nechybí Windows ani Wi-Fi.

Co IdeaCentre Stick 300 je a co není

Mnozí z vás, kteří čtou tyto řádky, asi máte hned při prvním zběžném pohledu představu o tom, na co by se takové zařízení dalo použít, nebo máte alespoň tušení, jaké jsou jeho možnosti a potenciál. Spousta z vás ale určitě netuší, k čemu může být takový tablet přebalený do flashky (když to trochu zjednoduším) vlastně dobrý. Možná se budete podobně jako já divit. K zařízení jsem sice přistupoval s velkým nadšením, ale zároveň s velkým odstupem a bez téměř jakéhokoliv očekávání, jelikož jsem se nechtěl nutně hned zklamat, zvlášť když se mi myšlenka tohoto „klacku 300“ zamlouvala. Prostě mi hned v mysli vytanul jako betonový sloup název „Atom“ a k tomu ještě žalostné 2 GB RAM, pomalé eMMC úložiště a ořezané Windows 8.1 Bing, no a bylo na a priori depku zaděláno.

Jenže se ukázalo, že Stick prostě funguje. Během toho více než týdne jsem Stick připojil k 24″ Full HD monitoru, přidal klávesnici, myš, reproduktory a pracoval na něm jako na běžném počítači či notebooku. Prohlížel web (v několika záložkách), sledoval videa, pouštěl muziku, psal na fórech, četl maily, psal tento článek… A chvil, kdy bych poznal, že se jedná o nízkovýkonné zařízení, nebo kdy by mě IdeaCentre Stick 300 zdržoval, bylo jako šafránu. Vlastně si vzpomínám jen na jednu – když jsem stáhl ZIP archiv s testovacím 4K videem, jehož rozbalování šlo drasticky pomalu. Tady prostě úsporný Atom žádný cloud z bryndy nevytáhne. Občas se může stát, že počítač několik vteřin zdánlivě nereaguje, je prostě jen zatížený, po pár vteřinách se vždy uklidnil. Ale těch chvil by se dalo spočítat na prstech jedné ruky a obvykle nastaly ve chvíli, když jsem poprvé spouštěl nějakou aplikaci či ji nainstaloval, případně na pozadí pracoval nějaký proces.

Jasně, IdeaCentre Stick 300 není první ani jediný miniaturní počítač na světě. Různých domácích multimédiálních center (neboli variací na téma SoC) tu již bylo a bude požehnaně. Do srovnání se pouštět nechci, tuto záležitost doma řeším jiným způsobem (herní konzola v kombinaci s NAS PX2-300D), takže zkušenosti s mini, micro či nano PC nemám, ale chtěl bych o Sticku promluvit z hlediska takového miniaturního HTPC, přecijen předpoklady k tomu má. Překvapivě nedělá ani problém výkon – IdeaCentre Stick 300 i se svým Atomem Z3735F a 2 GB RAM zvládá multimédia levou zadní. Dokonce i test 4K videa při 60 snímcích za vteřinu dopadl na výbornou, a to jak streamování, tak přehrávání z úložiště. Lenovo dokonce Stick coby společníka televize cílí a já se nedivím – mít možnost na televizi provozovat plnohodnotné Windows je prostě mnohem dál než jakákoliv „chytrá“ televize. Kámen úrazu z mého pohledu představuje nepřipravenost na vzdálené ovládání – jasně, dokoupíte set bezdrátové klávesnice a myši, případně – ještě lépe – miniklávesnici, ale zařízení budete muset zapínat ručně, jen ho uspávat, nebo ho nechávat neustále zapnuté. Ačkoliv při spotřebě 2-3x nižší než běžný satelitní přijímač to asi není problém.

Co by mohlo být lepší?

Jelikož tento článek není recenzí, ale jen soupis mých zkušeností, ani nemluvě o tom, že zařízení se mi opravdu líbí, pojmu tuto část spíš jen jako zamyšlení nad tím, jak by klacík od Lenova mohl být ještě lepší, téměř dotažený k dokonalosti. Předně je těžké najít monitor nebo i televizi (pokud tedy nemáte hodně volných portů), kam by se bez HDMI kablíku v balení dal Stick připojit napřímo. Tím, že se tělo zařízení přecijen o poznání širší než HDMI konektor, zabírá prostě víc místa, než kolik jsou obrazovky ochotny nabídnout, a tak bude HDMI kabílek z balení častým pomocníkem. Vzdálené řešení zapínání zmiňovat nebudu, to jsem již probral. Co by však potěšilo, by byla lepší Wi-Fi. Modul, který v IdeaCentre Stick 300 najdeme, je samozřejmě relativně jednoduchý, pouze jednopásmový (tzn. 2,4 GHz) a citlivostí ani silou signálu nevyniká. Podpora 5GHz pásma, nejlépe ještě s volitelnou externí anténkou, by se do moderní domácnosti hodila.

Takže shrnutí: leží-li vám doma nepotřebný monitor s HDMI konektorem, nechce-li se vám zase vysávat tu velkou pixlu pod stolem od kočičích chlupů, nebo chcete-li jen proměnit svou obyčejnou televizi v televizi chytrou (jak rádio), nebo ještě chytřejší, je IdeaCentre Stick 300 (alespoň za mě) jednoznačně dobrá volba.